Hnutí DUHA před týdnem oficiálně požádalo pracovníky České inspekce životního prostředí (ČIŽP), aby vyšetřili rozsáhlou devastaci lesů, kterou státní podnik Lesy ČR způsobil v chráněné krajinné oblasti Šumava a přírodní památce Královský hvozd. V pátek se na Šumavu inspektoři vypravili. Výsledky šetření budou známy do týdne. Již teď je ovšem jisté, že správní řízení kvůli zničené přírodě bude.

Před třemi lety udělila ČIŽP za podobný případ ve Žďárských vrších jedny z nejvyšších pokut ve své historii: čtyři sta padesát tisíc korun Lesům ČR a milion tři sta padesát tisíc korun těžební firmě Petra, která pro státní lesy zajišťovala práce. Škody, které Hnutí DUHA objevilo v chráněné krajinné oblasti Šumava, jsou pravděpodobně ještě větší.

Ekologická organizace objevila hluboké vyježděné koleje po těžké technice a rozsáhlou erozi lesní půdy, která je rozryta až na skálu. Lesy ČR tu s těžkou mechanizací těží dřevo dokonce i na kamenných mořích. Nejbližší deště zbylou lesní půdu zcela spláchnou.

Královský hvozd je státem chráněná přírodní památka a součást chráněné krajinné oblasti. Původně měla být rovněž zařazena do národního parku, ale vláda při jeho vyhlašování před devatenácti lety dotyčné území odtrhla, takže zůstalo ve správě Lesů ČR.

Státní lesy zde při kácení kůrovcem napadených stromů, odklízení polomů i běžné těžbě dřeva používají těžké stroje dokonce i v prudkých svazích, odkud by se kmeny neměly vytahávat jinak než lanovkou.

Hnutí DUHA zjistilo, že těžká technika jezdí při svážení dřeva často kolmo po svahu a dochází k hluboké, zbytečné erozi. Na některých místech stroje plošně rozjezdily lesní půdu na svazích.

Horský les poškozený těžkou technikou nedokáže zadržet srážky. Hnutí DUHA v Královském hvozdu zdokumentovalo, jak voda odtéká rýhami dolů ze svahu, kde pak při větších deštích snadněji vznikají povodně. Po několika letech vymele voda hluboká koryta. Ekologická organizace zde našla koryta hluboká až jeden a půl metru. Objevila také, že vinou špatného hospodaření přívalové deště valí do údolí dokonce i velké kameny.

Horské smrčiny proto trpí nedostatkem vody — kterou odvádějí vymletá koryta —, takže stromy chřadnou a snadněji podléhají kůrovci. Tím se roztáčí kolotoč další těžby.

Bezskrupulózní chování těžařů potvrzují také poškozené, odřené či dokonce vyvrácené mladé stromky — buky, jedličky i smrky — kolem vyjetých kolejí. V místech, kudy projela těžká technika, jsou také poškozeny kořeny sousedních stromů.

„Způsob, jakým státní lesy těží dřevo v Královském hvozdu, je doslova brutální. Les se proměnil v holiny a místy v obrovské rozježděné kolejiště a bahno. Těžaři se zde chovají jako utržení ze řetězu. Něco takového si nesmí dovolit ani v normálním hospodářském lese, natož pak ve státem chráněné přírodní památce," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

„Tady lze na vlastní oči vidět rozdíl mezi národním parkem a pozemky, které zůstaly ve správě Lesů ČR. Narušení vodního režimu, zničení a odplavení půdy se všemi živinami je pro les ještě horší, než když kvůli kůrovci uschnou stromy. Požádali jsme inspekci o vyšetřování a hlavně rychlý zásah, aby zabránila dalším podobným škodám," dodal Bláha.