Zaměstnanci tří z dvanácti francouzských rafinerií, kteří přerušili jejich provoz na protest proti kritizované důchodové reformě, se dnes rozhodli stávku ukončit. Francie ale nadále zápasí s nedostatkem pohonných hmot, a aby pokryla spotřebu, musí stále dovážet ze zahraničí čtyřnásobek množství benzinu a motorové nafty oproti dlouhodobému průměru.

Vláda v pondělí varovala před vážnými ekonomickými dopady protestů na celou zemi a vyzvala stávkující k odpovědnosti. Společná komise obou komor parlamentu zároveň schválila úpravy v důchodové reformě, které si v minulém týdnu schválil senát. Odstranila tím nejspíš poslední překážku k finálnímu hlasování o reformě, jež je plánováno na středu.

Benzin bude až za týden

Podle agentury AFP si o víkendu a v pondělí odhlasovali konec stávky zaměstnanci dvou rafinerií ropného koncernu Esso a jednoho závodu skupiny Petroplus. V zařízeních Fos-sur-Mer na jihu, Port-Jérôme Gravenchon na severu a Reichstett na východě země se tak nyní čeká na obnovení dodávek surové nafty k její rafinaci. Podle zástupce odborové organizace CFDT Jeana-Luca Bildsteina bude produkce pohonných hmot v Reichstettu obnovena nejdříve příští týden.

V sedmi dalších rafineriích si podle agentury Reuters odbory naopak odhlasovaly pokračování stávky.

Některé sklady pohonných hmot byly ještě ráno blokovány, odpoledne již podle předsedy francouzského svazu ropného průmyslu Ufip Jeana-Louise Schilanskyho žádné, ale mnohým z nich docházejí zásoby. Asi čtvrtina čerpacích stanic tak prý neměla minimálně do poloviny dne benzin a naftu vůbec, nebo jich neměla dost. Nedostatek pohonných hmot poškozuje i hospodářskou sféru.

Od začátku stávek v rafineriích před zhruba deseti dny musela Francie dovážet více ropných produktů, nyní asi sto tisíc tun denně oproti běžným asi 22,5 tisícům tun, uvedl Ufip.

Pravice spílá škůdcům

Ministryně hospodářství, financí a zaměstnanosti Christine Lagardeová současně upozornila, že stávky představují pro francouzské hospodářství denní ztráty kolem tří set milionů eur (7,4 miliardy korun). Protesty podle ní poškozují hlavně chemický průmysl, ale i mnohé malé a střední podniky.

Pravicový deník Le Figaro s odvoláním na vládní zdroje napsal, že například chemický průmysl přichází denně o třiatřicet milionů a letecká společnost Air France o pět milionů eur. Mobilizace proti reformě podle listu připravuje o velké peníze také turistická odvětví jako hoteliérství a pohostinství.

Lagardeová také upozornila, že incidenty na okraj demonstrací proti reformě způsobily Francii i morální újmu, protože poškodily její image v zahraničí. Pouliční incidenty v podobě ničení aut a dalších objektů a v podobě srážek s policií provázely některé pochody studentů.

Studenti se podle AFP rozhodli opět demonstrovat v úterý, a podpořit i další celostátní den stávek a demonstrací, který odbory již dříve vyhlásily na 28. října. Při minulých podobných akcích byla ochromena především energetika a doprava a v ulicích měst protestovaly miliony lidí. Vláda je i přes tuto silnou mobilizaci odhodlána prosadit podle ní nezbytnou reformu a počítá s tím, že po konečném odhlasování reformy oběma komorami parlamentu protesty pozvolna utichnou.

Rozhodne se snad ve středu

Smíšený parlamentní výbor složený ze sedmi poslanců a sedmi senátorů napříč politickým spektrem se v pondělí dohodl na kompromisním konečném textu důchodové reformy. Nic tak podle všeho nebrání tomu, aby parlamentní komory přepracovaný text schválily. Zatímco národní shromáždění by se jím mělo zabývat v úterý, senát s největší pravděpodobností ve středu.

Poslední překážkou k přijetí reformy by se ještě mohla stát ústavní rada, kterou socialistická opozice možná osloví, aby se vyjádřila, zda je reforma v souladu s ústavou. Prezident by příslušnou normu chtěl podle zdrojů z Elysejského paláce podepsat do poloviny listopadu.