Správa Národního parku Šumava (NPŠ) po projednání s dotčenými obcemi vydala v roce 2009 sedm nařízení, kterými zakázala vstup návštěvníků v sedmi oblastech NPŠ mimo značené cesty. Jednalo se o oblasti Smrčiny, Trojmezné, Vltavského luhu, Horskokvildské slatě, Modravské slatě, Křemelné a Plesné s Poledníkem, celkem asi deset procent z rozlohy národního parku. Důvodem omezeného vstupu turistů do uvedených území byla především ochrana jediné životaschopné populace tetřeva hlušce v ČR, ale také dalších ohrožených druhů fauny a flory.

Václav Řezníček podal v listopadu roku 2010 návrh na zrušení těchto nařízení a také části návštěvního řádu NPŠ. Nařízení se podle něj ocitla v rozporu s právem na svobodu pohybu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu vydaný dne 15. prosince 2010, který vyhověl navrhovateli a uvedená nařízení i část návštěvního řádu zrušil, nabyl nyní právní moci. Soud přitom v nejmenším nezpochybnil, že na území národního parku lze nějakým způsobem omezit a regulovat pohyb lidí nebo aktivity konané na tomto území. Je ale nutné udělat to přesně v souladu se zmocněním ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Problém proto může vyřešit nová zonace parku - sporná území by se mohla stát součástí první zóny s nejpřísnější ochranou. První zóny, která dosud tvoří asi třináct procent rozlohy parku, se rozhodnutí soudu netýká. Se schválením nové zonace se čeká na jmenování nového ředitele parku. „Pokud by se přijetí příliš odkládalo, musela by správa přijít s jinými návrhy ochrany ohrožených druhů fauny," řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Tomáš Hlavatý.

Pro pěší návštěvníky Národního parku Šumava to v praxi znamená, že mimo první zónu mohou kromě značených turistických cest používat i lesní cesty a pěšiny nebo chodit volně terénem. „Pro lyžaře platí navíc zákaz vstupu mimo lesní cesty do porostu, který vyplývá z ustanovení lesního zákona,“ připomíná mluvčí správy NPŠ Jana Zvettlerová. „Pro cyklisty nepřinesl rozsudek žádnou změnu, to znamená, že jízdu na kolech lze na území národního parku provozovat mimo silnice a místní komunikace pouze v zastavěných územích a na trasách a stezkách vyhrazených návštěvním řádem,“ dodala Zvettlerová.

Ačkoli z právního pohledu bylo nyní sedm sporných oblastí zpřístupněno, správa NPŠ prosí všechny, aby respektovali právo přírody na zimní klid a nevstupovali do území mimo vyznačené cesty.

„Zima je obdobím strádání pro všechna volně žijící zvířata. Potrava je těžko dostupná, pohyb ve sněhu obtížný a výdej energie na udržení tělesné teploty velký. Vyrušení zvířete vyvolá jeho útěk a to je velká ztráta cenné energie, která může způsobit v konečném důsledku až jeho úhyn," vysvětluje Eva Zelenková, pověřená řízením sekce výzkumu a ochrany přírody na správě národního parku.

Znalec práva ochrany přírody Svatomír Mlčoch z Českých Budějovic považuje spory o přístupnost některých lokalit a o splouvání horní Vltavy na území národního parku za druhý velký šumavský problém vedle (ne-)zasahování proti kůrovci v prvních zónách. „Na souši, v bažinách i v Teplé Vltavě stát chrání vyhynutím ohrožené druhy a jen velký ignorant by k tomuto nepřihlížel,“ zdůrazňuje Svatomír Mlčoch.

„Nejspíš ale není důvod uzavírat všechny lokality po celý rok nebo nepřipustit splouvání Vltavy za splnění podmínky dostatku vody. Oba konflikty jsou řešitelné v rámci zdravého rozumu a vůle po dohodě,“ uzavírá Mlčoch.