Praze chybí koncepce jejího dalšího rozvoje, dosavadní rozvoj byl veden hlavně krátkodobými a individuálními zájmy politické reprezentace. Tvrdí to architekti, historici architektury a urbanisté, kteří zorganizovali iniciativu nazvanou Za novou Prahu. Dopis se svými názory ve čtvrtek odeslali všem zastupitelům hlavního města. Na tiskové konferenci to řekl jeden ze zakladatelů iniciativy historik umění Dan Merta.

Cílem iniciativy je podle dalšího člena a architekta Miroslava Masáka oživit a vyprovokovat debatu, dialog mezi představiteli města a občany o dalším rozvoji metropole. „To tady dvacet let schází," uvedl Masák. „Nedokázali jsme definovat postavení Prahy v evropské společnosti," dodal.

Podle členů iniciativy dosavadní rozvoj hlavního města provázejí nejasnosti týkající se přípravy nového územního plánu, vypisování developerských i architektonických soutěží a rozhodování o změnách využití velkých rozvojových území.

„Absence jasně a srozumitelně stanovených pravidel vytváří u Pražanů pocit, že je možné vše a zároveň nic. Tušený či skutečný klientelismus a možné korupční jednání pak vede k letargii a nedůvěře, či dokonce principiálnímu odporu občanů vůči záměrům rozvoje města," uvádějí členové v dopise zastupitelům. Podle nich je výsledkem namísto moderního a pulsujícího města nezdravý organismus, město nepříliš přátelské pro své obyvatele.

Iniciativa navrhuje mimo jiné v diskusi s odbornou i laickou veřejností popsat nejproblematičtější rozhodnutí let 1990 až 2010 a pořádat workshopy a diskuse o strategii rozvoje města s účastí zástupců úspěšně se rozvíjejících evropských měst.

„Věřím, že politici na tuto výzvu zareagují, každopádně chceme sami zorganizovat mezinárodní workshop, kam bychom pozvali i zahraniční architekty, kteří mají zkušenosti s úspěšným rozvojem měst jako je Vídeň, Mnichov nebo Kodaň,“ řekl Deníku Referendum Dan Merta.

Podle iniciativy by měl vzniknout nezávislý poradní sbor, který by posuzoval všechny zásadní urbanisticko-architektonické záměry a odborně oponoval koncepční dokumenty. Architekti chtějí rovněž, aby v městských organizacích odpovědných za rozvoj nestáli politicky prověření manažeři, ale respektovaní odborníci.

„Je to otázka kultivace prostředí, ale takhle to funguje ve Vídni, Hamburku, Kodani. Poradní sbor by neměl rozhodovat, ale má být odborným zázemím, které poskytne zpětnou vazbu a kritický pohled politikům,“ vysvětluje Merta.

„Za prvotní problém považuji urbanistický chaos a bezkoncepčnost,“ zdůrazňuje Merta. „Je pravdou, že město zároveň nepodporuje současnou mladou generaci architektů a kvalitní stavby. Naši iniciativu podpořil třeba i Richard Biegel z  Klubu za starou Prahu. Ani oni, ani památkáři se nebrání současné architektuře i v rámci centra. Musí být ale kvalitní a koncepční,“ opakuje.

Ukázkovým příkladem špatného přístupu pražských politiků je podle něj případ nákladového nádraží Žižkov, které bylo prohlášeno kulturní památkou. Developerské firmy napojené na politiky se však snaží rozhodnutí zvrátit.

„Zde právě zakládáme občanské sdružení na jeho záchranu. Před volbami mnoho lidí naivně věřilo, že když bude ve vedení TOP 09, dojde k nápravě. Dnes se nejednou TOP 09 spolu s ODS snaží, aby ten objekt nebyl zapsán na seznam kulturních památek a píší kvůli tomu dopis ministrovi. Takto vycházejí vstříc developeru panu Sekyrovi. To nemá nikde obdoby,“ upozorňuje pro Deník Referendum Merta.

K iniciativě se připojili mimo jiné architekti Adam Gebrian, Jakub Fišer, Radek Kolařík, Martin Peterka, Eva Jiřičná, Alena Šrámková a Yvette Vašourková, architekt a bývalý pražský primátor Jan Kasl, dále historik architektury Zdeněk Lukeš, jednatel Klubu za starou Prahu Richard Biegel, sociolog Jiří Musil, designér Maxim Velčovský, děkan fakulty architektury ČVUT Zdeněk Zavřel, dopravní inženýr Antonín Žižkovský i zpěvačka Hana Hegerová.