Severočeská města proti nezaměstnanosti používají i veřejné zakázky

ČTK

Agentura pro sociální začleňování získala několik severočeských měst pro strategii boje s dlouhodobou nezaměstnaností spočívající v tom, že udělení veřejné zakázky je podmíněno přijetím určitého procenta dlouhodobě nezaměstnaných.

Některá města začínají využívat ke snížení dlouhodobé nezaměstnanosti v severočeském regionu veřejné zakázky. Jejich přidělení radnice podmiňují tím, že firma musí na zakázku najmout aspoň z deseti procent dlouhodobě nezaměstnané. Myšlenku začali realizovat v Mostě, uvažují o ní i další města. ČTK o tom informoval ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Nový způsob přidělování zakázek Most využil zatím pouze pro projekty v problémových oblastech. „Dvě veřejné zakázky již byly takto vyhlášeny," sdělil ČTK František Jirásek z mosteckého magistrátu. Jedna byla dodatečně zrušena, ovšem z jiných důvodů, než byl požadavek na přijetí dlouhodobě nezaměstnaných. Výběr firmy na údržbu bytového fondu na sídlišti Chanov vedení města dokončilo, vítězná společnost podmínku splnila.

Most nyní čeká, jaké bude mít s tímto způsobem zadávání zakázek zkušenosti. Další města nicméně uvažují o tom, že by podmínku práce pro dlouhodobě nezaměstnané rozšířila třeba na veřejné zakázky na stavební práce nebo služby. O zavedení takovýchto výběrových řízení uvažují například v Roudnici nad Labem.

Opatření je přitom v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a je dostupné každému městu, které se pro něj rozhodne, řekl ČTK Šimáček. Jakékoliv město může podle něj rozhodnutím zastupitelstva schválit směrnici, která takovou klauzuli bude obsahovat. Agentura pro sociální začleňování se podle něj snaží přesvědčit i další města, aby se tím začala zabývat.

Důvodem je podle Šimáčka rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost, která se ve velké míře dotýká i mladých lidí. „Například ve vyloučených lokalitách v současné době dorůstá generace lidí, kteří nikdy nepracovali," řekl. To znamená vysoký podíl lidí, kteří nemají šanci sehnat zaměstnání a pobírají sociální dávky.

Mladí lidé bez pracovních zkušeností podle Šimáčka často nevidí příklad, že by mohli vystoupit ze systému podpory a jít pracovat, ani u svých rodičů. Problém se tak přenáší i na ně. „Většinou mají nižší vzdělání, mnozí z nich nedokončí ani devátou třídu či učební obor," konstatoval Šimáček. Předčasně se ocitají v evidenci úřadů práce. Potom už od počátku nezískávají pracovní návyky, ani zkušenost, že prostředky na živobytí je možné získat zaměstnáním, dodal.

Agentura pro sociální začleňování nyní na objednávku vlády koordinuje přípravu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Podílejí se na tom pracovní skupiny složené z odborníků z ministerstev i z občanského sektoru.

Strategie má obsahovat návod, jak řešit vysokou nezaměstnanost v sociálně vyloučených lokalitách. Rekvalifikační kurzy by měly být například mnohem více navázané na veřejnou službu, která lidem umožní mírně si zvýšit sociální dávky.

Navíc jim umožní získat pracovní návyky. „Můžeme se například bavit o tom, aby veřejná služba byla dostupná ve všech obcích a pro všechny, kdo o ni projeví zájem. Je to jedna z nejvíce motivujících aktivit při návratu na trh práce," řekl Šimáček.

V oblasti vzdělávání agentura navrhuje zavedení asistentů pedagogů na všech školách. Měli by to být odborníci, například vzděláním speciální pedagogové. Pokud by děti začaly mít problémy se školou, měli by jim dokázat pomoci. To by dětem umožnilo dosáhnout později vyššího vzdělání a pomohlo jim lépe se v dospělosti prosadit na trhu práce.

„Dalším opatřením je také větší spolupráce nezaměstnaných dlužníků, sociálních pracovníků a exekutorů," popisuje Šimáček. Lidé v sociálně vyloučených lokalitách jsou totiž podle něj často předlužení a nevyplatí se jim jít do zaměstnání, protože by přišli o část mzdy.

Zůstávají tak raději na sociálních dávkách, i když jsou nižší. Například v Mostě tak podle Šimáčka začala fungovat spolupráce, kdy exekutor spolu se sociálním pracovníkem vymyslí splátkový kalendář. Ten umožní, aby si dlužníci udrželi životní úroveň, mohli pracovat a současně se jim dařilo dluh splácet.

    Diskuse