Celkem pět z patnácti expertů, kteří pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) připravovali směrnice doporučující vládám nakoupit vakcíny proti prasečí chřipce do zásoby, mělo vazby na farmaceutický průmysl. Ve čtvrteční tematické zprávě to přiznala sama organizace.

WHO ovšem i nadále odmítá, že by tato skutečnost ovlivnila její postupy v době chřipkové pandemie. Ta byla vyhlášena 11. června 2009 a oficiálně ukončena před několika dny.

Světová zdravotnická organizace čelí již od podzimu loňského roku kritice, že se podílela na vyvolání neopodstatněné paniky. V jejím důsledku uzavřela řada vlád s biomedicínskými korporacemi nevýhodné smlouvy na rychlý odběr léčiv, která jsou nyní z velké části ničena jako nepotřebná.

Monto, Wood, Coxová...

Investigativní šetření, jež zjara inicioval Britský zdravotnický časopis a neziskový Úřad investigativní žurnalistiky ve Spojeném království, upozornilo na eventuální střet zájmů u tří expertů: Freda Heydena, Arnolda Montoa a Karla Nicholsona. Heyden a Monto byli placeni firmami GSK a Roche za přednášky a spolupráci na různých projektech. Nicholson, autor vlivné práce WHO Pandemic Influenza, pracoval pro firmy BMJ a Lancet a od firem Roche a GSK dostával sponzorské dary.

V aktuální zprávě WHO se ale objevuje pouze Montovo jméno. Heyden a Nicholson tedy členy nejužšího panelu nebyli. Složení panelu WHO až doposud tajila, neboť dle průvodního komentáře nechtěla vědce vystavit přílišnému tlaku zvenčí. Vždy bylo zmiňováno pouze jméno předsedy týmu expertů Johna Mackenzieho, předního australského odborníka na infekční choroby.

Kromě Arnolda Montoa WHO připustila možný střet zájmů u dalších čtyř panelistů: doktora Johna Wooda, doktorky Nancy Coxové, profesora Clauda Thibeaulta a profesorky Marie Zambonové.

Sezónní chřipka byla zhoubnější

Dle britských analytiků finančních trhů, které na začátku léta oslovil deník Guardian, si farmaceutické koncerny prodejem vakcín proti prasečí chřipce vydělaly více než sedm miliard dolarů (bezmála sto padesát miliard korun).

Česká republika zaplatila za vakcíny dvě stě dvacet milionů korun.

Případem se v současné době zabývá i Rada Evropy. Podle informací britských médií se v příslušných orgánech instituce připravuje kritická zpráva o tom, jak nedostatek transparentnosti v rozhodování ovlivnil plány boje proti pandemii chřipky.

Epidemie prasečí chřipky vypukla na jaře v dubnu 2010 v mexickém státě Veracruz, odkud se postupně rozšířila do světa. Dle souhrnných statistik jí prokazatelně onemocnělo 1 632 187 lidí. Přibližně 18 550 osob nákaze podlehlo. Pouze ve Spojených státech přitom na obyčejnou sezónní chřipku zemřel za uplynulý rok asi dvojnásobek lidí.

Další informace:

AFP WHO list reveals flu advisors with industry ties

Seznam členů nejužšího expertního panelu WHO