Britové půjdou v referendu změnit volební systém
Petr JedličkaBritský parlament schválil zákon o jednorázovém referendu, jež může konečně reformovat tradiční volební mechanismus. Občané Spojeného království půjdou hlasovat 5. května.
Občané Spojeného království dostanou 5. května možnost změnit tradiční volební systém. Ve čtvrtek o tom s definitivní platností rozhodli jejich zástupci v parlamentu. Britové se budou moci vyslovit k otázce, zda chtějí nahradit současný způsob volby do Dolní komory (tzv. systém vítěz bere vše) systémem alternativního hlasování.
„Toto je skutečný milník v procesu reformy našeho politického systému a budování poctivější demokracie,“ okomentoval schválení zákona o referendu Nick Clegg, předseda Liberálnědemokratické strany, který si konání referenda prosadil do koaliční smlouvy a hodlá v něm hlasovat proti partnerům z řad Conservative Party.
„Voliči se budou moci poprvé prostřednictvím referenda vyjádřit k systému volby poslanců,“ dodal.
Dle komentářů a analýz v britském tisku se ovšem o schválení referenda ve výsledné, tedy závazné podobě nezasloužil předseda menšího z koaličních uskupení, ale razantnější křídla dvou velkých stran, inklinujících k levici: liberálních demokratů a labouristů.
Poté, co britští poslanci odmítli schválit volební reformu sami, se totiž projednávání zákona o referendu zablokovalo ve Sněmovně lordů. Zde se většina politiků dlouho hlásila k požadavku, aby byla závaznost všelidového hlasování podmíněna čtyřicetiprocentní účastí. Teprve intenzivní snaha zástupců reformních frakcí, podpořená mohutnou občanskou kampaní, přiměla poslance ke schválení přísnější verze zákona drtivou většinou hlasů. Lordi pak jednoznačné vůli Dolní komory ustoupili.
„Tentokrát bylo třeba ustoupit mínění volené sněmovny,“ uvedl pro média vůdce konzervativního klubu v Horní sněmovně Lord Strathclyde. „Musíme konat svou povinnost.“
Bude-li systém alternativního hlasování schválen, nebudou Britové v příštích volbách do Dolní komory hlasovat pouze pro jednoho kandidáta ve svém obvodě jako nyní, ale dostanou možnost kandidáty seřadit podle preferencí. Nezíská-li žádný z nich nadpoloviční většinu hlasů, vyřadí se uchazeč s nejmenší podporou a hlasy přepočtou právě s přihlédnutím k preferencím.
Tímto vyřazovacím systémem — jež není nijak náročný na zpracování — se budou následně přeskupovat alternativní hlasy voličů druhých, třetích či případně dalších nejméně oblíbených kandidátů, a to až do chvíle, kdy podpora jednoho z vedoucích uchazečů přesáhne většinovou hranici. Volič některé z malých stran se tak bude moci vyslovit pro svého favorita a zároveň zajistit, aby v případě jeho nezvolení uspěl nejpřijatelnější nominant velké strany.
I po eventuálním schválení reformy se ovšem bude volit v jednomandátových obvodech. Z tohoto pohledu zůstane britský systém většinový. Zastánci hlubších reforem proto i navrhovanou změnu příjmají kriticky.
Výsledek zatím nejasný
Nad různými variantami volební reformy se v Británii vede debata už několik let. Zastánci současného systému jej hájí v zásadě dvěma argumenty: jednak přehledností politické scény (poměrný systém, jakým se volí například v ČR, je v britských středoškolských učebnicích otevřeně nazýván zákulisním, partajním a prokorupčním) a jednak tím, že automaticky nahrává levici.
V levé části ideopolitického spektra totiž ve Spojeném království existují dvě velké a řada malých stran. Napravo naproti tomu stojí jen konzervativci a pár liberálních či národoveckých uskupení.
Vstup liberálních demokratů do pravicové vlády po posledních volbách nicméně ukázal, že ideopolitická profilace není v reálné politice rozhodujícím faktorem.
Labouristé vedení Edem Milibandem ovšem i nadále volají po hlubších reformách, zejména zavedení voleb do Sněmovny lordů.
Jak na podporu reforem, tak proti nim také v Británii vedou dlouhodobou kampaň občanská hnutí. Ta se nyní před zásadním referendem znovu mobilizují.
Patrick Wintour z listu The Guardian v této souvislosti připomíná, že hnutí proti reformě stále odmítá zveřejnit zdroje svého financování. Z údajů, jež v minulých dnech naopak ochotně publikovalo hnutí pro reformu, vyplývá, že zastánci změny chtějí do kampaně před referendem investovat přes dva miliony liber (šedesát milionů korun). Britští analytikové přitom míní, že hnutí proti reformě disponuje daleko větším kapitálem.
Samotní Britové jsou v názoru na změnu rozděleni. Jak odhalil poslední průzkum ComRes pro BBC Newsnight, mírná většina stále podporuje alternativní volbu. Poměr mezi zastánci a odpůrci se ovšem od léta trvale vyrovnává.
Další informace:
The Independent Lords finally back down on voting reform referendum
The Independent Steve Richards: The coming 'Yes' vote will be explosive
The Guardian AV referendum to go ahead without 40% turnout rule
The Guardian Alternative vote opponents refuse to disclose campaign backers
The Guardian Ed Miliband: Why the alternative vote gets my vote
The New Statesman Caroline Lucas: Now is the time to modernise and reform our parliament