Senát stárne, ale přibývá v něm žen

ČTK

Věkový průměr senátorů je po letošních volbách 55 let. Nejstarším z nich je předseda zahraničního výboru Jiří Dienstbier. Jen deset senátorů nemá vysokoškolské vzdělání.

Senát každými volbami stárne, ale také v něm pravidelně přibývá žen. Zatímco od podzimu 2008 zasedalo v lavicích horní komory 14 žen, po letošních volbách jich bude o jednu více, což je nejvíce v historii. V úplně prvních volbách bylo v roce 1996 do horní parlamentní komory zvoleno devět senátorek, tehdy se ale obsazovalo všech 81 mandátů. V následujících volbách bylo zvoleno nejvíce senátorek — šest — před čtyřmi lety, letošní čtyři nové členky jsou jen průměrným výsledkem.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Během čtrnácti let se také postupně zvyšuje průměrný věk českých senátorů. Ten po letošních volbách přesáhne již podruhé 55 let, v roce 1996 to přitom bylo jen lehce přes 53 let. Průměrných věk nově volených senátorů v minulosti kolísal, ti letošní jsou s více než 54 lety ovšem nejstarší. Nejmladší byli noví členové horní komory v roce 2000, kdy jim bylo necelých 50 let.

Nejstarším mezi letos zvolenými senátory je Jaromír Štětina zvolený za TOP 09 a STAN, kterému je 67 let. Doyenem Senátu ovšem bude Jiří Dienstbier, který letos v dubnu oslavil třiasedmdesáté narozeniny. Naopak nejmladší členkou horní komory se stala sociální demokratka Dagmar Terelmešová, zvolená letos v obvodu Plzeň-město, které bude koncem října 41 let.

V letošních volbách se svůj mandát snažilo obhájit 21 senátorů a senátorek, uspělo ale jen šest. Před dvěma lety se podařilo znovu dostat do Senátu pěti členům horní komory. Od prvních voleb v roce 1996 pak zasedá v Senátu šest senátorů, dva z nich (občanští demokraté Přemysl Sobotka na Liberecku a Pavel Eybert na Táborsku) obhájili nyní mandát i na dalších šest let. Ze sněmovny do Senátu se letos přesune jen jeden politik, sociální demokrat Zdeněk Škromach.

Senát má být „právní pojistkou", ovšem právníků v něm je málo. K Petru Pithartovi (KDU-ČSL), Jiřině Rippelové (ČSSD) a Miroslavu Antlovi (nestraník za ČSSD) přibyl letos jediný další politik s právnickým vzděláním, kroměřížský starosta Miloš Malý (ČSSD). Největší skupinu s vysokoškolským vzděláním tvoří v Senátu tradičně inženýři následovaní lékaři (dohromady jich jsou více než tři desítky) a tento stav letošní volby potvrdily.

Poměrně silné zastoupení mají v horní komoře také absolventi filozofických (sedm) a přírodovědeckých fakult (šest) nebo lesnických a zemědělských vysokých škol (osm). Mezi senátory se najdou ale i dva, kteří vystudovali vojenskou vysokou školu, stejně tolik jich má titul dopravního inženýra. Vedle jediného veterináře je v Senátu osamocen i absolvent herectví na DAMU Tomáš Töpfer (nestraník za ODS) nebo dnes zvolený sociální demokrat a známý cyklista Jozef Regec, který vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK. Deset senátorů pak nemá vysokoškolské vzdělání.

Do Senátu často voliči vybírají primátory, starosty obcí a měst a další zástupce samosprávy včetně hejtmanů. Do horní komory jich od začátku bylo zvoleno už několik desítek. V sobotu získalo mandát v horní komoře osm starostů a dva hejtmani — moravskoslezský Jaroslav Palas a jeho kolega z Olomouckého kraje Martin Tesařík (oba ČSSD).

    Diskuse