Dienstbier, Jelínek a Šabata o Manifestu radikálního liberalismu

Vratislav Dostál

Redakce DR oslovila tři sociální demokraty, Jiřího Dientsbiera, Lukáše Jelínka a Jaroslava Šabatu, kteří se rovněž hlásí k liberalismu v Peheho a Šternově pojetí, aby odpověděli na dvě otázky k jeho obsahu a dopadu.

1.Souhlasíte s tezí autorů, že neoliberalismus je nebezpečím pro demokracii?

2. Myslíte si, že jejich text má naději vyvolat širší společenskou debatu?

Jiří Dienstbier:

1. Ano, souhlasím, a tvrdím to už dávno. Pro mne to není žádná novinka. Ať se to nazývá neoliberalismem či neokonzervatismem, nemá to nic společného s původními liberálními idejemi. Liberalismus byl původně svobodomyslnou politickou ideologií, avšak dnešní zvrhlá verze neoliberalismu je zredukována na čistě ekonomizující politiku. Přesně, jak píší autoři manifestu: vše údajně vyřeší neviditelná ruka trhu, stát je špatný hospodář a naopak jedině soukromník ví, jak nakládat s majetkem. Otázkou, kterou si ale neoliberálové nekladou, je, kdo je ten soukromník a v čím zájmu jedná.

2.Nevím, zda právě tento manifest může vyvolat širší společenskou debatu, nicméně vidím probuzení české inteligence ze spánku. Pravděpodobně je to zapříčiněno současnou vládou, jejíž avizované programové kroky a systém, který chce prosadit, aktivizují nemálo občanů.

×
Diskuse
SH
September 10, 2010 v 17.23
Zase jen ta svoboda.
Pokud sociální demokracie nebude jasně postulovat, že svoboda bez rovnosti je nemožná, pak bude jen jiným neoliberalismem. Sociální střet by měla vést pod „praporem“ egalitoliberalismu.
September 11, 2010 v 18.16
liberalismus
se stal vítaným útočištěm ach tak mnohých socialistů (a komunistů). Jen se nějak neradi odhodlávají přiznat barvu.
MT
September 14, 2010 v 8.43
Barvu? Proč?

Jakou barvu by měli přiznávat?

Socialismus je dovršený liberalismus, který nezůstal na půl cesty, který nezůstal na úrovni rovnosti před zákonem.

Liberalismus, který není egalitární, postupně přestane mít nárok na označení liberální.

A ta předpona NEO- v případě NEOliberalismu?


Tak třeba Keynes měl dvě skupiny následovníků :

1. ti, co posluhovali neoklasické ekonomií a v rozporu s Keynesem považovali Keynesovu ekonomickou teorii za speciální nikoli
obecnou (a jen bariéry brání tomu, aby všechno fungovalo jako v neoklasické ekonomii).

Těm se říkalo NEOkeynesiánci.

2. Keynesovu postoji zůstala věrná druhé skupina - postkeynesovci


A NEOliberální je kompromis s NEliberálním ...

September 14, 2010 v 9.22
ad Miroslav Tejkl
Socialismus jako dovršený liberalismus? - zajímavá myšlenka. Nejsem si ale jist, kolik sociálních demokratů (a konkrétně také Dienstbier či Šabata) to takto chápe.

Kdy a kde byl v minulosti liberalismus v praxi egalitární? Já vím, mluvit o buržoasii, to už se dnes nenosí.
September 15, 2010 v 0.01
A všimli jste si, prosím, že poslední odstavec Manifestu radikálního liberalismu je jen mírně upravenou (aktualizovanou) citací z Komunistického manifestu (1848)?
September 15, 2010 v 6.07
není manifest jako manifest
ad BM:
Ano, těchto jazykových hříček je v tomhle „manifestu smutného údivu“ více. Řekl bych, že přehlédnout to je docela obtížné. Někdo tu patrně byl „myšlenkově oplodněn“ (půvabný výraz, který použil jeden z autorů, když mluvil o schůzce Bilderbergu v roce 2008).
Cf. http://zpravy.idnes.cz/tajne-jednani-mocnych-poznali-uz-ctyri-cesi-mluvili-jsme-s-jednim-z-nich-1ai-/domaci.asp?c=A080611_145126_domaci_adb
Zůstává (nejen vůči manifestu) klasická otázka: Co tím chtěl básník říci?
A s ní související otázky:
Komu? S jakým záměrem?