Do péče o nemocné se nouzově může zapojit armáda

ČTK

Účastníci jednání bezpečnostní rady státu se s hejtmany shodli, že v případě masivního odchodu lékařů se o akutní péči může postarat také armáda. Budování polních nemocnic Nečas prozatím nepředpokládá.

Do zajištění péče o pacienty by se po případném odchodu nemocničních lékařů mohla zapojit i armáda. Po úterním jednání členů bezpečnostní rady státu s hejtmany to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Společně začali chystat krizový scénář pro zdravotnictví, pokud by doktoři své výpovědi nestáhli a z práce ke konci února odešli. Předseda asociace krajů Michal Hašek (ČSSD) řekl, že každé řešení bude dražší než dohoda s lékaři. Vláda by se s nimi proto podle něj měla dohodnout.

„Polní nemocnice se s vysokou pravděpodobností stavět nebudou," podotkl premiér. Podle něj má ale armáda tři vojenské nemocnice, které mohou s akutní péčí vypomoci. Využít by se daly i její sanitky či vrtulníky k převozu pacientů z míst, kde by byla možnost ošetření kvůli odchodu doktorů omezená, uvedl předseda vlády. O využití vojenských prostředků bude jednat spolu s ministrem zdravotnictví a ministrem obrany.

Premiér rovněž uvedl, že příští týden se bezpečnostní rada státu sejde znovu. Zdravotnictví také bude na programu středeční vlády. „Česká republika bude na krizový scénář připravena," ujistil Nečas.

„Dnes jsme znovu vyzvali pana premiéra a vládu, aby se pokusili dohodnout s lékaři," řekl novinářům Hašek. Hejtmani navrhli pro rychlé řešení platových požadavků lékařů vznik jednotné tarifní tabulky pro lékaře ve státních, městských a krajských nemocnicích, které by převzaly také akciovky. Tabulka by navýšila příjmy lékařů v tarifní části. Ministr ale počítá s navýšením odměn, tedy mimotarifní části. Na tvorbu tabulky stačí prý dva týdny, situace se tím zklidní, řekl Hašek.

Zdůraznil, že hejtmani mají pochopení pro oprávněné požadavky lékařů. „Podporujeme systémové požadavky lékařů, ale velmi apelujeme, změňte formu protestu, stáhněte výpovědi a přijďte do práce, přijďte do nemocnic, plňte své životní poslání a zachraňujte naše zdraví i životy," řekl.

Ministerstvo odešle ve středu krajům dotazník, jak by se péče dala zajistit. Heger se sejde s řediteli fakultních nemocnic. Jim dá pokyny, jak mají postupovat. Stejné pokyny dostanou i kraje. Pokud by doktoři výpovědi nestáhli, přestaly by nemocnice od konce února přijímat ty pacienty, u nichž je možné zákroky odložit. Zdravotníci z některých oddělení by se přemístili tam, kde by byl pracovníků nedostatek.

„Běžný prázdninový provoz, kdy nemocnice běží na padesát procent výkonu, je možno udržet dva měsíce," uvedl Heger. Předpokládá ale, že ne všichni nespokojení lékaři z nemocnic nakonec odejdou. Mnozí totiž podle jeho informací jinou práci nemají.

Pět krajských nemocnic v Ústeckém kraji v případě odchodu lékařů nebude schopno poskytnout veškerou akutní péči. Některá oddělení nemocnic mohou být uzavřená. Po jednání představenstva Krajské zdravotní (KZ), která nemocnice zastřešuje, o tom v úterý ČTK informoval její mluvčí Jiří Vondra.

Nemocnice by ke konci února mohlo opustit na 3800 z asi dvaceti tisíc doktorů. Někde by se péče musela omezit, některá oddělení by se musela zavřít.

Odbory v protestní akci Děkujeme, odcházíme žádaly zvýšení platů. Heger slíbil na růst mezd zdravotníkům dvě miliardy korun, z nich tři čtvrtiny lékařům a čtvrtinu sestrám a dalšímu personálu. O konkrétním rozdělení peněz však měli rozhodovat ředitelé nemocnic.

Nečas Hegerovu nabídku označil v úterý za velkorysou. Lékařské odbory žádají pro doktory celé dvě miliardy, proto také ke stažení výpovědí nehodlají lékaře vyzývat.