Sněmovna dnes přijala novelu, která vrací akciovým společnostem s akciemi na majitele možnost ucházet se o veřejné zakázky. Zákon musí ještě projednat Senát a poté podepsat prezident. Novela napravuje současný stav, kdy se o veřejnou zakázku nemůže ucházet akciová společnost s akciemi na majitele. Řadě takovýchto firem, například ČEZu a Komerční bance, se to nelíbilo. Některé firmy proto již začaly měnit formu akcií na jméno.

Sněmovna podpořila novelu zákona hlasy koalice v kompromisní podobě vyjednané se sociální demokracií. Tato podoba zachovává určitá stávající omezení, zatímco původní návrh jich většinu rušil. Akciové společnosti budou muset nově zadavatele informovat o všech akcionářích, kteří vlastní víc než deset procent akcií. Komunisté a sociální demokraté se při závěrečném hlasování převážně zdrželi.

„My jsme pro daleko větší transparentnost,“ řekl k postoji ČSSD místopředseda jejího klubu Jeroným Tejc. Sociální demokraté odmítali, aby ze zákona zmizela omezující ustanovení a chtěli jich naopak co nejvíc zachovat. „Já myslím, že je to dobrý kompromis na přechodné období, než bude přijata velká novela zákona o veřejných zakázkách, který bude legislativně čistější a přinese skutečnou transparentnost do zadávání veřejných zakázek,“ řekla spoluautorka návrhu, poslankyně VV Karolína Peake.

Podle odborníků schválená novela z protikorupčního hlediska nic nevyřeší, stejně jako ta předchozí. „Pozitivem je možná účast společností obchodovaných na burze s akciemi na majitele ve veřejných zakázkách. Otázkou je, jak budou společnosti zjišťovat akcionáře s více než desetiprocentním podílem a jak bude možné plnění této povinnosti kontrolovat. Vlastnictví akcií na majitele se může snadno měnit ze dne na den, a těžko lze proto prokázat, že prohlášení z konkrétního dne bylo lživé,“ uvedl pro ČTK partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark Jan Spáčil.

I když zájemce o účast v tendru oznámí jméno akcionáře, může jít velmi snadno o zahraniční společnost s dále nezjistitelnou vlastnickou strukturou, upozornil Spáčil. „Kromě toho je samozřejmě jednoduché podíl rozdělit na více částí, z nichž žádná nebude činit více než deset procent,“ dodal.

Sporné ustanovení vylučující akciové společnosti s akciemi na majitele, respektive doručitele z účasti ve veřejných tendrech se do zákona dostalo letos na jaře. Platí od poloviny září. Spolu s ním vložili poslanci do zákona povinnost uchazečů o veřejné zakázky z řad firem předkládat údaje o tom, kdo je vlastní. Od změn si slibovali větší průhlednost při zadávání zakázek. Nemožnost ucházet se o veřejné zakázky však vyvolala nesouhlas velkých akciových společností s akciemi na majitele. Některé proto začaly měnit své akcie do formy znějící na jméno.

Poslanec ČSSD Jeroným Tejc k otázce anonymity vlastníků firem a akcií řekl v pátek Deníku Referendum: „Prosazovali jsme úplné zrušení akcií na majitele v obchodním zákoníku, návrh ovšem blokovala ODS a TOP 09.“ Právě existence akciových společností s akciemi na majitele, kteří nejsou známi, často stojí za korupcí. Letos v únoru sociální demokracie ve Sněmovně prosadila návrh na zrušení anonymních akcií na majitele. Tím se mělo zprůhlednit podnikatelské a politické prostředí, tyto firmy ztratily možnost ucházet se o veřejné zakázky.

Návrh před parlamentními volbami podpořila celá Sněmovna včetně ODS. Jeroným Tejc k tomu dodává: „To dokonce poslanec ODS Jiří Polanský navrhl pozměňovací návrh, který jsme samozřejmě také podpořili. Opět šlo o zákaz anonymních majitelů akcií. Po volbách však přišly Věci veřejné s tím, že je to proti právu Evropské unie a dnes prosadily toto.“

Sociální demokraté v pátek ve Sněmovně dosáhli alespoň toho, že firmy musí předkládat seznam členů statutárních orgánů, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele. A všechny akciové společnosti budou mít povinnost informovat o aktuálním složení akcionářů, kteří vlastní víc než deset procent akcií. „Je třeba přitvrdit ještě víc, toto zdaleka nestačí,“ zakončil hodnocení projednávání novely pro Deník Referendum Jeroným Tejc.

Deník Referendum se na problematiku dotázal také organizace Transparency International. Podle jejích právníků není proč se v tuto chvíli znepokojovat. Tato novela není konečná, ministerstvo pro místní rozvoj prý připravuje „velkou“ novelu, která zamezí všem anonymním vlastníkům ucházet se o veřejné zakázky. Novela má být připravena v druhé polovině příštího roku.

Poslanci dnes naopak neschválili návrh poslance a bývalého předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martina Peciny (ČSSD). Ten chtěl změnit zákon o ochraně hospodářské soutěže tak, aby úřad při trestání provinilé firmy přihlížel například k tomu, jak přispěla k odhalení svého deliktu. Zpravodaj k zákonu Jaroslav Krupka (ODS) upozornil, že Pecinův návrh může nést znaky takzvaného přílepku, tedy změny nesouvisejícího zákona.