Maloobchodní řetězce v posledních několika letech podstatně změnily nákupní chování Čechů a rozdělily je do několika skupin, jejichž vztah ke značkám výrobků, prodejnám i cenám se výrazně liší. Obchodníci kvůli tomu musejí mnohem důkladněji promýšlet zacílení marketingu a reklamních kampaní, pomocí kterých zákazníky lákají do svých prodejen. Vyplývá to z průzkumu společnosti Incoma GfK, který nákupní chování českých zákazníků sledoval.

Analytik Zdeněk Skála ze společnosti Incoma GfK v pondělí ČTK sdělil, že zhruba pětina českých zákazníků se při nákupech řídí zvykem a příliš nehledí na ceny, nabídku zboží či jeho značky. Zhruba stejné je procento lidí, kteří si do obchodu přijdou jen pro zboží v akci a nekoupí nic jiného. „Zajímavý je i vysoký počet lidí, které nákup prostě nebaví. Chtějí jen rychle nakoupit a jsou tomu ochotni ledacos obětovat, přitom ale mají vysokou kupní sílu. Těch je mezi nakupujícími třináct procent," podotkl Skála.

Rozdíly se podle něj promítají do celého nákupního chování včetně toho, do jakých řetězců zákazníci chodí nakupovat. „Profil jednotlivých řetězců je velice výrazný," upozornil Skála. Například do řetězce Interspar nebo Globus chodí převážně zákazníci, kteří jsou nároční na kvalitu zboží i úroveň prodejny a zároveň jsou méně cenově citliví. Hypermarkety Kaufland si zase vybírají lidé preferující levný a přitom velký nákup. Diskontní prodejny Lidl mají v hledáčku zákazníci, pro které je důležitá nízká cena a s oblibou využívají akční nabídky. Výrazný profil mají podle Skály i prodejny spotřebních družstev COOP (Terno, Tip a jiné), které navštěvují zákazníci vyžadující určitou stabilitu, tradiční značky a příjemnou obsluhu.

„Diferenciace nákupního chování je jeden z nejvýraznějších trendů českého obchodu posledních let a rozdíly jsou v současnosti zásadní. Pro reklamu a marketing to znamená jediné — mířit na průměrného zákazníka znamená mířit do prázdna," podotkl Skála.