Koho volí bezdomovci?

Lenka Alžběta Dušková

Bezdomovectví se v Praze nestalo předvolebním tématem v pozitivním smyslu. A to přesto, že existují přístupy a postupy, jak lidem bez domova účinně pomáhat, ale zejména jak ztrátě bydlení předejít. A ty by měly oslovit každého z nás.

V poslední prázdninový týden současný pražský radní za ODS Jiří Janeček ohlásil svůj záměr po volbách vybudovat pro pražské bezdomovce velkokapacitní tábor. Nevládní organizace velmi opatrně kontrovaly s tím, že stojí o to, aby bezdomovcům byla věnována pozornost, tábor však nepovažují za samospásné řešení. Ošklivým srpnovým počasím zřejmě znavení Pražané přijali Janečkovy sliby bez většího zájmu. Žádná politická strana se nechopila hozené rukavice. Volební kampaň byla sice zahájena, zůstala však klidná. A přitom by si radní Janeček za podobné výroky zasloužil pořádný výprask.

Ačkoli sám sebe prezentuje jako sociálního radního, který se nebojí do problému lidí bez domova „říznout", jeho bilance veselá není. Zdánlivé úspěchy jako výstavba lodi Hermés byly vykoupeny perzekvujícími vyhláškami o čistotě a konzumaci alkoholu. Tyto vyhlášky umožnily městské policii lidi bez domova pokutovat, rozuměj zvyšovat jejich zadlužení a snižovat tak jejich šance a chuť na návrat do normálního života. Ruku v ruce s těmito opatřeními pracovali centrální městské části pod vedením ODS na tom, aby mizela veřejná prostranství, lavičky byly deformovány tak, aby se na nich nedalo ležet, a aby nevládní organizace pomáhající lidem bez domova tak opustily jejich prostor.

×
Diskuse
September 29, 2010 v 10.00
Denní centra pro bezdomovce, pro narkomany a pro všechny další lidi žijící na ulici - s pračkou a s dalšími nutnými potřebami - v každé části Prahy a ve všech krajských (okresních) městech... Tleskám autorce za skvělé myšlenky v článku ...
Možná by nás tato centra vyšla levněji a především účinněji přímo ve skutcích realizování než ve slovních a plakátových předvolebních kampaních politických stran, z nichž samotní bezdomovci většinou nic nemají.
September 29, 2010 v 12.58
Velmi děkuji autorce za pár základních informací o
tom, že lze dělat i něco jiného než stavět koncentráky a dokonce že existuje i prevence. Nejvíc z právě dočtené knihy pana Pavelky, Buržoazní společnost mi zůstalo v hlavě kriterium hodnocení společnosti podle toho, jak se v ní mají ti nejbídnější.
I před šedesáti lety se dokázali na vesnici s necelou stovkou obyvatel postarat celoročně o člověka, který nebyl samostatný a dostal každý den jídlo a místo na spaní.
Zatímco dnešní naši představitelé zvládnou maximálně matematiku první třídy, sčítat a odčítat, tak aby jim nevyšlo záporné číslo.
Kde se seženou peníze na tato centra pro brzy objevyvší se nové zástupy bezdomovců, po seškrtání sociálních výdajů paní Hyldenbrantová?
Budeme o ně prosit u továrníků a bank a dostaneme kulový.