Francouzská pravice dosáhla dílčího vítězství. První část konečné fáze schvalování důchodové reformy proběhla hladce, v další se potíže ani neočekávají. Část odborářů navíc přestala stávkovat. Levicový poslanci se nicméně chtějí odvolat ještě k ústavní radě.
Francouzský senát v úterý poměrem hlasů 177:151 schválil konečné znění zákona o důchodové reformě. Dolní sněmovna, tedy Národní shromáždění, o něm bude hlasovat ve středu a očekává se, že ho hladce schválí. Hlasování obou parlamentních komor se uskutečňuje v době, kdy rozsáhlé protesty proti reformě mírně polevily.
Ministr vnitra Brice Hortefeux se nechal v úterý odpoledne slyšet, že zásobování pohonnými hmotami se postupně vrací k normálu, situace se zlepšila i na železnici a v řadě měst, včetně Marseille, znovu nastoupili do práce popeláři. Navíc se začaly tříštit názory odborů na pokračování v protestech, opadly i protesty studentů a změnil se zřejmě i názor veřejnosti na některé formy protestu - proti blokádě skladů pohonných hmot se například v průzkumu společnosti Ifop vyslovilo devětapadesát procent dotázaných.
Práci obnovilo pět z celkových francouzských dvanácti rafinerií, kde se v posledních týdnech stávkovalo. V úterý mělo být řidičům k dispozici už osmdesát procent čerpacích stanic. Na železnici vyjelo devadesát procent rychlovlaků TGV, šedesát procent ostatních vnitrostátních a naprostá většina zahraničních spojů.
Ministryně hospodářství, financí a zaměstnanosti Christine Lagardeová uvítala postupný návrat situace k normálu. Teď je podle ní důležité jednat o zásadních problémech, především o zaměstnanosti mladých a starých lidí.
Ministryně tak vstřícně reagovala na pondělní návrh vůdce jednoho ze dvou hlavních odborových svazů CFDT Françoise Chérequea na jednání o snížení nezaměstnanosti těchto dvou kategorií. Prezidentka ústřední podnikatelské organizace MEDEF Laurence Parisotová výzvu přijala.
Také bývalý předseda opoziční Socialistické strany François Hollande dal podle agentury AFP najevo, že považuje bitvu proti důchodové reformě za ukončenou, když prohlásil, že velká zlost Francouzů vůči vládě v této otázce se snad promítne do výsledků parlamentních a prezidentských voleb na jaře roku 2012.
Socialističtí poslanci však v úterý oznámili, že proti reformě podají dovolání k nejvyšší právní instanci v zemi, ústavní radě. Má se podle nich vyslovit, zda je text v souladu s ústavou. Také předák druhé mocné odborové ústředny CGT Bernard Thibault v pondělí večer zdůraznil, že mobilizace proti reformě neskončila, jen bude mít jiné formy. Odbory již dříve vyzvaly k celostátním protestům na 28. října a 6. listopadu.
Středoškoláci a vysokoškoláci svolali na úterek v různých městech demonstrace proti důchodové reformě, ale účast byla na francouzské poměry slabá - například v Paříži se před budovou Národního shromáždění sešlo jen asi tisíc demonstrantů. Z třiaosmdesáti francouzských univerzit byla v úterý jen v sedmi ve větší či menší míře narušena výuka.
Předchozí takové protesty provázely srážky policie s mladíky, které masmédia označila za výtržníky. Dělo se tak zejména v Paříži a Lyonu. Ministr Hortefeux v úterý připomněl, že při incidentech bylo v uplynulých dvou týdnech zadrženo 2554 lidí.
Prezident Nicolas Sarkozy v minulosti několikrát zdůraznil, že reforma je nezbytná pro zachování důchodového systému v době zvyšujícího se státního deficitu a stárnutí populace. Dle zdrojů z Elysejského paláce by chtěl zákon o reformě podepsat do poloviny listopadu. Podle AFP se také předpokládá, že velmi rychle provede změny ve vládě.
Podle vládního návrhu reformy se má kromě jiného posunout o dva roky věkový nárok na plný důchod z 65 na 67 let.