V Iráku zemřeli první američtí vojáci po ukončení bojových operací

Roman Bureš

Dva mrtvé a devět zraněných amerických vojáků si vyžádala střelba jejich iráckého kolegy na letecké základně Sádik. Jsou to první oběti z řad americké armády po oficiálním ukončení bojových operací 1. září.

V Iráku v úterý zemřeli první dva američtí vojáci po oficiálním ukončení bojových operací americké armády. Ke střelbě na irácké letecké základně Sádik došlo po roztržce mezi americkými vojáky a jejich iráckým kolegou, který dva z nich zabil a dalších devět zranil.

„Iráčtí a američtí vojáci společně sportovali, když mezi dvěma z nich došlo k hádce,“ vysvětloval situaci mluvčí iráckého ministerstva obrany Muhammad Askárí. Irácký voják začal střílet a sám byl v přestřelce zabit, dodal Askárí.

Irácký voják byl podle místního šéfa policie Husejna Bajátího členem speciálních jednotek. Co přesně způsobilo hádku a jaký byl vojákův motiv, prozatím není známo. Bájátí ale prohlásil, že americké a irácké jednotky den před incidentem prohledávaly domy v oblasti, kde irácký voják bydlel, s podezřením, že se zde skrývají členové povstaleckých skupin.

Podle podmínek dvoustranné dohody Spojených států a Iráku mohou američtí vojáci používat zbraně pouze v sebeobraně nebo v případě, že budou iráckými jednotkami požádáni o účast na bojových operacích.

V Iráku nyní zůstává přibližně padesát tisíc amerických vojáků, kteří mají za úkol pomáhat s výcvikem irácké policie a armády. Americké bojové operace v zemi oficiálně ukončil viceprezident Joe Biden 1. září v Bagdádu. Podle některých iráckých generálů ale není armáda natolik silná, aby mohla převzít veškerou zodpovědnost za bezpečnost země.

Malíkí zůstává favoritem

V Iráku navíc již skoro půl roku po parlamentních volbách trvá bezvládí. Favoritem na získání premiérského postu zůstává stále přesluhující předseda vlády Núrí Malíkí, jehož strana Národní aliance za právní stát ve volbách těsně prohrála se stranou Irakíja Ajáda Alávího. Málíkí ovšem potřebuje podporu ostatních stran, které si kladou tvrdé podmínky.

Za Malíkího se v minulých dnech znovu postavil jak sousední Írán, tak nově Spojené státy. Ty do politiky Iráku původně odmítaly zasahovat. Prodlužující se politické vakuum ale Washington donutilo k podpoře šíity Malíkího, který je považován za jediného předvídatelného lídra v zemi, uvádí AFP.

Menší šíitské strany údajně Malíkího podporují také, i když se netají pochybnostmi o jeho schopnostech a charakteru. Většina šíitských politiků má totiž strach z toho, že by Aláví — jako Málikího nejsilnější konkurent — prosadil do vlády bývalé sunnitské politiky z éry Saddáma Husajna.

Druhou variantou, o níž se nyní diskutuje, je Američany rovněž proponovaná velká koalice. V případě naplnění tohoto scénáře by se stal premiérem opět Málíkí, avšak Aláví by získal jiný z důležitých postů.

Další informace:

AFP First US "Non-combat" Troops Killed in Combat Since "End of Combat Operations" Declared in Iraq

AFP US and Iran favour Maliki as Iraq PM six months after polls

    Diskuse (0 příspěvků)