Evropská unie si poprvé vyzkouší fungování tzv. evropské občanské iniciativy. Tu uvedla v život Lisabonská smlouva a umožňuje občanům vyzvat evropskou komisi ke změně či úpravě evropského zákona. Iniciativu musí podpořit více než milion občanů z alespoň devíti států EU.

Historicky první takovou iniciativu předali ve čtvrtek zástupci organizací Greenpeace a Avaaz komisaři pro zdraví Johnu Dallimu. Petice vyzývá komisi, aby přestala povolovat geneticky modifikované potraviny, a to minimálně do doby, než bude ustavena nová nezávislá etická a vědecká autorita, která vyhodnotí jejich dopady.

Petice vznikla v březnu 2010 jako reakce na povolení, jež Evropská komise udělila geneticky modifikovaným bramborám s přítomným markerovým genem antibiotické rezistence, a to navzdory výhradám odborné veřejnosti.

Některé státy v této souvislosti napadly komisi u Evropského soudního dvora. Autoři petice se také odvolávají na požadavek 27 ministrů životního prostředí, kteří už v roce 2008 vyzývali komisi, aby významně posílila proces vyhodnocování rizik plynoucích z geneticky modifikovaných potravin.

Výkonný ředitel organizace Avaaz Ricken Patel zdůraznil, že petice je šancí pro oživení demokracie v evropské politice. „Pro evropskou demokracii se jedná o obrovský krok vpřed. Občané Evropy předložili Komisi více než milion důvodů, proč by měla naslouchat veřejnosti a konat s opatrností spíše než hájit soukromé zájmy hrstky agrochemických společností, které se snaží ovlivnit budoucí obraz zemědělství v Evropě,“ uvedl Patel.

Zůstává však otázkou, jak Komise s iniciativou naloží. Ta má podle pravidel přijatých minulý týden celkem tři měsíce na reakci. Komise může navrhnout nové legislativní opatření, nebo jeho vznik alespoň podnítit. Může se však také rozhodnout, že požadavky petice nereflektuje a žádné kroky ke změně legislativy neučiní.

„Dnes zazněl hlas milionu občanů. Nyní je morální i právní povinností je vyslyšet. Tato občanská iniciativa poslouží jako lakmusový test demokracie. Buďto EU zohlední obavy ohledně GM plodin anebo se přikloní na stranu lobbistů chemického průmyslu. Evropané požadují bezpečné potraviny a trvale udržitelné zemědělství, což EU stále ještě nedokáže zajistit,“ uvedl k problematice vedoucí evropské kanceláře Greenpeace Jorgo Riss.

Evropský komisař pro zdraví John Dalli aktivistům přislíbil, že se Komise bude požadavky iniciativy velmi vážně zabývat.

Podle socioložky Terezy Stöckelové, která se problematikou GMO odborně zabývá, je právě nezávislost expertizy v případě geneticky modifikovaných potravin značně problematická. „Většina lidí, kteří se kolem toho pohybují jsou v — často velmi úzkém — kontaktu s biotechnologickým průmyslem. Volat po nezávislosti odborníků je možné stále, zároveň je ale třeba přiznat, že je to také politické rozhodnutí o podobě světa, ve kterém chceme žít,“ řekla Deníku Referendum Stöckelová.

Stöckelová upozorňuje na to, že Evropa v tomto ohledu vyšla vstříc jednotlivým zemím, když jim předala značné pravomoci. „Jednotlivé země nyní mohou vyhlásit zákaz nejen na základě odborné argumentace, ale své rozhodnutí mohou odůvodnit i etickými či politickými důvody. To je jednoznačně dobře. Zároveň však lze předpokládat, že na celoevropské úrovni bude nyní ve schvalování GMO panovat větší benevolence,“ dodala Stöckelová.

Česká republika patří mezi země, které jsou geneticky upravovaným potravinám poměrně nakloněny. Naopak například Rakousko, Maďarsko, Francie, Německo, Řecko či Lucembursko GMO důrazně odmítají.