Celkem počtvrté od začátku září přerušili francouzští odboráři na jednu směnu práci a vydali se do ulic protestovat proti vládnímu pojetí nezbytné důchodové reformy. Poprvé masově je letos podpořili také středoškolští studenti.
Nová mobilizace proti chystané důchodové reformě ve Francii v úterý vážně narušila železniční, leteckou a silniční dopravu po celé zemi. Stávky také zasáhly školství, poštu a další veřejné služby. Do stávek, které budou asi často trvat více dní, se zapojili také zaměstnanci ropného průmyslu a jsou obavy z nedostatku pohonných hmot. Poprvé vystupují proti reformě i studenti.
Většina vnitrostátních rychlíků nevyjela. Rychlovlaky do zahraničí byly vypraveny v omezeném počtu. Pařížská letiště zrušila kolem čtyřiceti procent letů. V důsledku stávek v městské dopravě a příměstských spojích se vytvořily zácpy na silnicích v oblastech Paříže, Lyonu a dalších měst, uvedl na svých internetových stránkách deník Le Monde.
Míra narušení chodu škol, pošt, justice, sdělovacích prostředků a dalších služeb ve Francii se teprve vyhodnocuje. První čísla potvrzují, že se dají opět očekávat až propastné rozdíly mezi údaji úřadů a odborů. Stávkující v sektoru elektřiny a plynu upozornili na cílené výpadky energií. Stávkuje se také ve všech šesti petrochemických závodech firmy Total, které asi zastaví práci přinejmenším do soboty, kdy se plánuje další den celonárodních protestů. Lidé a podniky se obávají, že se naruší zásobování čerpacích stanic. Vedení Total ujišťuje, že to nyní nehrozí.
Padne rekord?
Sílu mobilizace mají ukázat i demonstrace, kterých odbory na úterek naplánovaly kolem 224. Již dopoledne se začali scházet lidé v ulicích například v Rouenu, Toulouse, Marseille, Lyonu, Bordeaux a Rennes. V Paříži, kde se tradičně schází nejvíce lidí, se očekává statisícová až milionová účast.
Dopoledne byl zraněn nejméně jeden demonstrant. Stalo se to, když se traktorista na svém stroji pokusil prorazit cestu shromážděným davem, který blokuje silnice na severu města Amiens.
Při večerní bilanci účasti na protestech bude podle místních komentářů velmi záležet na tom, v jakém rozsahu podpořili odboráře a opoziční levici v jejich boji proti důchodové reformě středoškoláci a vysokoškoláci. Jejich mobilizace by vytvářela nový tlak na vládu, která proto v minulých dnech ostře kritizovala výzvy odborů na adresu studentů.
Dopoledne svaz středoškoláků uvedl, že stovka lyceí byla studenty zcela zablokována a u asi tří set dalších byl omezen provoz. „To je poprvé, co se studenti lycea tak hodně mobilizují proti reformě,“ uvedl Le Monde. Z Rouenu a dalších míst hlásí očití svědci hodně mladých v demonstracích.
Úterní kolo stávek a protestů je čtvrté od začátku září. Při minulém vyšly podle odborů do ulic asi tři miliony lidí, policie odhadla účast na 900 tisíc až milion osob. Současná mobilizace bude asi větší.
Politická nezbytnost
Dle vládního návrhu důchodové reformy se má zákonný věk pro odchod do důchodu, který je dnes šedesát let, zvýšit do roku 2018 na dvaašedesát. Důchodový věk se má zvyšovat postupně. Od tohoto zákonného důchodového věku lze mít nárok na plnou penzi, pokud ovšem má žadatel odpracován potřebný počet let. Ten nyní činí čtyřicet a půl roku a od roku 2013 se zvýší na jednačtyřicet let a tři měsíce. Plnou penzi bez dostatečného počtu odpracovaných let bude možno pobírat až od sedmašedesáti let, zatímco dnes to bylo pětašedesát let.
Levice považuje důchodový věk dvaašedesát let za nespravedlivý pro ty zaměstnance, kteří začali pracovat pozdě a vykonávali náročné povolání.
„Šedesát let je otázka spravedlnosti," prohlásila předsedkyně Socialistické strany Martine Aubryová. Podle průzkumů většina Francouzů podporuje protestní hnutí, ale reformu považuje za nevyhnutelnou.
Prezident Nicolas Sarkozy opakovaně zdůraznil, že reforma je z důvodu rostoucího státního deficitu nezbytná a že je připraven k některým kompromisům, ale ne ohledně zvýšení věku pro odchod do důchodu. Komentátoři připomínají, že příslušné opatření představuje pro prezidenta hlavní politické téma druhé části funkčního období.
Text reformy již prošel v prvním čtení Národním shromážděním a v pondělí 11. října také Senátem. Sarkozyho Svaz pro lidové hnutí spoléhá podle agentur na zrychlení schvalovacího procesu tak, aby k finálnímu hlasování došlo před koncem měsíce.