Zákon o významné tržní síle, který od letošního února reguluje vztahy mezi obchodníky a dodavateli, by podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka měl být zrušen. Kocourek to řekl novinářům po dnešním setkání s prezidentem Václavem Klausem. Zákon o významné tržní síle předloni vypracovala skupina poslanců ČSSD a normu podpořila Potravinářská komora. Obchodníci zákon kritizují a tvrdí, že je nekvalitní.

„Ten zákon samotný ve své podstatě přínosný není, protože je to speciální zákon upravující jenom jednu dílčí oblast obchodních vztahů, takže z podstaty věci je naprosto nesystémový a opravdu si zasluhuje zrušení," uvedl Kocourek. Ministr nyní hodlá jednat s obchodníky a dodavateli, aby se seznámil s jejich návrhy. „Určitě budu trvat na tom, že pokud se nějaká ustanovení mají použít jako zpřesňující, tak by měla být zapracována do zákona o ochraně hospodářské soutěže," podotkl Kocourek.

Proti zákonu o významné tržní síle se již dříve postavil prezident Klaus a normu vetoval. Podle Klause zákon nevhodně reguluje vztahy mezi dodavateli a odběrateli na maloobchodním trhu a vykazuje řadu legislativních nedostatků. Prezidentovo veto poslanci ale přehlasovali.

Zemědělci i potravinářské firmy jsou ovšem jednoznačně proti zrušení zákona. Naopak obchodníci upozorňují, že tento zákon může zdražit potraviny na pultech obchodů, a navíc sníží ochotu obchodních řetězců odebírat zboží od tuzemských firem. Nový zákon už využila Potravinářská komora a některé potravinářské firmy, které si na počínání řetězců stěžovaly Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Antimonopolní úřad poté zahájil správní řízení s některými obchodními řetězci. Z porušení zákona o významné tržní síle ÚOHS podezřívá společnosti Ahold a Kaufland. Obchodníci tvrdí, že zákon neporušili. Podle mluvčí Potravinářské komory Dany Večeřové by případné zrušení zákona bylo krokem proti českým potravinářům, kteří by opět byli vydáni na milost a nemilost nadnárodním obchodním řetězcům.

Zákon o významné tržní síle od letošního února ukládá především obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musejí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Norma stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězce také nemohou prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupily, což se nemá vztahovat na rychle se kazící či sezónní výrobky. Řetězcům od února hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu.

Farmáři i výrobci potravin v minulosti kritizovali zejména cenový nátlak obchodních řetězců, kdy jsou prý nuceni dodávat zboží na hranici výrobních nákladů, nelíbilo se jim ani vybírání poplatků ze strany řetězců. Dodavatelé platí třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letácích obchodníků.