U příležitosti oslavy vzniku československého státu pronesl prezident Václav Klaus tradiční projev. Podpořil v něm neoliberální vládní reformy, obhajoval tradiční národní stát a varoval před globální vládou nejsilnějších států světa.

V úvodu svého projevu se Klaus rozhodl otevřeně podpořit současnou pravicovou vládu v sále nepřítomného premiéra Petra Nečase. Použil k tomu i oblíbený předvolební hit pravicových stran, a sice státní dluh a hrozbu řecké cesty. „Řadu let narůstá náš státní dluh, a my nesmíme dopustit, aby dosáhl řeckých rozměrů. Dlouho jsme také odkládali reformy zatím ještě přiměřeně fungujícího zdravotního a penzijního systému, ale stále je odkládat nelze,“ uvedl Klaus. Výsledek voleb podle něj dává důvod k mírnému optimismu.

Klaus dále hovořil o národním státu, jehož smysl je nezastupitelný a jenž je „společenstvím více než deseti milionů občanů, příslušníků jedné, široce rozvětvené rodiny“.

„Pokud i nadále autenticky vnímáme naši společnou národní existenci jako cosi odlišného od národní existence Němců, Francouzů, Britů, Rusů, Američanů a dalších svébytných národů, potom z toho něco plyne. Potom svoji kotvu, svůj stát životně potřebujeme. Potom se k odkazu, tradicím a těžce nabytým zkušenostem našich předků obracíme právem. Potom jeho existenci a hodnoty musíme bránit," uvedl.

Jak upozorňují Lidové noviny, navzdory svému prohlášení, že se nedočkáme filipiky proti Evropské unii, se do evropského společenství Klaus přece jen obul. Problémy a rizika evropské integrace podle něj vidí v současné chvíli téměř každý. „Proto se i mé dlouhodobě zastávané názory, za něž jsem byl po léta doma i v Evropě kárán, stávají součástí hlavního proudu dnešní evropské diskuse,“ pochválil se Klaus.

V poslední části projevu Klaus varoval před celosvětovou, globální integrací. „Jsme svědky toho, že seskupení ekonomicky nejsilnějších a politicky nejvýznamnějších států světa usiluje o to stát se neformálním předstupněm globální světové vlády. Vlády zcela odtržené od demokratické legitimace občanů. Vlády, která — ať již bude mít formální rámec jakýkoli — bude fakticky rozhodovat o našich životech bez naší účasti a možnosti ovlivnění.“

Komentátor Práva Jiří Franěk upozorňuje, že se tak Klaus paradoxně dostává do opačného tábora svých kritiků. „Václav Klaus si konečně všiml jevu zvaného globalizace, a začíná si rozumět s jejími notně levicovými nepřáteli,“ upozorňuje se špetkou ironie Franěk.

Klausovu zmínku, že demokracie bez občana je protimluv, jíž prezident narážel na nebezpečí globální světové vlády, pak Franěk vztahuje i na českou současnost. „Možná by stálo za to přemýšlet o tom, proč mnozí naši občané mají pocit, že se česká demokracie a český stát také — jen s výjimkou předvolebních mobilizací — snadno obejde bez občana,“ upozorňuje Franěk.

Martin Weiss v Lidových novinách si zase všímá, že v poslední části projevu naznačil Klaus další ze svých mezinárodních témat, jimiž se snaží dosíci mezinárodního věhlasu. „Ať už to byla ekonomická transformace, kritika převládajícího modelu evropské integrace nebo doktrína globálního oteplování, nešlo nikdy jen o věcnou podstatu a relevanci z hlediska zájmů ČR, ale stejně tak o nástroj Klausova osobního marketingu,“ všímá si Weiss.

Světovládu elit ovšem vnímá Weiss spíše jako z filmu s Jamesem Bondem, a proto prý rozhodně nehrozí. „Sledované elity nyní těžko popadají dech, a pokud se jim nakrásně rodí v hlavách myšlenka, že právě teď je vhodná chvíle uskutečnit světovládný manévr, mají plné ruce práce se situací, jíž nepanují,“ domnívá se Weiss.

Podle komentátora Deníku Referendum Pavla Šaradína úroveň Klausových projevů rok od roku upadá. „V čem se však Václav Klaus zhoršuje, jsou jeho projevy. Ten včerejší, pokud si jej pečlivě pročteme, je směsicí moralistních apelů, o nichž hovořil nesčetněkrát,“ hodnotí prezidentův projev v pátečním Deníku Referendum Šaradín.