O sedmadvacet míst usiluje v letošních senátních volbách rekordní počet zhruba dvou set dvaceti kandidátů. Je jich přibližně o dvě desítky více než při minulých senátních volbách v posledních šesti letech. Navzdory rekordnímu počtu uchazečů o senátorské křeslo mají vlastní kandidáty ve všech obvodech jen občanští a sociální demokraté a komunisté. TOP 09 nemá svého kandidáta pouze na Pardubicku, kde se rozhodla podpořit jednoho z celkového počtu dvaceti kandidátů Věcí veřejných.

Volby do Senátu se konají v půli října společně s komunálními volbami. Lidé tak jako každé dva roky zvolí třetinu senátorů na šest let. Rozhodnou přitom, zda si v horní komoře udrží pravice většinu, kterou získala květnovými volbami i ve Sněmovně.

Není nikterak nereálné, že se po podzimních volbách stanou nejsilnějším klubem v Senátu sociální demokraté, neboť ČSSD disponuje v současné době devětadvaceti senátory z celkového počtu jednaosmdesáti a v žádném ze sedmadvaceti obvodů, v nichž se letos budou volby konat, mandát neobhajuje. Komunisté přitom budou obhajovat jedno ze tří křesel. Levici tak k získání většiny jednačtyřiceti mandátů v horní komoře stačí uspět v deseti senátních obvodech.

Sociální demokraté mají ambici získat dvanáct nových senátorů, tak aby dle svých slov získali potřebnou sílu v Senátu a mohli korigovat vládní politiku směrem k větší spravedlnosti a sociální odpovědnosti. „Sociálnědemokratická většina v Senátu může vyvážit převahu pravicových stran v Poslanecké sněmovně, a pomoci tak při hledání konsensuálního řešení jak u důchodové reformy, tak reforem ve zdravotnictví či na trhu práce,“ uvádí sociální demokraté na svém webu.

Proto se ČSSD rozhodla nominovat některé své všeobecně respektované komunální politiky včetně tří hejtmanů, dále bývalého předsedu strany a eurokomisaře Vladimíra Špidlu, místopředsedu strany Zdeňka Škromacha či bývalého ministra zahraničí Jana Kohouta.

Jaké jsou reálné šance sociálních demokratů naplnit svůj ambiciózní cíl? Senátní volby mají mnohá specifika, kterými se odlišují od všech ostatních volebních klání v České republice.

Jedná se o zpravidla dvoukolové většinové hlasování. Voliči tedy mnohdy preferují výrazné osobnosti se silnou vazbou na daný region. Pro úspěch je tak velice důležitá kvalitní personální politika.

V prvním kole se navíc mohou jak na pravici, tak na levici hlasy ne zcela předvídatelně štěpit. A v neposlední řadě bývá v senátních volbách nízká volební účast, což problematizuje jakoukoli předpověď výsledku.

Současně je třeba uvést, že většinou křesel v Senátu levicové strany ani v jednom volebním období prozatím nedisponovaly. Levice měla doposud ve volbách do Senátu spíše slabé výsledky. S jedinou výjimkou: voleb posledních, které se konaly spolu s volbami do krajů a skončily pro ČSSD drtivým vítězstvím.

Na výsledku se tedy sčítají faktory místní s faktory celostátními. Následující třídílná analýza prochází jeden obvod po druhém a hodnotí situaci čistě z hlediska regionálních faktorů a na základě analýzy výsledků z let 2004 a 1998.

Deník Referendum oslovil experty, kteří jsou obeznámeni s obvody, v nichž se letos volby konají, se dvěma dotazy: jak vidí šance kandidátů ČSSD uspět a kterého z kandidátů považují v daném volebním obvodě za favorita.

Letošní volby se uskuteční jako každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Letos to jsou: Karlovy Vary, Most, Plzeň-město, Český Krumlov, Tábor, Beroun, Praha 11, Praha 10, Praha 6, Mělník, Ústí nad Labem, Liberec, Jičín, Kutná Hora, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Blansko, Jihlava, Brno-město, Brno-venkov, Olomouc, Bruntál, Nový Jičín, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Kroměříž a Hodonín.

Dnes nabízíme vhled do první třetiny obvodů.

Karlovy Vary

V karlovarském obvodě kandiduje za sociální demokracii Jiří Vyvadil. V tradičně spíše pravicovém obvodě nejsou jeho šance nikterak velké. Podle politologa Jindřicha Čermáka, který je detailně obeznámen s tímto regionem, trpí místní ČSSD dlouhodobě špatnou personální politikou.

„Problémem Jiřího Vyvadila bude, že není z Karlových Varů. To ho bude diskvalifikovat i v souboji s komunistickým kandidátem, který je naopak místní. Je to okolnost, na kterou lidé hodně dají. Proto vidím celkové šance Vyvadila na zvolení někde okolo třiceti procent,“ uvedl politolog pro Deník Referendum.

Jindřich Čermák si navíc myslí, že Vyvadilovi uškodí i to, že je bývalým poradcem expředsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka. „Jedinou šancí sociální demokracie je to, že může dojít v tradičně pravicovém obvodě v prvním kole k roztříštění hlasů mezi občanské demokraty, TOP 09 a i Věci veřejné. I tak si ale myslím, že v případě postupu Vyvadila do druhého kola nebude jeho šance na zisk mandátu velká,“ uzavřel politolog Jindřich Čermák pro Deník Referendum.

V roce 2004 na Karlovarsku získal senátorské křeslo Jan Horník, který letos mandát obhajuje na kandidátce TOP 09. Za ČSSD tehdy kandidoval Michael Kuneš, který obdržel v prvním kole pouhých 8,49 % hlasů a skončil i za kandidátem KSČM, kterého volil dvojnásobný počet voličů.

V roce 1998 tu vyhrál Vladimír Kulhánek na kandidátce občanských demokratů, za ČSSD tehdy kandidoval Edmund Janisch, který postoupil do druhého kola, když obdržel 22,48 hlasů. Ve druhém kole nicméně neuspěl. Volilo ho 43,63 % voličů.

Je tedy pravděpodobné, že v Karlových Varech ČSSD mandát nezíská, a to navzdory tomu, že není bez šance na postup do druhého kola. Favoritem tohoto volebního obvodu je nejspíš Jan Horník, který mandát obhajuje a současně je kandidátem Schwarzenbergovy TOP 09, která podle všech průzkumů konkuruje občanským demokratům v souboji o dominanci na pravé straně stranické soustavy.

Most

V Mostě posílají sociální demokraté do boje o senátorské křeslo Zdeňka Brabce. Podle místního bývalého komunálního politika Ladislava Monharta není Brabec silnou osobností. „Zdeněk Brabec není známý regionální politik. Podle mého názoru se nedostane ani do druhého kola,“ uvedl Monhart pro Deník Referendum.

„Pro letošní volební klání se tu podařilo vygenerovat silné kandidáty pravici. Saša Štembera, který kandiduje za TOP 09, je uznávaný chirurg, bývalý zastupitel v Litvínově a všeobecně uznávaná a oblíbená postava. Podle mne je favorit letošních senátních voleb na Mostecku,“ uvedl Ladislav Monhart.

Podle Monharta doprovodí Štemberu do druhého kola kandidát občanských demokratů. Za ODS kandiduje ředitel mosteckého divadla a vlivný místní politik Václav Hofmann. „Předpokládám ve druhém kole velice těsný výsledek,“ doplnil Ladislav Monhart.

Ve volbách v roce 2004 na Mostecku zvítězil kandidát KSČM Vlastimil Balín, který obdržel v prvním kole 27,09 % hlasů a ve druhém kole jej volilo 52,42 % voličů. Za sociální demokraty tehdy kandidoval Petr Červenka, který skončil v prvním kole třetí, když jej volilo 19,81 % voličů.

Naopak v roce 1998 v tomto obvodu získala ČSSD senátorské křeslo. Kandidoval za ni tehdy Richard Falbr, kterého ve druhém kole volilo 55,59 % voličů. Falbr tehdy zvítězil i v kole prvním, kdy dostal 41,55 % hlasů.

Mostecko je na rozdíl od Karlovarska tradičně spíše levicový obvod. Ostatně i v květnových volbách do Poslanecké sněmovny tu ČSSD zvítězila s vysokým náskokem. Volilo ji 27,14 % voličů, přičemž druhá ODS dostala pouhých 15,62 % hlasů. Třetí tu v květnu skončili komunisté, které volilo 13,78 % voličů. I tak ale není šance sociálních demokratů na zisk mandátu velká. Pravicové strany tu do boje vyslaly daleko výraznější osobnosti.

Plzeň-jih

V Plzni kandiduje za ČSSD Dagnar Terelméšová. Podle bývalého plzeňského rozhlasového novináře Martina Sobotky, detailně obeznámeného s regionem, je volební obvod Plzeň-jih nevyzpytatelný vzhledem k jeho výjimečné podobě.

„Část obvodu tvoří Plzeň, část maloměsta a venkov. Obě části volí zcela jinak, zvlášť, když kandiduje bývalý primátor krajského města. Pravděpodobnost zisku mandátu pro Dagmar Terelméšovou typuji tak na 15-25%,“ uvedl Sobotka pro Deník Referendum.

Podle Sobotky by pro Dobřany bylo dobré, pokud by kandidátka sociálních demokratů postoupila do druhého kola. „Je totiž místní. O mandát se ale popere se známým ochráncem přírody a starostou Spáleného Poříčí za TOP 09 Pavlem Čížkem. Překvapit možná může exsenátor Richard Sequens, který má magické MUDr., ale v našich končinách spíše kontraproduktivní spojení se Stranou zelených,“ doplňuje Martin Sobotka.

Favoritem tak dle názoru Martina Sobotky zůstává exprimátor Jiří Šneberger, který kandiduje za občanské demokraty. S danou plzeňskou částí obvodu je totiž pevně spjat, nicméně vzhledem ke čtyřce vyrovnaných kandidátů a zmíněné nesourodosti obvodu to bude velká loterie. Jako druhou v prvním kole bych přesto tipoval právě Dagmar Terelméšovou,“ uzavřel Martin Sobotka.

V roce 2004 zvítězil v plzeňských senátních volbách kandidát občanských demokratů Jiří Šneberger, když již v prvním kole získal nadpoloviční většinu voličů. Volilo jej 50,52 % občanů, druhé kolo se tedy nemuselo konat. Za ČSSD kandidovala Milada Emmerová, která skončila druhá, avšak s propastnou ztrátou na vítěze voleb. Získala hlasy od 16,83 % lidí.

V roce 1998 v Plzni získal senátorské křeslo Jiří Skalický na kandidátce tehdy zformované Čtyřkoalice. Druhý tehdy skončil Jaroslav Jurečka z ODS a teprve na třetím místě Jiří Poděbradský z ČSSD, kterého ale volilo 24,81 % občanů.

I Plzeň je spíše pravicový obvod. Jiří Šneberger svůj mandát obhajuje a soupeřem mu bude spíše kandidát TOP 09 Pavel Čížek než sociální demokratka Dagmar Terelméšová. Pro ni bude úspěchem postup do druhého kola, který ale není nepravděpodobný, neboť lze očekávat, že mezi pravicovými kandidáty dojde v prvním kole ke štěpení hlasů. Pro druhé kolo bude už ale jednoznačným favoritem Šneberger, případně Čížek.

Český Krumlov

V Českém Krumlově postavila sociální demokracie jednoho ze svých nejsilnějších kandidátů letošních senátních voleb, Vladimíra Špidlu. Ten již od letních měsíců objíždí v regionu všechna města a vesnice a detailně se obeznamuje se sociálně-ekonomickou situací místních obyvatel. Podle Tomáše Mráze je šance Špidly na zvolení vysoká, a to navzdory tomu, že tu mandát obhajuje Tomáš Jirsa, kterého v roce 2004 volily ve druhém kole bezmála tři čtvrtiny voličů.

„Špidla je bezesporu silný kandidát a má velkou šanci k zisku senátorského křesla. U senátních voleb hodně velkou roli hraje osobnost kandidáta a jeho pověst mezi voliči. Špidla není spojen s žádnými kauzami a má pověst slušného a pracovitého člověka. Podle mého názoru v českokrumlovském obvodě vyhraje,“ uvedl Tomáš Mráz pro Deník Referendum.

V roce 2004 tu senátorské křeslo získal občanskodemokratický kandidát Tomáš Jirsa, jehož již v prvním kole volilo 48,10 % voličů. Ve druhém kole, kde mu soupeřem byl Miloslav Šimánek z KSČM, pak Jirsa získal 71,51 % občanů. Za ČSSD v roce 2004 kandidoval Karel Vachta, který skončil v prvním kole těsně třetí.

Ve volbách v roce 1998 za ČSSD kandidoval rovněž Karel Vachta. Postoupil do druhého kola se ziskem 25,58 % hlasů, nicméně mandát nezískal. Ve druhém kole relativně těsně prohrál s Martinem Dvořákem z ODS, jehož volilo 52,83 % voličů.

Českokrumlovský senátní obvod nelze charakterizovat ani jako pravicový, ani jako levicový. Evidentně záleží na osobnostech, které jednotlivé politické partaje vyšlou do voleb. Vladimír Špidla disponuje všemi vlastnostmi, které potřebuje každý z kandidátů ke zvolení.

Tábor

V Táboře kandiduje za ČSSD Jan Mládek, který proti sobě bude mít silného protikandidáta z ODS, Pavla Eyberta. Ten je senátorem již dvanáct let. Podle místního komunálního politika Tomáše Mráze nemají sociální demokraté v táborském obvodě příliš velké šance na zisk mandátu. „Mládek tu není vnímán jako výrazná osobnost, navíc jej lidé považují spíše za středovělevicového politika,“ uvedl Tomáš Mráz pro Deník Referendum.

„Myslím si, že do druhého kola postoupí Pavel Eybert a Jan Mládek. Ani TOP 09 nepostavila silného kandidáta. Ve druhém kole je ale v podstatě jisté, že zvítězí Pavel Eybert. Eybert je vnímán jako nezkorumpovaný politik a ČSSD na Táborsku není schopná artikulovat svoji politiku, jež by byla prezentována jako alternativa k politice občanských demokratů,“ uvedl Tomáš Mráz v rozhovoru pro Deník Referendum.

V Táboře tedy v roce 2004 i v roce 1998 vyhrál Pavel Eybert. V roce 2004 zvítězil ve druhém kole nad kandidátem ČSSD Stanislavem Kazeckým, když jej volilo 65,25 % voličů.

V roce 1998 získal mandát taktéž až ve druhém kole a taktéž proti němu tehdy stál sociálnědemokratický kandidát, Jaroslav Kopecký. Eyberta tehdy ve druhém kole volilo 59,52 % občanů.

Táborský obvod taktéž nelze považovat za vysloveně pravicový, přesto nejsou šance sociálních demokratů na zisk mandátu velké. Je tak spíše pravděpodobné, že se tu Pavlu Eybertovi podaří již podruhé obhájit senátorské křeslo.

Beroun

Na Berounsku za sociální demokraty kandiduje Pavel Kysela. Podle Lukáše Jelínka se jedná o obvod se stabilně vysokou podporou občanských demokratů a pravice obecně. „Mnoho jeho obyvatel totiž spadá mezi manažery a další kvalifikované pracovníky dojíždějící za prací do Prahy,“ uvedl pro Deník Referendum politolog.

Významná část obvodu má současně podle Lukáše Jelínka zemědělský charakter. „Favoritem a pravděpodobným vítězem je zde stávající senátor Jiří Oberfalzer, euroskeptik a národovecky laděný pravicový politik, dobře viditelný v místním i celostátním rámci,“ uvažuje Jelínek.

Výsledky sněmovních voleb napovídají, že jeho soupeřem by mohl být právník Pavel Kysela kandidující za ČSSD. Podle Jelínka by Kysela mohl získat mezi dvaceti a třiceti procenty hlasů.

„Levice nabírá i na Berounsku na síle, byť zatím jen zvolna. TOP 09 sice nominovala populární starostku obce Chýně, přesto považuji za pravděpodobnější, že pravicoví voliči zde budou inklinovat spíše k ODS,“ uvedl pro Deník Referendum politolog.

V roce 2004 na Berounsku zvítězil Jiří Oberfalzer, jehož soupeřem ve druhém kole byl Tomáš Jedlička z KDU-ČSL. Oberfalzera volilo ve druhém kole 60,47 % občanů. Za sociální demokraty tehdy kandidovala Lenka Šmídová, která v prvním kole dostala pouhých 11,27 % hlasů a skončila až čtvrtá. Před ní byl i kandidát KSČM Rudolf Peltan.

V roce 1998 tu s velkým náskokem obdržel senátorský mandát Jiří Rűckl z tehdy zformované Čtyřkoalice. Rűckl porazil ve druhém kole Milana Knížáka, který kandidoval za občanské demokraty, když jej volilo 62,20 % voličů.

Za sociální demokraty v roce 1998 kandidoval Karel Kobec, obdržel 18,72 % hlasů a skončil v prvním kole na třetím místě.

Na Berounsku je tedy pravděpodobným vítězem senátních voleb Jiří Oberfalzer, který ostatně svůj mandát obhajuje. Sociálnědemokratický kandidát Pavel Kysela má velice slušnou šanci dostat se do druhého kola. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o spíše pravicově orientovaný obvod, jeho šance na zisk mandátu jsou nízké.

Praha 11

V senátním obvodě na Praze 11 kandiduje za ČSSD Ladislav Kárský. Podle politologa Lukáše Jelínka sociální demokraté v Praze opět nezískají ani jedno senátorské křeslo. „V Praze ČSSD opět žádný mandát nezíská. Praha potřebuje kandidáty s profilem, jenž může zaujmout též středové a nejlépe i umírněně pravicové voliče. Ideální jsou zvučná jména z vrcholové politiky, vědy, kultury,“ uvedl Lukáš Jelínek pro Deník Referendum.

„Na Praze 11 by mohl souboje ODS a TOP 09 narušit exministr zahraničí Josef Zieleniec za Věci veřejné. Tipuji ho na vítěze, v druhém kole by se mohl utkat s Milanem Pešákem z ODS,“ myslí si Lukáš Jelínek. Podle něho Pešák nepatří k politikům ODS s pokaženou pověstí, navíc v kampani pracuje i se svým handicapem. Je totiž nevidomý.

„Třetí pozici by na Praze 11 mohla získat TOP 09 (Pavel Hlaváč). Sociální demokrat Ladislav Kárský může spoléhat na věhlas u příznivců atletiky a na sídlištní profil obvodu. Přesto jeho zisk netipuji na více než patnáct procent,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

V Praze 11 vyhrál v roce 2004 občanskodemokratický kandidát Jan Nádvorník (ODS). Ve druhém kole ho volilo 55,04 % voličů. Za ČSSD tu kandidoval Ivan David, který obdržel v prvním kole pouhých 8,28 % hlasů a skončil až šestý, i za kandidátem KSČM.

V roce 1998 tu vyhrál Daniel Kroupa na kandidátce Čtyřkoalice, kterého ve druhém kole volilo 57,78 % lidí. Za ČSSD v roce 1998 kandidoval Zdeněk Šarapatka, který skončil v prvním kole třetí se ziskem 17,03 % hlasů.

Praha je nejpravicovějším regionem republiky. Je proto přirozené, že tu sociální demokraté mají jen mizivou šanci získat mandát. V Praze budou navíc po vzniku TOP 09 volby ve znamení souboje na pravici. Po celou novodobou historii tu disponovala dominantním postavením ODS a právě letošní rok může přinést výrazně pozměněnou konstelaci. TOP 09, ale i Věci veřejné nejsou v Praze bez šance.

Praha 10

Na Praze 10 za ČSSD kandiduje Miroslav Svoboda. Podle Lukáše Jelínka je sice exposlanec Svoboda zkušený politik, navíc z obvodu, ovšem bez potřebného charisma. „Získat by mohl kolem desíti procent,“ myslí si politolog.

„Na Praze 10 se může příklon k TOP 09 vyplatit Jaromíru Štětinovi, jehož okázalý antikomunismus může v Praze opět slavit úspěch. V obvodu, částečně sídlištním, ale se silnou tradiční zástavbou, je historicky silná ODS,“ říká pro Deník Referendum Lukáš Jelínek

Občanští demokraté v Praze 10 staví rovnou starostu Vladislava Lipovského. Podle Jelínka to nicméně může být pro ODS propadák, neboť podle jeho názoru je Praha 10 hned po Praze 5 nejproblémovější obvod.

„Těžko odhadnout momentální popularitu Lipovského. Druhé kolo bych tipoval mezi Štětinou, který zvítězí, a Lipovským. Třetí příčku odhaduji pro Janu Bobošíkovou - je výrazná a dokáže nalákat voliče pravice i levice. To může být nebezpečné pro ČSSD,“ uvažuje Lukáš Jelínek.

V roce 2004 tu vyhrál Jaromír Štětina, který tak obhajuje mandát. Za ČSSD tehdy kandidovala Marie Alušíková, která skončila v prvním kole třetí se ziskem 11,85 % hlasů.

V roce 1998 tu pak mandát získala Zuzana Roithová z tehdy zformované Čtyřkoalice. Za ČSSD tehdy kandidoval Karel Výrut, který obdržel v prvním kole 17,02 % hlasů a skončil třetí.

V Praze 10 se hlavní souboj taktéž obejde bez kandidáta ČSSD. Konkurence tu je veliká a vzhledem k oblíbenosti TOP 09 mezi Pražany bude pravděpodobným vítězem Jaromír Štětina. Zajímavé bude nepochybně sledovat, jak tu pražští voliči uslyší na stále extremističtější rétoriku Jany Bobošíkové.

Praha 6

V Praze 6 posílají sociální demokraté do boje o senátorské křeslo Jana Kohouta. Ten podle Lukáše Jelínka z pražských kandidátů ČSSD nejlépe splňuje charakteristiky nebytné k úspěchu v senátních volbách. Exministr zahraničí může být zajímavý kandidát pro voliče napříč politickými preferencemi.

„Má ale velmi těžké soupeře: Bedřicha Moldana z TOP 09 a Petra Bratského z ODS,“ myslí si Jelínek, podle kterého je navíc Praha 6 výrazně pravicový obvod, pouze s malou „levicovou výspou" - vysloužilými komunistickými vojáky a prominenty minulého režimu hlasujícími zpravidla pro KSČM.

„Postoupit do druhého kola nebude pro Jana Kohouta snadné. Sázet může jen na rozptyl pravicových hlasů, nějaké připadnou Martinu J. Stránskému z Věcí veřejných. Přesto předpokládám ve druhém kole souboj Moldan - Bratský. Tipovat procenta je ošidné, ale Kohout by se mohl pohybovat kolem dvaceti procent. Senátorem se pak stane Bedřich Moldan,“ uzavírá pro Deník Referendum Lukáš Jelínek.

Na Praze 6 zvítězil v roce 2004 Karel Schwarzenberg. Za ČSSD tehdy kandidoval Tomáš Jindřich, který skončil v prvním kole až pátý, i za kandidátem KSČM. Volilo ho mizivých 6,02 % voličů.

V roce 1998 tu mandát získal Jan Ruml ze Čtyřkoalice. Za ČSSD pak kandidoval Zdeněk Trojan, kterého volilo 16,72 % voličů. Skončil v prvním kole na třetí pozici.

I volební obvod Praha 6 tak bude nejspíše soubojem na pravici. Vše se odehraje především mezi občanskými demokraty a TOP 09. Senátorské křeslo pak pravděpodobně získá Bedřich Moldan.

Po první třetině 1:8

Pokud by voliči rozhodovali čistě podle kritérií spjatých s místním obvodem a jsou-li předpoklady našich expertů správné, po první třetině by byl pro ČSSD stav hrozivých 1:8 (4 TOP 09, 3 ODS, 1 VV).

Na obvody s tradičně silnějším levicovým zázemím se ale teprve dostane v následujících dílech.

Druhý díl analýzy zveřejníme v sobotu 25. září a díl třetí v pondělí 27. září.