Odbory se v pondělí rozhodly vstoupit do časově neomezené stávkové pohotovosti kvůli vládním návrhům na snížení platů ve státní správě o deset procent. Premiéra Petra Nečase o tom v úterý ráno informoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Nečas po schůzce s ním novinářům řekl, že vláda od svého záměru neustoupí.
Zavadil po asi hodinovém jednání s předsedou koaliční vlády poznamenal, že většina odborových svazů by se smířila s desetiprocentním zkrácením objemu mzdových prostředků, nesouhlasí prý ale s návrhy, jak tohoto cíle dosáhnout.
„Máme obavy, že nedojde jenom k minus deseti, ale k poměrně většímu poklesu mezd při tom systému, jaký byl navrhován," řekl Zavadil. To by podle něj v době, kdy se připravuje například zvýšení DPH či zvýšení cen energie, znamenalo citelný zásah do domácích rozpočtů. Odbory chtějí zachovat stávající systém odměňování.
Premiér Nečas chce s odbory ještě jednat. Za dva týdny hodlá svolat ekonomickou radu ministrů a nároky odborářů probrat. „Vláda trvá na tom, že dojde k desetiprocentnímu snížení objemu platů ve veřejném sektoru s tím, že o té konkrétní formě, jak proběhne, jsme připraveni nadále jednat," shrnul Nečas stanovisko svého kabinetu a dodal, že kromě jednání rady ekonomických ministrů se sejdou i lídři koalice.
Minulý týden jednali odboráři s ministerstvem práce a sociálních věcí, k dohodě ale nedospěli, připomněl předseda vlády. Odbory podle Zavadilových slov po jednání s premiérem zváží další postup.
Zvláštní jednání podle Zavadila povedou odborové svazy pracovníků ve zdravotnictví, které nesouhlasí ani s návrhem na snižování objemu mezd. Tato diskuse se bude kromě MPSV týkat také ministerstva zdravotnictví.
„Odborový svaz zdravotnictví má takový příslib, že by se ho změna neměla dotýkat, ale protože jsme ještě neviděli nařízení vlády, tak tu skutečnost neznáme," řekla ČTK místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková.
Věří ovšem tomu, že zdravotnictví se změny nedotknou. Její odborový svaz však nesouhlasí ani s tím, aby se snižovaly platové tarify v zařízeních sociální péče.
Tisková mluvčí ČMKOS Jana Kašparová pak pro Deník Referendum upřesnila, že v průběhu stávkové pohotovosti budou jednotlivé odborové svazy koordinovat přípravu stávky, zvažovat termín a podobně.
„Míč je teď na straně Parlamentu, protože vláda už schválila ty návrhy zákonů, které kromě jiného hrozí rozvratem způsobu odměňování ve státní správě,“ řekla Kašparová.
„Po podrobné analýze takzvaných kompromisních návrhů ministra Drábka a neúspěšném jednání s premiérem se odbory domluvily na přípravě tak krajní akce, jakou je stávka. Ony návrhy totiž jen velice málo zmírňují nejhorší dopady ve školství a zdravotnictví, ale už ne v oblasti sociálních služeb a ve státní správě,“ doplnila odborová mluvčí.
Vláda už odsouhlasila novelu zákoníku práce, která rozšiřuje možnost zavedení pásmového odměňování ve většině oblastí státní správy. Kromě toho návrh novely počítá se zrušením číselného vyjádření poměru mezi nejvyšší a nejnižší platovou třídou, která nyní činí násobek 3,4. Stejně tak by měl být zrušen rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším platovým stupněm, který je stanoven na násobek 1,5.
Podle odborů to však de facto znamená likvidaci současných platových tabulek, a proto s návrhem nesouhlasí.
I senátor Milan Štěch, bývalý předseda ČMKOS, řekl Deníku Referendum, že podle jeho názoru je vyhlášení stávkové pohotovosti zcela adekvátní krok, neboť se vláda nedohodla s odbory o objemu ani o způsobu případného snižování platů a současně pokračuje v přípravě změn zákoníku práce i dalších předpisů, které by mohly poškodit zaměstnance.
„Samozřejmě to ještě není přímo stávka, čili to dává možnost dalších jednání," připomněl Milan Štěch. „Pokud k tomu všemu ještě vláda chystá snížení sociálních dávek pro rodiny s dětmi, je to podle mě velice vážný problém,“ doplnil senátor.