Francouzským odborům se podařilo na čtvrteční protestní demonstraci proti důchodové reformě prezidenta Nicolase Sarkozyho zmobilizovat přibližně stejné množství lidí jako před více než dvěma týdny. Zatím organizátoři akcí odhadli účast na 2,9 milionů lidí, oproti 2,7 milionům 7. září, policie hovoří stejně jako minule přibližně o milionu účastníků. Protesty provázely stávky, které narušily provoz na železnici a na letištích, ale i výuku ve školách.

S rozsahem protestů byly spokojené jak odbory, tak i vláda. Odbory totiž tvrdí, že splnily vyhlášený hlavní cíl mobilizovat více protivládních demonstrantů. Státní moc zase zdůraznila, že lidí stávkovalo méně než začátkem měsíce.

Z asi 230 demonstrací v zemi byla tradičně nejvýznamnější v Paříži. Podle odborů se zde sešlo na 300 tisíc lidí, tedy o třicet tisíc více než minule. Podle úřadů to však bylo jen pětašedesát tisíc, což je o patnáct tisíc méně než napočítaly 7. září. Policie minule uvedla, že účastníků akcí bylo celkově něco přes milion, nyní činí oficiální odhad 997 tisíc.

Podle předběžných zpráv bylo v důsledku stávek zrušeno až padesát procent letů plánovaných na pařížských letištích Orly a Roissy-Charles de Gaulle. Na ostatních francouzských letištích bylo zrušeno kolem čtyřiceti procent letů.

Na železnici hlásila francouzská státní společnost SNCF zrušení poloviny vnitřních spojů včetně vysokorychlostních vlaků TGV, avšak mezinárodní provoz směrem do Británie, Belgie, Nizozemska, Švýcarska a Německa byl téměř normální. Vedení dráhy odhadlo podíl stávkujících kolem čtyřiceti procent. Provoz pařížského metra prakticky narušen nebyl.

Ministerstvo školství odhadlo, že stávkovalo necelých šestadvacet procent vyučujících. Odbory tvrdí, že se na základních školách stávky účastnilo pětapadesát procent učitelů a na středních pětačtyřicet procent.

Odbory však dosud nevyvrátily zprávy, že tentokrát stávkovalo v zemi celkem méně lidí. Podle prezidentského paláce to znamená, že stále více Francouzů podporuje reformu a záležitost pokládá za uzavřenou.

Odbory oznámily, že se v pátek budou radit, jak dál postupovat. Po demonstracích ze 7. září Sarkozy přistoupil na několik úprav. Odbory doufají, že by i po dnešním protestu mohl udělat další gesto, zřejmě ve prospěch tělesně postižených, žen či nezaměstnaných ve vyšším věku.

Důchodová reforma, která má kromě jiného zvýšit minimální hranici odchodu do důchodu z šedesáti na dvaašedesát let do roku 2018, je hlavním projektem Sarkozyho v druhé části jeho pětiletého mandátu. Reformu označuje za nezbytnou s ohledem na vysoký státní deficit, což podle průzkumu uznává i většina obyvatel. I odbory požadují jen pozměnění textu. Sarkozy připustil možné úpravy, ale odmítl ustoupit ohledně pozdějšího odchodu do důchodu.

Text reformy již schválila v prvním čtení dolní komora parlamentu, Národní shromáždění a senát ji má začít projednávat 5. října.