Skupina politologů a analytiků ví v naší zemi vše. Vyjádření těchto politologů podepisuji, ale občanská společnost může svůj odpor vyjadřovat asi jen volbami, to se děje, ale nemá volit koho. Všechny strany ovšem při své slabosti a disharmonií s občanskou , resp. svou hluchostí k občanské společnosti s maximálně volebními sliby, většinou nenaplněnými jsou voleny jen stylem menšího zla. Při rovnoměrném rozdělení škrtů , zejména v oblasti politických struktur a vyšší exekutivy by se mohl vytvořit konsensus a, jak píše pan Štern manévrovací prostor, ale nevytvořil. Všechny strany jsou buď produktem minulosti, nebo vznikaly centristicky a třeba i renezancí. Občanská společnost si musí vygenerovat stranu vzniklou zdola a s tou se ztotožnit, resp. dbát na to, aby byla totožná se zájmy dolních 10 mil. občanů, pak půjde o občanskou společnost s možností ovlivňovat chod věcí veřejných a vláda podle toho může mít i mandát. Je třeba i vědět, že krizi a špatný stav naší ekonomiky nezpůsobili občané, ale manažeři od exekutivy, přes banky a politiky. Nejsměšnější a k zároveň k pláči je boj vlády s korupcí a s ní spojeném zadlužování státu.
Jde tu o jinak pojatou, ale totožnou kategorií...jednoty a boje protikladů.