Hledat bůhvíjaký divácký přínos vyplývající ze sledování talentových reality-show je trochu zbytečná kratochvíle, stejně jako snaha o intelektuální odsouzení primárně zábavního pořadu, který má bavit svou bizarností. Její podstatu dokonale vystihuje moment z úvodního večera Talentmanie na Nově: živý medvěd řídí motocykl po dvoře, za ním sedí na tandemu Leoš Mareš a hýká nadšením. Prostě cirkusová blbost. Talent ten medvěd bezesporu ale má.

K zásadnímu souboji ale během nedělního startu obou soutěží nedošlo a pravděpodobně nedojde ani během dalších dílů. Je to hra s nulovým součtem. Podle teorie se v takovém případě zisky či ztráty jednoho rovnají ziskům či ztrátám druhého. Diváků, kteří jsou ochotni či schopni se na takovou show dívat, je limitovaný počet. Obě televize se důkladně zabezpečily, aby jejich konkurence příliš navrch neměla a vzájemně se drží v šachu. Obě televize musely udělat v koncepci show to samé, aby nepřišly o diváky ve prospěch konkurenční stanice. Proto se ani počet diváků obou show zásadně lišit nebude. Pokud jich ale někdo bude mít o pár procent víc, bude to Nova.

Nova i Prima společně zahrály na nostalgickou notu kdysi společné země Čechů a Slováků, a tak je talentová show na obou televizích určena českým i slovenských soutěžícím a porotcům. Důvodem samozřejmě není česká láska k slovenskému národu, ale větší komerční potenciál, který takový krok přinese. Talentmanii Novy tak na Slovensku odvysílá stanice Joj, Česko Slovensko má talent Primy zase Slovákům přinese Markíza. Pakliže by to jedna z televizí neudělala, nechala by té druhé celý slovenský segment milovníků estrád.

Co do mezinárodního oslovení, Slovensko si v případě moderátorů lépe zabezpečila Prima — kromě Jakuba Prachaře má totiž i Martina Rausche, který má coby moderátor na Slovensku značnou popularitu. Problém je v tom, že spolu nejsou příliš sehraní a v zákulisí pouze vyplňují čas — či slouží jako předěl — pokládáním banálních otázek soutěžícím. Zato Nova nad Primou vyhrála dlouhý proces přeplácení Leoše Mareše miliony a s nejpopulárnějším tuzemským moderátorem má své jisté u značné části potenciálních diváků show. Ať už může být pohled na projevy jeho osobnosti a způsob moderování jakýkoli, sám o sobě, na rozdíl od tandemu na Primě, přirozeně funguje.

Obě televize podobně utvořily své poroty, v nichž namíchaly Čechy a Slováky. Prima má tři porotce, Nova čtyři, byť Alena Šeredová je spíš do počtu, protože nemluví. Prima sázela na Jana Krause, který se již dlouho před soutěží holedbal ohledně svého citu pro zábavu světového formátu. V Česko Slovensko má talent však překvapivě mlčí jako zařezaný a občas, aby řeč úplně nestála, ucedí nějaké patetické klišé. Nepomáhá ani několikanásobná slavice Lucie Bílá, která evidentně dostala dramaturgický příkaz „být ta hodná“. Neustálý nadšený potlesk a vyjadřování jako po letní škole pozitivního myšlení působí nejen neupřímně a nepřirozeně, ale ani ničemu nevytváří kontrapunkt. Kraus moc nemluví a třetí porotce, hudební producent Jaroslav Slávik, je sice nejkritičtější, ale ne dostatečně a zásadně. Mezi porotci tak nenastává konflikt, a tudíž ani drama.

Na první pohled není porota novácké Talentmanie o nic hvězdnější. Jenže Pavol Habera má nezpochybnitelné charisma a pokouší se být při porotcování opravdu analytický, Zdeněk Troška je u diváků příhodných pro tuto show oblíbený a má zde roli veselého dobráka od kosti a Adela Banášová je slovenský ekvivalent Ivy Pazderkové — je řízná, sarkastická i sebeironická. Tato konfigurace působí podstatně funkčněji než na Primě. Proto zde není potřeba útrpného dodatku po vzoru Primy, kdy díl obsahuje „neformální“ dodatečné reflexe poroty u oběda — kdy se jí konečně vrátí řeč.

Právě moderátory a porotami si televize mohou přetahovat diváky. Jinak se soutěže neliší ani koncepcí, ani kýčovitou scénografií, ani banální kamerou a střihem, které nedokáží navodit iluzi pulsující události. Rozdíl není ani v soutěžících a jejich výběru — třetinu těch, co umí zpívat, tančit apod. doplňují všelijací neumětelové, podivíni či lidé s bizarními kousky, jako třeba řezání vlastní ruky. Televize se stejnou měrou snaží ukojit pud škodolibosti svých diváků. Soutěžit budou tedy muset obě stanice v tom, jak své moderátory donutí dělat show z něčeho, co je ve své podstatě nesmysl.