Na obě strany

Patrik Eichler

Sociální demokracie má zůstat zastánkyní reforem společnosti, i kdyby to byly reformy radikální. Je to charakteristika, která ji může vymezit jak vůči radikální levici, tak proti fašizujícím se pravicovým stranám.

Martin Říman nebo Tomáš Julínek coby poradci předsedy vlády činí z Petra Nečase směšnou figuru. První přinejmenším proto, že svého času jako ministr dopravy prohlásil, že železnice je přežitkem devatenáctého století a že o ni nemá zájem. Druhý pak proto, že od dubna 2008 ještě nedokázal odpovědět na otázku koho a co regulují regulační poplatky. S poradci, kteří se pohybují mimo realitu anebo vystavují na odiv svou nekompetenci, Petr Nečas v politice daleko nedojde. Figury typu Martina Římana nebo Tomáše Julínka totiž nejsou reprezentanty politických koncepcí, takže s nimi nelze vést politický spor.

Roman Joch, další z premiérových poradců, je figurou podobnou, ovšem nebezpečnější. Když si vezmeme k ruce některé jeho texty, tak lze snadno usoudit, že ani s ním nebude možné vést politický střet. Pohybuje se totiž přinejlepším na hranicích liberální demokracie, ne-li za nimi.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
SH
Stanislav Hošek, Penzista
August 10, 2010 v 16.43
Tušení
Je jenom otázka, zda celý to asociální až fašizující "dívadlo" není promyšlenou snahou vyprovokovat radikální opozici a pak s ní příkladně zatočit, čili provést z jejich hlediska to, co se mělo udělat hned po převratu a co mimo jiné neustále vytýkají Havlovi.
Jan Kopecký, sociolog
August 11, 2010 v 7.48
koalici nejde o výsledky !
* Koaliční strany si navenek konkurují (především o skupinové a osobní výhody). Důležitější než tato část dramaturgie je ovšem to, že představují dostatečně hustou „mlhu na blatech“. Domnívám se, že pro ně v zásadě ani tolik nejde o výsledky jejich politiky, tj. o jiné, než je splnění úkolů MMF. Bude-li toto HLAVNÍ ZADÁNÍ splněno, je nepodstatné bude-li fiskální zadlužení o 20% nižší nebo o 50% vyšší, než je dnes. To už se vždycky nějak zdůvodní, tak proč si tím teď lámat hlavu. (Poznámka na okraj: nedobře činí ti opoziční politikové, kteří – byť i jen fragmentárně – přejímají režimní jazyk.)
Samozřejmě, že i v těchto strukturách je nemálo lidí, kteří z idealismu či naivity režimní ideologii věří. Ti jsou důležití pro zdání plurality. Oni ztělesňují to, co má být vidět.

* Pan Hošek se dotýká podstatné věci, když připomíná popřevratové plány.

* Vzájemný poměr parlamentní a neparlamentní opozice bude velmi závažný faktor vývoje. Zatím se zdá, že většině zúčastněných na obou stranách to není dostatečně jasné. O sociálních demokratech se tu psalo hodně. (Poznámka na okraj: vypadá to, jakoby úkolem Jiřího Pehe bylo, přesvědčit sociální demokraty, že se mají proměnit ve stranu sociálně-liberální. Momentálně to vypadá, že příznivců tohoto bludu v ČSSD není zrovna málo.) Nejde ale jen o ně. Kdy komunisté seberou odvahu dělat víc, než jen štěkat ze své boudy? „Otevírání se“ obou těchto politických stran občanským iniciativám vypadá tristně: jako by u vchodu stáli diskotékoví vyhazovači. (Poznámka na okraj: je to s přijímáním nových členů jiné?)