Senát stárne, ale přibývá v něm žen

ČTK

Věkový průměr senátorů je po letošních volbách 55 let. Nejstarším z nich je předseda zahraničního výboru Jiří Dienstbier. Jen deset senátorů nemá vysokoškolské vzdělání.

Senát každými volbami stárne, ale také v něm pravidelně přibývá žen. Zatímco od podzimu 2008 zasedalo v lavicích horní komory 14 žen, po letošních volbách jich bude o jednu více, což je nejvíce v historii. V úplně prvních volbách bylo v roce 1996 do horní parlamentní komory zvoleno devět senátorek, tehdy se ale obsazovalo všech 81 mandátů. V následujících volbách bylo zvoleno nejvíce senátorek — šest — před čtyřmi lety, letošní čtyři nové členky jsou jen průměrným výsledkem.

Během čtrnácti let se také postupně zvyšuje průměrný věk českých senátorů. Ten po letošních volbách přesáhne již podruhé 55 let, v roce 1996 to přitom bylo jen lehce přes 53 let. Průměrných věk nově volených senátorů v minulosti kolísal, ti letošní jsou s více než 54 lety ovšem nejstarší. Nejmladší byli noví členové horní komory v roce 2000, kdy jim bylo necelých 50 let.

Nejstarším mezi letos zvolenými senátory je Jaromír Štětina zvolený za TOP 09 a STAN, kterému je 67 let. Doyenem Senátu ovšem bude Jiří Dienstbier, který letos v dubnu oslavil třiasedmdesáté narozeniny. Naopak nejmladší členkou horní komory se stala sociální demokratka Dagmar Terelmešová, zvolená letos v obvodu Plzeň-město, které bude koncem října 41 let.

V letošních volbách se svůj mandát snažilo obhájit 21 senátorů a senátorek, uspělo ale jen šest. Před dvěma lety se podařilo znovu dostat do Senátu pěti členům horní komory. Od prvních voleb v roce 1996 pak zasedá v Senátu šest senátorů, dva z nich (občanští demokraté Přemysl Sobotka na Liberecku a Pavel Eybert na Táborsku) obhájili nyní mandát i na dalších šest let. Ze sněmovny do Senátu se letos přesune jen jeden politik, sociální demokrat Zdeněk Škromach.

Senát má být „právní pojistkou", ovšem právníků v něm je málo. K Petru Pithartovi (KDU-ČSL), Jiřině Rippelové (ČSSD) a Miroslavu Antlovi (nestraník za ČSSD) přibyl letos jediný další politik s právnickým vzděláním, kroměřížský starosta Miloš Malý (ČSSD). Největší skupinu s vysokoškolským vzděláním tvoří v Senátu tradičně inženýři následovaní lékaři (dohromady jich jsou více než tři desítky) a tento stav letošní volby potvrdily.

Poměrně silné zastoupení mají v horní komoře také absolventi filozofických (sedm) a přírodovědeckých fakult (šest) nebo lesnických a zemědělských vysokých škol (osm). Mezi senátory se najdou ale i dva, kteří vystudovali vojenskou vysokou školu, stejně tolik jich má titul dopravního inženýra. Vedle jediného veterináře je v Senátu osamocen i absolvent herectví na DAMU Tomáš Töpfer (nestraník za ODS) nebo dnes zvolený sociální demokrat a známý cyklista Jozef Regec, který vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK. Deset senátorů pak nemá vysokoškolské vzdělání.

Do Senátu často voliči vybírají primátory, starosty obcí a měst a další zástupce samosprávy včetně hejtmanů. Do horní komory jich od začátku bylo zvoleno už několik desítek. V sobotu získalo mandát v horní komoře osm starostů a dva hejtmani — moravskoslezský Jaroslav Palas a jeho kolega z Olomouckého kraje Martin Tesařík (oba ČSSD).