Krajinou brousí podivní faktoři

Ondřej Vaculík

Jsou-li po odchodu lékařů jistotou velké nemocnice, rušení dopadne na ty malé. Pro lidi na venkově nastávají těžké časy. Se vzdalováním lékařské péče přichází jako bonus i rušení lokálních dopravních spojů.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger naznačil, že po předpokládaném odchodu více než tří tisíc lékařů jsou pro pacienty jistotou velké nemocnice. Také prý řekl, že pokud se nám po prvním březnu něco stane, ve fakultních nemocnicích se o nás postarají. Nu dobrá.

Z toho ovšem plyne, že hromadné odchody lékařů se vskutku nejvíce týkají venkovských a okresních nemocnic, kde platy byly nejnižší a pracovní podmínky zpravidla horší než v nemocnicích velkých. Není pochyb o tom, že „velká“ medicína patří do velkých nemocnic, protože souvisí s vědou, výzkumem, pedagogikou, tedy medicínským i technickým rozvojem a učením. Jejich autorita je nezpochybnitelná: Pokud tam se závažným či komplikovaným onemocněním nezamíříme sami, lékař „malé“ medicíny nás tam pošle sám. Tyto dva typy zdravotnických zařízení si povětšinou ani nekonkurují, ale doplňují se.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
MŠ
Martin Šimsa, filosof
January 11, 2011 v 10.58
Boj s blbostí se nedá vyhrát, říkal Jan Werich
a jistě by s tím vřele souhlasil Jaroslav Hašek. Ale přispěju jinou zkušeností. Před dvaceti lety (konec vlády Thatcherové) jsem byl s tehdy znovu obnovující se českou Ymkou v severní Anglii v oblasti Lakesidu (tam plachtili Ransomovy Vlaštovky a Amazonky) a byli jsme tam překvapeni třemi věcmi. Byly tam sice krásné anglické pastviny, ale bez ovcí, bez cest pro pěší, pouze silnice a nádherné anglické vesnice byly bez jakékoli veřejné dopravy. Ovce tam nebyly (pár jich tam bylo), protože Anglie už dávno nemůže konkurovat Austrálii a Novému Zélandu, cesty tam nebyly, protože to všechno byly soukromé pozemky a kdo by tam tedy kromě majitele chodil - cesty jsou pouze v poměrně malé míře v jedné turistické oblasti, kam rodiny přijedou autem a ve vzdálenosti 300 až 500 metrů udělají piknik a veřejná doprava tam nebyla, protože na venkově žijí jen ti, kdo tam mají pozemky a ti jsou bohatí a mají svá auta, chudí, kteří nemají pozemky, žijí ve městech. Doufám, že to tak nedopadne i u nás, i když současný trend tomu nasvědčuje. Chceme to? Můžeme se tomu nějak bránit?
PM
Petrasek Milan, penzista
January 12, 2011 v 11.13
Jak to dopadlo pane Šimso u nás:
Před 30 lety jsem se nastěhoval do vymírající vesnice opuštěné od produktivní generace, ktará odešla do 30km vzdáleného města. Dnes se její část začíná navracet. Povětšinou jsou to z alimentů žijící rozvedené ženy s dětmi a psy, ale také celé mobilní rodiny hledající levnější bydlení a kontrolu nad školními dětmi. Za vesnicí vzrostla nová betonová škola a jednou za týden sem přijíždí mobilní lékař, aby se věnoval těm, kteří se bezpodmínečně musí léčit. Většina lidí se lékařů straní, přestože platí vysoké nemocenské pojištění. Je totiž koncipováno tak, aby se na každé lékařské ošetření muselo ještě řádně doplácet. Ve městě zůstávají tak nastálo staří a jinak závislí méně pohybliví, a přes den podnikatelé a jejich zaměstnanci.