Ministr zahraničí Karel Schwarzenbberg podle médií prohlásil, že způsob, jakým francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyhošťuje rumunské občany, je proti duchu a stanovám Evropské unie.

„Mírně řečeno, když se na to díváte, nelze se ubránit podezření, že v tom hrají roli rasistické pohledy.“ Po vlně údivu a kritiky Schwarzenberg svá slova upřesnil: „Já jsem řekl, že to jenom dělá dojem, jako by to byl rasismus. Já jsem ho nenařkl z rasismu.“

Je vskutku možné, že vyhošťování rumunských Romů z Francie porušuje ducha a stanovy EU. O tom by se jistě mělo mluvit. Ale před tím, než kterýkoliv český politik začne mluvit o rasismu na západ od České republiky, nebylo by na škodu podívat se na situaci doma.

Použijeme-li formulaci stejně kulantně diplomatickou, jakou použil Schwarzenberg, mohli bychom například namítnout, že „dojem“ rasismu docela určitě vzbuzovaly některé výroky bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka, například o opálených spoluobčanech. Ano jde o téhož Čunka, s nímž Schwarzenberg seděl v jedné vládě.

Schwarzenberg sice hrozil, že odejde z vlády, pokud se do ní na čas suspendovaný Čunek vrátí, ale když se tak stalo, ve vládě zůstal, a dokonce ještě financoval jakýsi soukromý audit s pomocí americké detektivní agentury, jehož hlavním cílem se zdálo být prodloužení Čunkovy agónie o několik měsíců tak, aby nepadla Topolánkova vláda.

Důvodem Schwarzenbergovy dobročinné aktivity navíc nebyly Čunkovy výroky na adresu Romů, které dělaly „dojem“, že jsou rasistické mnohem více než aktivity Sarokozyho, ale podezření z korupce.

Schwarzenberga a většinu české politické scény také nechaly klidnými aktivity chomutovské primátorky Ivany Řápkové, když exekučně vymáhala peníze od neplatičů, shodou okolností většinou Romů, přičemž jim exekutoři zabavovali i sociální dávky. Ani tady se nebylo snadné zbavit podivného „dojmu“.

Samotná Topolánova vláda byla autorem programu pro „odsun“ zahraničních dělníků, když vypukla ekonomická krize. Stejně jako současná vláda francouzská přispívá na letenky do Rumunska Romům, přispívala Česká republika cizím dělníkům na letenky domů.

I tahle akce dělala podivný „dojem“. Zahraniční dělníky přivezly v rámci platné české legislativy do České republiky různé agentury. Jediným „proviněním“ těchto dělníků bylo, že nejsou Češi.

Jinými slovy, dokud se českému hospodářství dařilo, byli podprůměrně placení cizinci vítaným motorem růstu, když se dařit přestalo, najednou vadilo, že jsou „cizí“ a berou práci „našim“. Vládní program tak také dělal „dojem“ jistého rasismu, ale žádné kritické vyjádření Schwarzenberga na adresu tohoto programu z té doby nelze najít.

V současné vládě má pro změnu Schwarzenbergova TOP 09 za koaličního partnera stranu Věcí veřejné, která před volbami proslula organizováním občanských hlídek, které „domlouvaly“ bezdomovcům a dalším „nepřizpůsobivým“, kteří nejsou jako „my“, aby se chovali slušně.

Dalším koaličním partnerem TOP 09 je strana, jež z pozice lídra pražského magistrátu vymyslela sociální program pro bezdomovce, které hodlá „koncentrovat“ v jakýchsi táborech na okraji města.

Schwarzenberg se k tomu, pokud známo, nevyjádřil, ač takový program sociálního vyloučení definitivně porušuje „ducha“ (lidsko-právních dohod) EU a „dojmy“ vzbuzuje všelijaké.

Možná též neuškodí poznamenat, že Francie je země, v níž žije několik miliónů přistěhovalců z islámských zemí a několik dalších miliónů lidí pocházejících z Afriky, jakož třeba i několik miliónů lidí z východní Evropy.

Až bude Česká republika mít etnické složení tak pestré, a menšiny tak početné, jako Francie, snad budou případná kritická slova českých politiků na adresu údajného francouzského rasismu znít alespoň trochu věrohodně.

Zatím ale žijeme v zemi, která proslula zvláštními školami pro romské děti, jakož i „vynalézavými“ programy s cílem vystěhovat Romy do ghett za hranice měst. V zemi, kde stojí na místě bývalého romského koncentračního tábora prasečák a kde se spustí vášnivé diskuse, když si nepočetní čeští muslimové chtějí postavit jednu jedinou novou mešitu.