Francouzské národní shromáždění ve středu definitivně schválilo důchodovou reformu, která v posledních týdnech vzbudila v zemi vlnu protestů. Schvalovací proces v parlamentu tím skončil. Prezident Nicolas Sarkozy má reformu podepsat, až ji posoudí ústavní rada, kterou chce podle úterního oznámení opoziční Socialistická strana požádat, aby posoudila její slučitelnost s ústavou. Podpis by měl být do poloviny listopadu, napsala agentura AFP.

Reforma, kterou Sarkozy a vláda považují za nezbytnou pro záchranu důchodového systému před zhroucením, předpokládá především postupné zvýšení důchodového věku o dva roky a prodloužení doby přispívání do důchodové pokladny.

V národním shromáždění pro ni v posledním čtení hlasovalo 336 poslanců, proti bylo 233. Senát ji schválil už v úterý. Obě komory ji definitivně odsouhlasily v době, kdy protesty proti ní už značně opadly, i když neskončily — především na čtvrtek plánují odbory další kolo protestních akcí.

Ve středu stále ještě vázly dodávky ropných produktů v důsledku pokračující protestní stávky v pěti z dvanácti francouzských rafinerií. Podle agentury AFP je pětina čerpacích stanic v zemi stále bez pohonných hmot. Oproti minulému týdnu je ale nyní rozsah protestů mnohem menší, poznamenává s uspokojením vláda.

V úterý obnovili práci zaměstnanci pěti z dvanácti rafinerií. Zcela v normálu se zdá i vnitrostátní a zahraniční železniční doprava. Větší problémy v důsledku stávky hlásí dnes jen ropný terminál v přístavu Marseille, jehož nefunkčnost dále paralyzuje velkou část celého petrochemického průmyslu.

Podle francouzských komentátorů došlo k obnovení práce i proto, že senát před posledním čtením schválil zákonný dodatek, dle kterého má být reforma znovu projednána po příštích prezidentských volbách. Čelní postavy Socialistické strany již slíbily, že pokud v roce 2012 zvítězí, hranici pro odchod do důchodu opět sníží.

Spor pokračuje

Vláda se snaží zároveň dále hledat argumenty, jimiž by nevyhnutelnost svého postupu podpořila. Ve středu například zveřejnila modely, dle nichž bude francouzská populace rapidně stárnout.

ČTK přebírá základní údaje přímo: „V roce 2007 tvořili lidé nad šedesát let jednadvacet procent obyvatel a v roce 2035 to již bude jednatřicet procent. Navíc rychle přibývá hodně starých lidí, letos se eviduje patnáct tisíc Francouzů starších sta let, v roce 2060 jich už má být kolem 200 tisíc. Zatímco v roce 2007 bylo na sto obyvatel v aktivním věku osmdesát šest neaktivních osob, v roce 2035 to bude 100 ku 114.“

Demografové ale uvádějí, že kvalita predikcí populačního vývoje na padesát let dopředu je hodně sporná.

Většina Francouzů v průzkumech označuje reformu za nespravedlivou, ale současně za nezbytnou. Poměry pro a proti se přitom liší průzkum od průzkumu a často i podle média, které výzkumy interpretuje.

„Konflikt je u konce. Bývá doba odborů a doba parlamentu. V moderních demokraciích platí princip, že když parlament odhlasuje zákon, tak se zákon uplatňuje,“ prohlásil dnes ještě před hlasováním představitel vládní většiny v národním shromáždění Jean-François Copé.

Předák odborové centrály CGT Bernard Thibault připustil, že ve čtvrtek lze očekávat menší mobilizaci než při minulém dni celostátních protestů, kdy se stávkovalo v řadě resortů a v ulicích byly miliony demonstrantů. „Naším cílem není překonávat nějaké rekordy,“ řekl Thibault.

Odbory ale dle komentářů ve francouzském tisku předvádějí, že stále nepatří minulosti.

Pozorovatelé předpokládají, že Sarkozy teď po prosazení reformy provede změny ve vládě, možná i včetně premiéra Françoise Fillona. Nahradit by ho prý mohl současný státní ministr Jean-Louis Borloo. Všeobecně se počítá také s odchodem ministra zahraničí Bernarda Kouchnera, posledního zástupce levice v kabinetu.