USA spojencům: Na protiraketovém štítu nešetřete

Roman Bureš

Spojené státy naléhají na členy NATO, aby i přes škrty v rozpočtech investovali do protiraketové obrany. Podle Francie ale není doposud jasné, jak bude systém přesně fungovat ani kolik bude stát.

Spojené státy na čtvrtečním setkání ministrů obrany NATO apelovaly na členské země, aby i přes škrty ve státních rozpočtech investovaly do výstavby protiraketového štítu. Americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou a ministra obrany Roberta Gatese ve výzvě podpořil i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Největší výhrady a nedůvěru k systému protiraketové obrany měla podle agentury AFP Francie. Ministr obrany Hervé Morin požadoval po Spojených státech více detailních informací o tom, kolik bude protiraketové řešení stát a jak přesně bude celá technologie pracovat.

„Testy byly udělány, data jsou dobře známa a cenové podmínky jsou jasné. Nyní je čas na rozhodnutí,“ řekl Gates aliančním ministrům.

Jednání ministrů se zaměřovalo na projednání nového strategického konceptu, který by měl určit vizi Severoatlantické aliance pro další desetiletí, jak čelit novým hrozbám, jako jsou raketové nebo kybernetické útoky.

×
Diskuse
"Válkou k míru" jinak řečeno "bojem za mír", což bylo už za totality, jak si vzpomínám, glosováno jako "souloží za panenství". Čili z logického hlediska absurdita; něco, co se dá jen obtížně pochopit.
Ptám se chytrých hlav sdružených kolem deníku Referendum, je možné "boj za mír" z morálního hlediska obhájit? Jak by taková obhajoba mohla vypadat?
October 17, 2010 v 16.44
Nevím, zda-li jsem chytrou hlavou, ale co vím, tak se boj za mír dneska obhajuje čtyřmi způsoby:

za prvné, útok je prohlášen za akt obrany (tzv. preemptivní úder - je poukázáno, že se napadený sám na nějaký útok chystal, přičemž se útočník snaží dokázat své právo se na obranu, povolené Chartou OSN, na základě líčení vzniklé hrozby);

za druhé, útok je prohlášen za akt pomoci obvykle s tím, že napadený ztratil kontrolu na bezpečnostní situací ve své zemi a někteří z představitelů napadené vlády o pomoc požádali;

za třetí, útok je prohlášen za akt humanitární nutnosti s tím, že napadený páchá systematické násilí na určité skupině obyvatel;

a za čtvrté, útok je prohlášen za akt osvobození s tím, že režim napadeného je násilnický, totalitní a nedokáže vytvořit obyvatelstvu důstojné podmínky pro život.