ČEZ nedávno dostal od ministerstva životního prostředí zelenou k modernizaci elektrárny Prunéřov za použití zastaralé a ekologicky nešetrné technologie, kterou odůvodňoval nižší cenou. Ze studie společnosti Cityplan, kterou si nechal následně vypracovat Ekologický právní servis, ovšem vyplývá, že levnější by byla ekologicky šetrná varianta sice s vyššími vstupními náklady, ale následnou úsporou až deset miliard korun při předpokládaném pětadvacetiletém provozu.

Ekologický právní servis v této souvislosti zaslal v pátek premiéru Petru Nečasovi otevřený dopis, ve kterém vyzývá vládu, aby přezkoumala postup managementu ČEZ a zajistila vypracování alternativního projektu obnovy elektrárny. Ukáže-li se pochybení ze strany ČEZ, žádá Ekologický právní servis odvolání současného představenstva firmy.

Ekologický právní servis a Greenpeace již téměř dva roky upozorňují na skutečnost, že ČEZem předložený projekt Prunéřova nesplňuje zákonné parametry tzv. nejlepší dostupné technologie (Best Available Techniques, BAT). Ty zejména vyžadují, aby nově budované bloky elektrárny dosahovaly čisté tepelné účinnosti nejméně dvaačtyřicet procent.

ČEZ se přitom pokusil požadavky zákona obejít, když svůj projekt s původně navrženou účinností osmatřicet procent vydával za pouhou rekonstrukci, na kterou se vztahují požadavky mírnější. Fakt, že se ze strany ČEZ jedná o účelovou manipulaci a projekt těmto zákonným kritériím nevyhovuje, byl v průběhu procesu EIA potvrzen několika nezávislými institucemi — např. agenturou CENIA, Evropskou komisí, norskou společností DNV i samotným ministerstvem životního prostředí.

Až doposud byla hlavním argumentem pro volbu nešetrné varianty cena, šetrnější varianta by údajně vyšla mnohem dráž. Představitelé ČEZ však toto tvrzení nikdy nepodepřeli žádnými daty a nebyli se schopni ani shodnout na tom, o jakou částku by vlastně šlo. „Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali," uvedl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

„Protože bylo zřejmé, že lidé z ČEZu střílejí čísla od boku, jak se jim to právě hodí a že ČEZ patrně předinvestiční srovnání cen obou variant vůbec neprovedl, rozhodli jsme se obrátit na experty z oboru a nechat je spočítat to, co už měl mít ČEZ jako odpovědný investor dávno hotové,“ vysvětluje právník Jan Šrytr z Ekologického právního servisu, proč si jeho organizace nechala vypracovat ekonomické posouzení obou variant modernizace Prunéřova u společnosti Cityplan.

Ta se specializuje na projektovou a inženýrskou činnost v energetice a mezi její klienty patří i sám ČEZ. Šrytr zdůraznil v pondělí pro Deník Referendum fakt, že Ekologický právní servis vlastně odvedl práci za ČEZ.

Výsledky srovnání jsou překvapivé. Experti ze Cityplanu spočítali, že ačkoli by počáteční investice do výstavby účinnějšího bloku v Prunéřově musela být přibližně o dvě miliardy vyšší, celkové náklady na výrobu elektrické energie v takovéto elektrárně (při započtení účinnosti a životnosti elektrárny, nákladů na uhlí, vodu atp.) by byly naopak výrazně nižší. I při započtení vyšší počáteční investice by se ušetřilo osmdesát jedna korun na každé vyrobené megawatthodině, což při pětadvacetiletém provozu plně využité elektrárny činí zhruba deset ušetřených miliard.

„Vláda by nyní měla zadat vypracování nové studie nějaké zahraniční společnosti. Je nezbytné, aby nové srovnání bylo transparentní a ČEZ k němu poskytl veškerá relevantní data," řekl dále Deníku Referendum Jan Šrytr, který se navíc domnívá, že současný návrh nemůže obstát ani v procesu IPP, protože nesplňuje podmínku uplatnění nejlepších možných technologií a neexistuje zákonný důvod z tohoto požadavku slevit.

 „Horší technologie nikdy nevychází levněji, jen v jediném případě — při malé době využití. Jinými slovy: lepší technologie by se ČEZu nevyplatila jen v případě, že by novou elektrárnu moc nezapínal,“ shrnuje Šrytr.

Ušetřit by se zřejmě dalo i při samotné výstavbě. ČEZ představil Mezinárodní energetické agentuře plány na výstavbu osmi bloků hnědouhelných elektráren, které plánuje vybudovat do roku 2015. Jak si všimli autoři studie, náklady těchto projektů jsou v průměru o dvaapadesát procent vyšší než náklady srovnatelných současných projektů v Evropě i ve světě. ČEZ tak celkově vyplatí dodavatelům o desítky miliard korun více, než kolik by vyplatily například německé, slovenské nebo polské elektrárenské společnosti, aniž by bylo známo, proč je cena o tolik vyšší.

„Vzhledem k tomu, že se nová vláda pokouší ušetřit každou miliardu, škrtá sociální dávky a zastavuje výstavbu železničních koridorů, očekáváme, že si na desítky miliard, které by patrně bylo možné ušetřit hospodárnější výstavbou elektráren, rychle posvítí,“ říká k výsledkům studie Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.

„Ať už stojí za výběrem nevýhodné varianty klientelismus a korupce, nebo jen neschopnost současného vedení odpovědně investovat, vláda by měla okamžitě Martina Romana a celé představenstvo odvolat. Stát i soukromí akcionáři tratí miliardy jen proto, že se vedení neobtěžovalo komplexně porovnat dostupné možnosti a vybralo si od stolu. To je v byznysu dostatečným důvodem k výměně managementu, doufáme, že se stát zachová jako rozumný akcionář,“ dodává Fadrný.

Ekologický právní servis navrhuje ve svém pátečním dopise premiérovi schůzku během září, na které mu hodlá nabídnout pomoc při hledání legislativních a právních alternativ pro zkvalitnění státního i veřejného dohledu nad koncernem ČEZ.