Prezident Ekvádoru Rafael Correa má v plánu uspořádat referendum, které by mu mělo získat podporu veřejnosti pro ústavní změny, zaměřené na boj se vzrůstající kriminalitou. Pokud budou schválené, budou změny již osmnáctým zásahem do trestního zákoníku v posledních dvou letech.

Jeden z nejkontroverznějších návrhů počítá s tím, že odsouzení by za všechny své zločiny měli odpykávat tresty ne současně, jako je tomu v zemi nyní, ale postupně za sebou, což bylo ekvádorskou ústavou zakázáno po desetiletí.

„Vytahování volebních uren je Correovou oblíbenou hrou,“ říká ekonom Ramiro Crespo. Od ledna 2007 byla v Ekvádoru uspořádána celkem čtyři referenda. „Stejně jako při posilování svého vztahu s armádou (návrhem zákona, který armádě dává větší pravomoci při prosazování zákona) bude chtít dosáhnout ústavních změn a reformou trestů rozsáhlou populistickou rétorikou.“

Celková bezpečnostní situace v zemi se stále zhoršuje. Ekvádorská média každodenně informují o rychlých únosech, kdy je oběť zavlečena na neznámé místo a je donuce předat únoscům peníze, šperky a jiné cennosti výměnou za své propuštění, stejně jako o vraždách a válkách gangů.

Podle ekvádorského deníku El Universo, který sídlí v přístavním městě Guayaquil, se ve městě odehraje jeden rychlý únos každou hodinu a půl. A jak se zvyšuje vědomí kriminality ve společnosti, snižuje se popularita ekvádorského prezidenta. Obzvláště v Guayaquivilu, jehož starosta Jaime Nebot tvrdí, že za špatnou bezpečnostní situaci ve městě může Correova vláda.

Import z Kolumbie

Nebot se minulý týden snažil prosadit zavedení víz pro Kolumbijce, kteří sem často cestují. Většina kriminality je podle Nebota způsobena lidmi ze zahraničí. Na starostovy poznámky reagoval kolumbijský prezident Juan Manuel Santos s tím, že sedm set tisíc Kolumbijců, kteří do sousedního Ekvádoru každoročně zavítají, jsou turisté a obchodníci. Navrhl ale Nebotovi spolupráci při řešení společných problémů.

Mezi lety 2003 a 2009 vzrost v Guayaquilu počet vražd na sto tisíc obyvatel na 25,6, kdežto například v hlavním městě Quito ve stejnou dobu klesal až na 10,6 vraždy. Pro srovnání v Hondurasu nebo El Salvadoru je míra vražd až šedesát, celkově v Jižní Americe přibližně pětadvacet, v Evropě devět a necelých šest v jihovýchodní Asii.

Složité řešení

Podle poslance, bývalého vojáka a dlouholetého starosty Quita Paca Moncayi, který se zasadil o snížení kriminality v hlavním městě, je problém částečně v tom, že si spolu prezident Correa a starosta Nebot nedokážou kvůli odlišným ideologiím společně sednout a problémy probrat.

„Problém je rozdělený na více částí: prokuratura nepracuje správně stejně jako soudci, policie a ministerstvo vnitra,“ řekl Moncayo s tím, že některé části legislativy by taky měly být změněny. Postupné odpykávání trestů ale podle ekvádorských odborníků není správným řešením.

Návrh na zvýšení trestů je podle právníka Jorge Crespa Torala, který spolupracuje s neziskovými organizacemi za reformu vězeňského systému země, absurdní. „Delší tresty nepomohly snížit kriminalitu v žádné zemi,“ řekl Crespo Toral.

„Člověk, který páchá trestný čin, si myslí, že ho nikdy nechytí; nepřemýšlí tak o tom, že by za stejný prohřešek mohl nyní dostat vyšší trest. Jediným řešením je pomoci vězňům otočit list, přepracovat jejich život společně s jejich rodinou tím, že podpoříme jejich možnosti produktivní a čestné práce,“ řekl Crespo Toral.

Dalším problémovým odvětvím je ekvádorské soudnictví. Podle studie Centra pro studium spravedlnosti Amerik bylo v období mezi lety 2005 a 2008 v Ekvádoru nahlášeno skoro šest set padesát tisíc zločinů, ale pouze sedmdesát šest tisíc z nich se dostalo k soudu a pouze u osmi tisíc z nich padly nějaké tresty. Policii a prokuratuře tak za tři roky zůstalo na čtyři sta šedesát tisíc nevyřešených případů.

Každý ekvádorský trestní soud má tak podle ministerstva spravedlnosti přibližně dvacet tisíc nevyřízených spisů.

Další informace:

IPS Voters to Go to Ballot Box on Anti-Crime Measures