Pane hejtmane, aniž bych umenšoval vaše vítězství v krajských volbách před dvěma lety, za pět dnů vás čeká zřejmě životní politický souboj. Jak vidíte svoje šance?

Asi vás možná překvapím, protože předpokládám, že nikdo z kolegů by vám neodpověděl tak jako já. Pro mě to není souboj. Jsem úplně nad věcí, protože jsem si vědom, že kandiduju v nejpravicovějším obvodu v České republice, proti nejsilnějšímu soupeři, jímž je předseda Senátu. Žádný jiný obvod takovýto kalibr nemá. Což znamená, že nemůžu zklamat, můžu jedině překvapit. To mě nechává volného a s úsměvem na tváři. Obávám se, že mí oponenti jsou v trošku větším stresu a chtějí se jakoby za každou cenu někam dodrápat.

Zařekl jsem se, že nebudu vést žádnou agresivní kampaň, nikoho nebudu pomlouvat. Naopak jsem řekl, že občané, kteří přijdou k volbám, musejí poznat člověka takového, jaký je celý rok, dva, tři, celý život. To, že tady vyvěsíme miliony letáčků měsíc před volbami, to přece neutváří náhled na člověka.

Když měla začít kampaň, na kterou sociální demokracie měla nakoupené billboardové plakátovací plochy, a bylo bezprostředně po povodních, přišel jsem dokonce s nápadem, že tam nebudeme dělat žádnou politickou kampaň, ale plochy využijeme na podporu obětí povodní, především v získávání finančních prostředků.

Takže za peníze sociální demokracie na všech billboardech visela tato moje výzva k posílání prostředků. Ale nikde není znak sociální demokracie, nikde není barva sociální demokracie a nikde tady nevidíte napsáno, že bych kandidoval do Senátu. Udělal jsem to jako hejtman. Takže mi nikdo nemůže podstrkovat, že zneužívám povodní na svoji kampaň.

Nakonec samozřejmě čtrnáct dnů před volbami tyto plakáty byly přelepeny těmi politickými, že kandiduji, ale mohly tam viset dva měsíce. Já jsem se proti tomu postavil: Nedávejte to tam. Lidé mě musí znát podle mé práce, ne podle kampaně.

Nikde nerozdávám letáčky, jezdím mezi lidi, i do povodňových oblastí, ale nejen tam, ať už to jsou benefiční koncerty, ať je to otvírání nových lávek, ať to jsou další příležitosti. A tam si s lidmi povídám. Přitom se obvykle ani nebavíme o mé kandidatuře na senátora. Myslím si totiž, že lidé jsou právě už přesyceni těmi všemi kandidáty a letáky a billboardy a já nevím čím vším.

Vsadil jsem na jinou kartu. Nakonec těžko můžete očekávat nové výsledky, když budete něco dělat postaru. Chcete-li nový výsledek, musíte najít nový způsob. To má přece logiku. Je to hop nebo trop. Ale kdybychom to neudělali, tak bych si už teď mohl být jist, že to určitě nebude hop, ale trop.

Tak uvidíme, kam vás tento neortodoxní přístup přivede. Jak velkou máte ve své kampani podporu sociální demokracie z centrální úrovně?

Vzhledem k tomu, že jsem členem Ústředního výkonného výboru a i vedení sociální demokracie znám, tak si myslím, možná se mýlím, ale řekl bych, že mám podporu všech.

Nemyslím politickou podporu, o té nepochybuji, ale praktickou pomoc v kampani v kraji, jestli sem jezdí lidé z vedení či jestli máte nějaké zvláštní zdroje vzhledem k významu vašeho souboje s Přemyslem Sobotkou.

Podporu mám standardní, to znamená, já jsem dostal tak jako všichni ostatní asi dvě stě nebo tři sta tisíc korun na billboardy a byl tady výkonný místopředseda Slávek Sobotka minulý týden v neděli.

To byl v podstatě jediný mítink, kterého jsem se zúčastnil, jinak se samozřejmě dělala pojízdná kavárna. Také se dělal koncert solidarity, který byl pod hlavičkou sociální demokracie, tam jsem také přišel občany pozdravit. Ale samozřejmě kdybych je vyžádal, tak by asi přijeli, protože každý se snaží pomoct podle svého svědomí a vědomí.

Ale jak jsem řekl, mám jinou koncepci. Spíš si myslím, že klidná síla, přesvědčení a energie, která z člověka srší, a já jsem hodně energický člověk, je lepší než deset mítinků. Mítinků mají lidé už plné zuby. Ale samozřejmě můžu prohrát.

Vy jste charakterizoval váš senátní obvod jako nejpravicovější v republice. Teď ponechám stranou, že zřejmě voliči v některých pražských obvodech by s vámi polemizovali, ale asi máte pravdu, že mimo Prahu liberecký senátní obvod patří k nejpravicovějším. Proč to tak je?

Protože se moc ODS tady roky upevňovala a upevňovala se také díky lobbismu a firmě Syner, která je s libereckou ODS úzce propojená. Ale vždycky říkám, že pýcha předchází pád, a tady se to potvrdilo už v krajských volbách.

Jiným důvodem je to, že v Liberci je hodně podnikatelů a živnostníků. V Liberci samotném a jeho okolí se přeci lidem nežije vůbec špatně, vždyť se na to podívejte. Staví se tady nové a nové obchoďáky, dneska máme nejvíc obchoďáků na hlavu v republice.

To znamená, že je tady kupní síla, jinak by investoři tady neinvestovali. Je tady největší počet podnikatelů, majitelů firem, je tu hodně investorů. Když se podíváte na průmyslovou zónu, ať už je to jih, nebo na sever, všude se investuje. Své zastoupení tady mají snad všechny automobilky, včetně nejdražších značek, prodejců automobilů, protože tu cítí svou příležitost. Možná mimo Lamborghini a Ferrari, ale běžně tady uvidíte audi či bavorák a taková auta.

Kdyby se tady neprodávala, tak by tady ty obchody nestavěli, a kdyby se neprodávala, tak by na to lidé neměli. Kupní síla tady je poměrně velká. S penězi v kapse snáze přicházejí pravicové nálady a pravicové myšlenky.

To zní logicky. Myslíte si, že komunální volby v Liberci přesto mohou přinést konec vlády ODS?

Mohou, určitě mohou. Samozřejmě, je to dáno zase atmosférou mezi občany.

I po tom, co stáhla svou kandidátku TOP 09?

To na výsledek nebude mít zase takový vliv. V samotném Liberci je tuším čtrnáct hnutí a já mám takový pocit, že to tu bude podobně jak po sněmovních volbách. Jenom s tím rozdílem, že tehdy se domluvili všichni proti sociální demokracii, ale teď v Liberci se asi všichni domluví proti ODS.

To záleží na náladě a lidé toho tady mají dost, protože vědí, jak radnice pod vedením ODS prodávala pozemky, jaké se dělaly přešlapy, jaké neprůhledné obchody. Navíc je tady nedořešené mistrovství světa v lyžování, opředené spoustou nevyjasněných skutečností.

Tak o tom se něco myslím ví v celé republice a třeba my jsme Liberci věnovali v pondělí titulní stranu. Znáte klip mladého libereckého muzikanta, který si říká Lipo, Pozdravy z Liberce?

Nevěděl jsem, že to znáte, já to samozřejmě znám, to bych byl špatný hejtman, kdybych to neznal.

A co na to říkáte?

Já na to říkám, že je to neuvěřitelně trefně vystižená nálada obyvatel Liberce. Protože to, co tam píše, to je všechno pravda, takhle to je. Takhle to vidí obyčejný občan. To je zpětná vazba vládnutí na liberecké radnici, jednoznačně.

Vše, o čem tady rapuje, má reálný základ. Ano, tady po vás díra za miliardu, tady je po vás tohle. Podle mě je to úžasné, protože tam nejsou pomluvy a nikdo nemůže říct, že by něco z toho nebyla pravda. Jak chcete oddiskutovat, že tahle sklenička není skleněná, že je třeba z čokolády? To nejde.

Mně se navíc líbí obrovsky pragmatismus, který v té písni je, navíc ten žánr je takový veselý, úsměvný a celé je to pravda. Podle mě je to skvělé zrcadlo nastavené od občanů, jak oni hodnotí to, co vidí.

Svůj minulý rozhovor jsem dělal právě s autorem té písně, Jonášem Červinkou. Nás mimo jiné zaujala explicitní levicovost té písně, protože to se dneska mezi mladými umělci moc nevidí. Takže jsem se ho na to ptal. A on mi řekl: „Jsem přirozeně sympatizant ČSSD už od raného mládí, ale tady v Liberci nevidím autentické sociální demokraty. Když to řeknu tvrdě, tak poslední čtyři roky tady ODS porcovala město v koalici právě s ČSSD. Nejsou to osobnosti, kterým by člověk věřil, že je v politice drží nějaký ideál.“ Jak se vám to poslouchá?

To se mi samozřejmě neposlouchá dobře, ale je potřeba se na podívat z širšího kontextu. Podívejte se, jaké je dnes složení zastupitelstva města Liberce. Mně navíc nepřísluší hodnotit město Liberec, protože tu nejsem zastupitelem a jsem z Českého Dubu, nicméně fakt je, že v Liberci máme šest zastupitelů z třiceti devíti.

A bylo nutné do koalice s ODS jít?

Pro ODS určitě.

A pro sociální demokracii?

Tak vždycky chcete být v koalici, mít možnost spolurozhodovat, jinak by nemělo smysl ani chodit do voleb. A jestliže je to alespoň trošku přijatelné, jestliže si v koaliční smlouvě prosadíte alespoň základní body volebního programu, tak to má smysl. Protože jinak je nemůžete uplatnit.

To ano, obecně to je pravda, jen si nejsem jist, zda se to tady úplně podařilo, když teď se takhle o Liberci zpívá, jak se zpívá.

Říkám znovu, je to problém, když máte v zastupitelstvu šest z třiceti devíti. Jenom si to vezměte na procenta.

Otázka je, zda to lidé tady v Liberci nevidí spíše tak, že se sociální demokracie nechala koupit, aniž by něco reálně ovlivnila.

To bychom asi spekulovali, ale každopádně volební program, se kterým se šlo před čtyřmi lety do městských voleb, tak byl zakomponován do koaliční smlouvy. Kdybychom do té koalice nešli, tak bychom neovlivnili žádný bod, takto jsme mohli alespoň něco ovlivňovat.

A myslíte si, že si voliči nějakého příznivého vlivu ČSSD na koalici všimli?

Určitě tady ČSSD nejednala vždy v souladu s ODS. Myslím, že se díky sociální demokracii podařilo minimálně zachránit ve městě letiště, jinak by dnes bylo prodané, byl by to tunel a postavilo by se tam bůhví co. Prodalo by se to za sto milionů, on by to za půl miliardy prodal za dva, za tři, za čtyři roky jako parcely a bylo by po letišti.

Říkal jste, že ve své kampani sázíte na vizitku své práce. Jak člověk, který v Libereckém kraji žije, pozná, že už tu nevládne ODS, ale ČSSD. V čem by kraj vypadal podle vás jinak, kdyby ho dnes řídila ODS?

Myslím, že by se asi koupil Ještěd za sto milionů, to znamená, že ty peníze by se nemohly dát do sociálních služeb nebo by chyběly někde jinde. Měli bychom tady Ještěd, který je v dezolátním stavu, ale nebyly by peníze na jeho opravu.

A určitě by se nedostaly peníze na takové potřebné drobné věci, kam je dnes směrujeme, třeba do Frýdlantského výběžku nebo na Českolipsko. Spíš se obávám, že by peníze z rozpočtu šly zase na velké, gigantické akce. Tu velké Centrum vzdělanosti Libereckého kraje za jeden a půl miliardy nebo na Tipsport arénu za miliardu, protože to je prostě zajímavé stavět. Určitě by se investice neštěpily na drobné zakázky pro všechny po celém kraji, jako jsme to udělali my.

Rozhovor je fragmentem z obsáhlejšího celku, který vznikl v rámci připravovaného souboru rozhovorů pro knižní projekt Oranžoví hejtmani. Zveřejňujeme ho vzhledem k aktuálnosti jeho obsahu.