Na letošních senátních volbách záleží víc než obvykle. Po výsledku sněmovních voleb, v němž snad nebylo tolik překvapivé vítězství pravice jako jeho rozměr i způsob kampaně, který ji k němu přivedl, společnost procitla do nové skutečnosti, v níž se většina lidí teprve orientuje.

Nečasovým týmem vyhlášená politika škrtů je podle svých stoupenců jedinou cestou, jak se nestát „druhým Řeckem“, jak praví obskurní marketingová zkratka. Podle svých odpůrců jsou škrty nelegitimní a vzhledem ke stavu české ekonomiky zbytečnou, „nelítostnou a surovou“ cestou, která má především vést k upevnění dlouhodobé hegemonie české vulgární pravice ve společnosti, a to za otřesných důsledků pro prakticky všechny lidi, kteří si na živobytí vydělávají svou prací.

Je pravděpodobné, že druhá interpretace s tím, jak tíha škrtů začne na celek společnosti doléhat, se prosadí a čeští občané s pravicí nakonec doslova zametou. Zatím ale není jisté, která z obou interpretací se prosadí už v nadcházejících senátních volbách.

Přitom jejich výsledek má skutečně mimořádný význam, praktický i symbolický. Odpůrci vládních reforem mají na dosah většinu v Senátu, která by jim umožňovala zpomalovat a v některých Ústavou předepsaných případech i blokovat některé z nápadů pravicí ovládané Sněmovny. To je význam praktický.