Právníkům zakladatele a hlavního redaktora serveru WikiLeaks Juliana Assangeho se po londýnském soudu podařilo přesvědčit i soud nejvyšší, k němuž se po úterním stanovení kauce odvolal švédský žalobce. Nejvyšší soud propuštění na kauci potvrdil. Po složení 200 tisíc z celkové částky 240 tisíc liber (7,2 milionu korun) a vyřízení formalit se tak Assange dostává opět na svobodu. Podle agenturních zpráv opustil vazební věznici ve čtvrtek, po sedmé hodině večer.

Kromě vysoké kauce soud stanovil Assangovi i přísný režim dohledu, v němž bude muset žít až do uzavření případu. Zakladatel WikiLeaks musí odevzdat pas, prozradit úřadům svoji adresu, neustále nosit monitorovací zařízení, v některé hodiny neopouštět dům a každý večer se hlásit na policejní stanici.

Julian Assange je stíhán za údajné sexuální delikty na základě evropského zatykaře, který na něho vydalo Švédsko. Sám Assange se minulý čtvrtek přihlásil londýnské policii. Ta věc předala místnímu soudu, který teď rozhoduje o vydání podezřelého do Stockholmu. Další jednání je plánováno na 11. ledna.

Muž roku

Server WikiLeaks již více než dva týdny zveřejňuje původně tajné depeše amerických ambasád a ministerstva zahraničí, které z vládní počítačové sítě vynesl mladý vojenský analytik Bradley Manning. Depeše odhalují pohled USA na zbytek světa a ukazují názory, praktiky a obavy některých světových politiků a nadnárodních korporací.

Přestože ho někteří američtí, převážně pravicoví politici označují za zrádce, Assange si získal velkou světovou popularitu. Čtenáři časopisu Time vyjádřili své sympatie devětatřicetiletému Australanovi tím, že ho v populární anketě zvolili mužem roku.

Na podporu Assangeho se také v několika zemích pořádají protestní akce. Podle americké televizní stanice CNN se demonstrace za WikiLeaks odehrály již v hlavních městech Španělska, Peru, Mexika, Argentiny, Holandska, Kolumbie nebo Austrálie.

Protestující se také v úterý měli sejít v londýnském Hyde Parku a v protestním pochodu projít kolem westminsterského soudu, kde druhé slyšení s Assangem probíhá.

Politická motivace?

Někteří Assangovi zastánci věří, že obvinění vznesená proti jeho osobě ve Švédsku jsou politicky motivovaná, a jsou odplatou za zveřejnění tajných dokumentů. Tento názor zastává i jeho právník Mark Stephens, jehož obhajoba v Británii bude zaměřena nejspíše právě na tuto možnost.

Kromě technických a formálních problémů žádosti o vydání je totiž možnost politicky motivovaného trestního stíhání Assangeho jediným možným důvodem k odmítnutí extradikce do Švédska na základě evropského zatykače.

Podle víkendového průzkumu televizní stanice CNN čtyřiačtyřicet procent Britů věří, že Assangova obvinění jsou jen záminkou, jak ho držet ve vazbě. Stejné procento lidí si myslí opak a šest procent dotázaných na problematiku nemá názor.

Zastání u hackerů

Největšího zastání se Assangovi ale pravděpodobně dostalo mezi komunitou hackerů a internetových aktivistů bojujících za svobodu slova obecně. Ti na jeho podporu zaútočili na několik internetových prezentací společností, které se k WikiLeaks údajně na nátlak USA obrátily zády.