Středeční tisková konference veřejného ochránce práv byla věnována problematice odškodného v případě protiprávního jednání státu. Ombudsman Pavel Varvařovský dospěl k závěru, že žádosti o toto odškodné nejsou vyřizovány v souladu se zákonem. Ministerstva podle něj neposuzují žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem nebo o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu jednotným a předvídatelným způsobem.

Šetření úřadu ombudsmana prokázala, že ministerstva nedodržují stanovené lhůty, nedostatečně svá rozhodnutí odůvodňují a nepoučují žadatele o možnosti obrátit se na soud. Ministerstva navíc často využívají advokátní zastoupení, čímž vznikají státu další nadbytečné náklady za právní služby.

V tiskové zprávě se mimo jiné uvádí: „Ministerstva žádosti neposuzují vždy podle obsahu. Žádosti o přiměřené zadostiučinění tak zaměňují za žádosti o náhradu škody. Po žadateli pak chtějí vyčíslit škodu a doložit ji, přestože je z obsahu žádosti zřejmé, že žadatel použil chybnou formulaci a nejedná se o náhradu škody, ale o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, tj. o satisfakci." Nemajetkovou újmu totiž může žadatel utrpět, i když mu nevznikla vyčíslitelná škoda.

Šetření na ministerstvu práce a sociálních věcí ukázalo řadu případů, kdy ministerstvo žádost vůbec nevyřizovalo a rovnou ji předalo externí advokátní kanceláří, přestože se jednalo o běžné případy z agendy ministerstva. Takový postup ochránce považuje za zcela nepřípustný, neboť jde o nehospodárné a neúčelné vynakládání prostředků státního rozpočtu. Potvrzuje to i Ústavní soud, který v roce 2008 konstatoval, že pokud má stát organizační složky financované ze státního rozpočtu, není důvod, aby práci těchto složek přenášel na soukromé subjekty.

Někdejší zástupkyně veřejného ochránce práv Otakara Motejla Anna Šabatová vnímá současný postup ochránce jako velmi důležitý, poukázal podle ní na velmi citlivé téma. „Když státní orgán udělá chybu, která poškodí občana, tak je povinen přiznat občanu přiměřené zadostiučinění," řekla Šabatová Deníku Referendum. Dodala, že ombudsman v tomto případě správně poukázal na to, že stát nejenže se nesnaží nesprávný postup zhojit, ale dále daného jedince poškozuje. „Stát sice implementoval do zákona doporučení Rady Evropy, ale neosvojil si v této otázce každodenní dobrou praxi,“ zdůrazňuje Anna Šabatová.

Pavel Varvařovský hodlá ve svých šetřeních na ministerstvech pokračovat, neboť stát musí každému garantovat právo na spravedlivý proces a ministerstva tomu musí svoji agendu přizpůsobit.

Další informace:

Desatero dobré praxe podle ombudsmana