Jako o intenzivním až vyčerpávajícím mluví iráčtí politikové o jednání, které probíhalo mezi klíčovými stranami po uplynulé tři dny. Výsledek ale stojí podle všech za to. Šíitským, kurdským a sunnitsko-nacionálním blokům se po osmi měsících od voleb podařilo dospět k dohodě na rozdělení moci.

Podle úmluvy by měl premiérský post zůstat šíitovi Núrímu Málikímu, místo předsedy parlamentu a kontrola nad zahraniční a obrannou politikou zástupcům sunnitsko-nacionálního bloku Irakíja Ajáda Alávího a funkce prezidenta Džalálu Talabánímu, sekulárnímu Kurdovi.

Úmluva dojde naplnění po hlasování v parlamentu. Ten se ve čtvrtek 11. listopadu sešel od březnových voleb teprve podruhé, neboť se strany nebyly dříve s to dohodnout na obsazení vedení sněmovny.

Již v odpoledních hodinách byl zvolen předsedou sněmovny Usáma Nudžajfí z Irákije, očekává se ale, že rozprava před dalším hlasováním se protáhne až do noci. Ani poslední z významných politických uskupení — konzervativní šíitský blok Irácká národní aliance (INA) — se přitom nechystá schůzi bojkotovat.

Núrí Málikí bude mít po hlasování měsíc na sestavení nové vlády, v níž kromě jeho lidí zasednou i představitelé Irákije a INA. Pokud vše půjde dle plánu, skončí irácké bezvládí na začátku prosince.

Málikí vykonával od jara funkci premiéra v demisi. Nemohl přijímat žádná nevratná rozhodnutí ani uzavírat velké hospodářské kontrakty.

Podle pozorovatelů poškodila neschopnost dohody Irák jak politicky, tak ekonomicky. Již od začátku léta je navíc narušována bezpečnost v zemi. Masmédia si nové vlny teroristických útoků všimla teprve nedávno — poté, co skupina teroristů obsadila křesťanský kostel a většinu rukojmích při zásahu policejního komanda postřílela.

Kdo za tím stojí?

V komentářích k poslednímu vývoji, které ve čtvrtek publikovaly velké agentury, se analytikové dohadují, co představitele znesvářených stran k dohodě nakonec přivedlo.

Dle jednoho vysvětlení sehrál zásadní úlohu irácký nejvyšší soud, který již v říjnu nařídil nově zvoleným poslancům, aby co nejdříve a pravidelně začali vykonávat svěřený mandát. Dle jiného stojí za vývojem iniciativa Saúdské Arábie, jejíž diplomaté za vznik národní koalice intenzivně lobbovali.

Zastánci tohoto názoru připomínají, že se Saúdové snaží vyvážit politickou moc Íránu. Právě ten byl v posledních týdnech považován za klíčového moderátora sporu, který si zachovává značný vliv na šíitské konzervativce v Iráku.

V dlouhodobém zájmu Islámské republiky byl vznik čistě šíitské koalice, tedy spojení Málikího bloku s Iráckou národní aliancí. Ta by — za ad hoc podpory kurdských stran — měla v parlamentu většinu a podle dosavadních prognóz měnila irácké republikánské zřízení na systém s teokratickými prvky.

Čistě šíitská koalice ale nakonec se vší pravděpodobností nevznikne, a tak má dnes navrch třetí analytická skupina, která přičítá dohodu velkému tlaku ze Spojených států. Právě USA o vznik široké celonárodní koalice usilovaly téměř od poloviny léta. Při poslední cestě Núrího Málikího do Teheránu dal Barack Obama iráckému premiérovi dokonce na vědomí, že pokud vyslyší perská doporučení, přestane Washington Bagdád podporovat.

Všechna vysvětlení však mají prozatím podobu obecných úvah a logických konstrukcí. Podrobnosti ze třídenního jednání iráckých stran zveřejněny nebyly. Média přetiskla pouze jásavé komentáře zúčastněných, obvykle děkujících Bohu nebo iráckému národu.

Další informace:

BBC News Iraq MPs meet to vote on Maliki-led government

AFP Sunni Arab MP named Iraq parliament speaker

Al Džazíra Iraqi MPs vote on new government