Jak se zdá, jsme my — obyčejní lidé, smrtelníci a plebejci — obklopeni zvláštní sortou všeználků, kteří se všeobecně označují pojmem ODBORNÍCI. Zvýraznění velkými písmeny si toto slovo zasluhuje, jelikož odbornost je již delší dobu jedním ze zaklínadel. Pod hlavičkou odbornosti vystupuje kdekdo, ale všichni ze stejného důvodu: chtějí dodat svým slovům na váze, což je v dnešním přílivu písmen, slov a vět opravdu problém. Způsob, kterak prosadit sama sebe, zvládáme tedy celkem dobře. Co však nezvládáme dobře, je myšlení.

Je odborník a kdo je víc

Novinář, když chce něco zdůraznit, napíše do článku o politice či společenském dění, že podle odborníků je to tak či onak. Fakt, že jiní odborníci tvrdí opak, je novinářům ukradený, nebo s ním naopak vhodně pracují: zveřejní opačný odborný názor ve stejném článku či pořadu jako protiváhu. Čtenáři, posluchači či diváci tak konečně mají šanci dozvědět se pravdu, jelikož odbornost je naší civilizací vydávána za pravdotvorný prvek. Sám fakt, že odborníci mají i protichůdné názory, tomu kupodivu nijak nepřekáží.

Nedávno jsem na jedné rozhlasové stanici slyšel pořad, kde odborník — lékař pracující s alkoholiky — horlil proti alkoholu v jakékoli podobě a množství. Takových pořadů je nám dáno slýchat stovky, protože se vyznačujeme příchylností nejen k pivu. Zděšen tvrzením odborníkovým, že všichni během krátké doby vyhyneme, když nezačneme okamžitě holdovat kozímu mléku, přeladil jsem na stanici konkurenční. A tady právě sděloval posluchačům odborník, lékař srdcař, že každý den vypije čtyři deci vína, protože to je dobré pro krevní oběh. „Je ale třeba užívat tento lék pravidelně, to znamená každý den, jinak to nemá tu účinnost,“ dodal srdcař.

Tento odborník evidentně ctil naši klasiku, konkrétně ono známé pořekadlo z filmu Limonádový Joe: Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství. A teď si, milý posluchači, vyber z odborných názorů. O tom, jakou informační hodnotu má takové předávání informací směrem k nám, plebejcům, žurnalističtí odborníci nepřemýšlejí. Proč by také ve světě, kde odbornost je modlou, něco takového dělat měl? Co jej k tomu popouzí?

Odborné záběry se pohybují v rámci, jenž se čím dál víc zužuje, což s sebou pochopitelně nese mnoho pohledů na totéž téma. To je realita, z níž není třeba mít nějaké trauma. Problémem se to stává až v momentě, kdy je takový velmi úzký odborný pohled vydáván coby dobrozdání pro obecný závěr. Oba lékaři, jejichž výroky jsem výše uvedl jako příklad, měli, každý ze svého úhlu pohledu, pravdu. Právě tak jako by měl svůj díl pravdy kterýkoli z odborníků na toto téma, který by v rádiu hovořil. Konzumentům informací tak ovšem nezbývá než si z mnoha odborných pohledů vybrat ten sympatičtější či užitečnější, protože není nikdo, kdo by se alespoň pokusil o zastřešující, stmelující, shrnující či překlenující pohled na věc. Média nám informace podávají selektivně. A podle toho také vypadá společenský kontext: myšlenky a následně lidé proti sobě více než dříve bojují namísto toho, aby společně hledali pravdu.