Dienstbier, Jelínek a Šabata o Manifestu radikálního liberalismu
Vratislav DostálRedakce DR oslovila tři sociální demokraty, Jiřího Dientsbiera, Lukáše Jelínka a Jaroslava Šabatu, kteří se rovněž hlásí k liberalismu v Peheho a Šternově pojetí, aby odpověděli na dvě otázky k jeho obsahu a dopadu.
1.Souhlasíte s tezí autorů, že neoliberalismus je nebezpečím pro demokracii?
2. Myslíte si, že jejich text má naději vyvolat širší společenskou debatu?
Jiří Dienstbier:
1. Ano, souhlasím, a tvrdím to už dávno. Pro mne to není žádná novinka. Ať se to nazývá neoliberalismem či neokonzervatismem, nemá to nic společného s původními liberálními idejemi. Liberalismus byl původně svobodomyslnou politickou ideologií, avšak dnešní zvrhlá verze neoliberalismu je zredukována na čistě ekonomizující politiku. Přesně, jak píší autoři manifestu: vše údajně vyřeší neviditelná ruka trhu, stát je špatný hospodář a naopak jedině soukromník ví, jak nakládat s majetkem. Otázkou, kterou si ale neoliberálové nekladou, je, kdo je ten soukromník a v čím zájmu jedná.
2.Nevím, zda právě tento manifest může vyvolat širší společenskou debatu, nicméně vidím probuzení české inteligence ze spánku. Pravděpodobně je to zapříčiněno současnou vládou, jejíž avizované programové kroky a systém, který chce prosadit, aktivizují nemálo občanů.
Jakou barvu by měli přiznávat?
Socialismus je dovršený liberalismus, který nezůstal na půl cesty, který nezůstal na úrovni rovnosti před zákonem.
Liberalismus, který není egalitární, postupně přestane mít nárok na označení liberální.
A ta předpona NEO- v případě NEOliberalismu?
Tak třeba Keynes měl dvě skupiny následovníků :
1. ti, co posluhovali neoklasické ekonomií a v rozporu s Keynesem považovali Keynesovu ekonomickou teorii za speciální nikoli
obecnou (a jen bariéry brání tomu, aby všechno fungovalo jako v neoklasické ekonomii).
Těm se říkalo NEOkeynesiánci.
2. Keynesovu postoji zůstala věrná druhé skupina - postkeynesovci
A NEOliberální je kompromis s NEliberálním ...
Kdy a kde byl v minulosti liberalismus v praxi egalitární? Já vím, mluvit o buržoasii, to už se dnes nenosí.
Ano, těchto jazykových hříček je v tomhle „manifestu smutného údivu“ více. Řekl bych, že přehlédnout to je docela obtížné. Někdo tu patrně byl „myšlenkově oplodněn“ (půvabný výraz, který použil jeden z autorů, když mluvil o schůzce Bilderbergu v roce 2008).
Cf. http://zpravy.idnes.cz/tajne-jednani-mocnych-poznali-uz-ctyri-cesi-mluvili-jsme-s-jednim-z-nich-1ai-/domaci.asp?c=A080611_145126_domaci_adb
Zůstává (nejen vůči manifestu) klasická otázka: Co tím chtěl básník říci?
A s ní související otázky:
Komu? S jakým záměrem?