Vlna stávek ve Francii proti důchodové reformě, kterou prosazuje tamní vláda, citelně pomohla ostatním evropským rafineriím. Jejich ziskové marže za poslední měsíc notně vzrostly a jsou nejvyšší za poslední dva roky. Spolu s nimi se zvyšují také ceny za přepravu ropných produktů po vnitrostátních trasách, protože tankery kvůli stávkám v přístavech nemohou začít s vykládkou. Francouzi museli sáhnout i k dovozu benzinu, který jinak zpravidla pouze vyvážejí.

Britský koncern BP například sdělil, že rafinerie na zpracování jednoho barelu surové ropy v prvních dvou říjnových týdnech v průměru vydělávaly 4,88 USD. Průměr za třetí čtvrtletí přitom činil 2,59 USD. Francie má dvanáct rafinerií, které zpracovávají dováženou ropu. Kvůli stávkám ale rafinerie neměly co zpracovávat. Část ropy si zajistily sice z rezerv, to ale nebylo ani zdaleka dost.

V úterý se situace trochu zklidnila a proti vládním reformám protestovali už jen zaměstnanci sedmi rafinerií. Zbývajících pět rafinerií je ale závislých na tom, až se odblokuje terminál Fos-Lavera na jihu Francie. Přes něj se do Francie dostává naprostá většina dovážené ropy. Zaměstnanci terminálu ale ve středu uvedli, že budou v protestech pokračovat.

Podle francouzských médií olejáři stávkují jednak proti návrhu prodloužit věk odchodu do důchodu a jednak preventivně, z obavy před chystaným propouštěním.

Ropný terminál Fos-Lavera je třetí největší na světě a leží u přístavu Marseille. K dnešnímu dni se tam nashromáždilo na šedesát tankerů, které čekají na povolení k vykládce. Asi čtyřicet jich přiváží surovou ropu pro rafinerie, zbylé tankery vezou ropné produkty. Těch Francie dováží celou řadu, hlavně topný olej, naftu či plynový olej.

Francouzské rafinerie jsou schopny denně zpracovat na 1,84 miliony barelů ropy. To je druhá největší rafinační kapacita v Evropě, více mohou zpracovávat jen rafinerie v Německu. Právě na Německo Francouzi během nynější vlny stávek hodně spoléhali, a to hlavně pokud jde o dovoz benzinu.

Hlavní centrum pro distribuci ropných produktů je v Evropě oblast mezi Amsterodamem, Rotterdamem a belgickými Antverpami, v branži zkráceně ARA. V první polovině října, když už se Francie potýkala se stávkami, tam cena za benzin k okamžité nakládce vzrostla na 779 dolarů (asi 13 800 korun) za tunu. To bylo nejvíce od začátku května.

Velmi výrazně vzrostla cena za přepravu benzinu z centra ARA do německého uzlu Karlsruhe. Zatímco před vlnou stávek, která ve Francii začala 27. září, se za přepravu po této trase platilo v průměru 9,25 eur za tunu, na začátku tohoto týdne už to bylo dvacet eur za tunu. Z Karlsruhe je to do Francie asi třináct kilometrů. Za zvýšením přepravného je podle analytiků sice i zhoršení splavnosti na Rýnu, většina je ale připisována růstu poptávky kvůli stávkám ve Francii.

Francie, stejně jako většina dalších zemí Evropské unie, je převážně naftovou ekonomikou. Například Spojené státy nebo Čína jsou naopak ekonomiky benzinové. Francouzským rafineriím tak při zpracování ropy vznikají přebytky benzinu, který Francie vyváží. Značná část těchto přebytků směřuje právě do USA. Nynější vlna stávek způsobila, že Francie musela sáhnout k dovozu benzinu, což za normálních okolností činí jen výjimečně. Francie každý rok spotřebuje na třiatřicet milionů tun nafty, benzinu méně než devět milionů tun.