Kde leží země svobody?

Jiří Silný

Některé státy si nárokují univerzální symbolický význam nebo se přímo stávají modlou, svádějící k absolutní loajalitě, nebo vyvolávající absolutní nepřátelství bez ohledu na složitost reality. Loajalita je důležitá hodnota, ale jen pokud je kritická, je i konstruktivní.

Na stará kolena jsem se poprvé dostal do Spojených států. Zatím jen na pár hodin, při tranzitu v texaském Houstonu na letišti George Bush International, kde při čekání na let do Managuy (dnes opět: Augusto C. Sandino International) jsem začal psát tenhle sloupek.

De facto jsem se poprvé na výsostné půdě Spojených států ocitl už v dětství a tato zkušenost patří k silným zážitkům z té doby. Po zavraždění prezidenta Kennedyho v texaském Dallasu jsme s rodiči šli podepsat na americké velvyslanectví kondolenční listinu, jako tehdy tisíce dalších československých občanů. Pro smuteční hosty byly otevřeny i přilehlé zahrady a já jsem si pokradmu nabral a odnesl domů hrst hlíny — půdu svobodné země. Ale právě vraždy obou Kennedyů a Martina Luthera Kinga mně brzy pomohly pochopit, jak i tam je boj za svobodu ohrožen na životě.

×
Diskuse
(Pravá) Bohemka je samozřejmě jenom jedna :-))
SH
December 9, 2010 v 9.04
Svoboda? Loajalita?
Ne náboženství, ale svoboda je opium lidu. Pod jejím praporem si v celých dějinách ti nejsilnější, nejvlivnější, nejbohatší či nejmocnější, prosazovali vždycky to, co chtěli především oni. Známá liberální maxima o tom, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného, to jasně ilustruje, protože ony hranice mé svobody a svobody jiného, se totiž spolehlivě určí jen ve vzájemném střetu.
To, co je v textu nazýváno loajalitou, je v mých očích spíše celoživotní přesvědčení, čili do určitého věku vypracovaný světový názor.