Vláda práva, ne politických stran

Vít Klíma

Druhá poznámka ekonoma a komunálního politika se týká možností uspořádat správu obecních věcí bez politických stran.

Papír neklade žádný odpor, ať už na něj napíšeme cokoli. Snadno se tak napíše věta, že chceme vládu práva, a ne politických stran, ale jak tento požadavek realizovat v praxi? V první fázi to znamená vypracovat a přijmout zákon o referendu tak, aby si občané nejprve mohli přímou volbou zvolit systém, v kterém chtějí žít.

Za druhé, aby se bohatství společnosti nepřerozdělovalo v centru, ale tam, kde skutečně vzniká, tedy v městech a obcích. Jejich občané přece sami nejlépe vědí, kde je bota tlačí. Jednou z variant uspořádání státu by tak mohla být federace měst a obcí s jimi najatými a placenými manažery na centrální úrovni.

Z vývoje lidstva víme, že existují pouze dva základní systémy, v nichž člověk dosud žil. Prvním je vnitrodruhový boj, který v sobě máme zakódován už od pravěku, kdy silnější tlupa přemohla tu slabší a právem vítěze si přivlastnila její loviště a majetek.

Hlavním omezujícím limitem vnitrodruhového boje do budoucnosti byl objev zbraní hromadného ničení. V případě jejich použití ve válečném konfliktu hrozí zničení lidstva jako celku. Vnitrodruhový boj povede lidstvo, obávám se, jen do slepé vývojové uličky.

Druhou možností, kterou preferuji, je solidární systém, kdy se silnější tlupa vzdává části svých zdrojů ve pospěch té slabší a obě tak žijí v míru vedle sebe s relativně zabezpečenou životní úrovní. Vizi, aby Čechy byly součástí integrované Evropy žijící v míru a bez válek, chtěl realizovat už Jiří z Poděbrad.

První pokus nastolit solidární systém v Čechách učinili již husité. Obyvatelé husitského „hlavního“ města Tábora dávali své bohatství do společné „kádě“, z níž se pak hradily potřeby jeho obyvatel. Inspirovat se z naší historie rozhodně čím máme.

Stát je v podstatě jen organizačně-výkonná složka společnosti. Laskavého čtenáře se ptám: nebylo by jednodušší a podstatně levnější tyto funkce obsadit například výběrovým řízením než nákladnými volbami a „stranickými“ amatéry? Vždyť se nejedná o nic jiného než o manažerské funkce. Kraje a obce by je vybraly, najaly i odměňovaly.

Manažerské smlouvy by tak zcela jistě obsahovaly i pravidlo, že pokud se ukáže, že ministr na svoji funkci nestačí, bude okamžitě odvolán! Jen pro ilustraci: o státním rozpočtu se říká, že je to zákon roku.

×