Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský dnes odmítl zamýšlené snížení podpory v nezaměstnanosti lidem, kteří skončí dohodou či dají výpověď. Novinka je součástí takzvaného sociálního balíčku, který mají poslanci projednat na aktuální schůzi a jímž chce vláda ušetřit.

Podle Varvařovského by však nižší podpora postihla například lidi, kteří se v práci cítí šikanováni, a odejdou kvůli tomu. Dnes to zveřejnil v tiskové zprávě.

Novela navrhuje snížení podpory v nezaměstnanosti lidem, kteří poslední zaměstnání skončili „bez vážného důvodu" sami nebo dohodou. Měli by dostávat pětačtyřicet procent průměrného měsíčního čistého výdělku. Dnes činí podpora první dva měsíce pětašedesát procent, další dva měsíce padesát procent a zbytek doby pětačtyřicet procent.

„Všichni, kdo sami ukončí zaměstnání, a to zřejmě bez rozlišování (tj. například i tehdy, cítí-li se šikanováni, ale netroufají si zaměstnavatele žalovat), budou tedy znevýhodněni, neboť podpora v nezaměstnanosti jim bude přiznána pouze ve výši pětačtyřicet procent. Na úřadu práce budou navíc znevýhodněni i proti jiným zaměstnancům, s nimiž byl ukončen pracovní poměr například pro opakované méně závažné porušování pracovní kázně," uvedl Varvařovský.

Podle jeho názoru na tom tito lidé budou hůř než ti, kteří třeba byli propuštěni pro opakované méně závažné porušování pracovní kázně. Podle veřejného ochránce práv je navrhovaná změna zákona o zaměstnanosti v rozporu s ústavně zaručeným právem na přiměřené hmotné zajištění osob, které bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Ombudsman zdůraznil, že lidé v práci často končí kvůli tomu, že se tam překračují předpisy. Protože je to obtížně prokazatelné, raději odejdou, než by se soudili. „Není ani neobvyklé, že zaměstnavatel dokonce vyvíjí na zaměstnance tlak k uzavření dohody o ukončení pracovního poměru, a řeší tím své vlastní problémy," uvedl Varvařovský. Upozornil, že tuto část zamýšlené novely doporučila vypustit i legislativní rada vlády.

Jako vážné důvody vyjmenovává novela nevyplácení mzdy či potvrzené zdravotní důvody. Připouští možnost etických nebo náboženských důvodů, je však na úředníkovi z úřadu práce, zda je přijme. „Zaměstnanci tak mohou být vystaveni libovůli úředníka," uvedl Varvařovský s tím, že to odporuje demokratickým principům právního státu.

Ombudsman doporučil přehodnotit novelu i proto, že navrhuje nevyplácet nezaměstnanému podporu v době, kdy své výdaje může platit z odstupného. Podle Varvařovského by to popřelo jeho smysl.

„Tím je v prvé řadě určitá satisfakce za nesnáze a někdy až trauma, které ztráta zaměstnání přináší," uvedl. Kdyby přesto zákonodárci změnu přijali, navrhuje Varvařovský počítat dobu, kdy propuštěný zaměstnanec žije z odstupného, jako náhradní plnění pro důchod. Podobně se tam započítává doba, kdy člověk bere podporu v nezaměstnanosti.