„Krátce po nástupu do funkce jsem oznámil změnu naší strategie v Iráku; změnu, jejímž cílem mělo být předání plné odpovědnosti Iráčanům. Řekl jsem jasně, že do 31. srpna 2010 skončíme americkou vojenskou misi v této zemi. A to je přesně to, co dnes dle avizovaného harmonogramu završujeme.“

Tato slova zazněla v pondělním proslovu Baracka Obamy k válečným veteránům v Atlantě v Georgii. Americký prezident jimi rozptýlil pochybnosti ohledně možného posunut data stažení bojové části amerického kontingentu z Iráku — eventuality, o jejíž důvodnosti mluvil v minulém týdnu náčelník generálního štábu USA Michael Mullen.

Podle pozorovatelů stoupá význam Obamovy řeči s tím, že byla pronesena v kontextu nepříjemného sledu událostí. Za prvé došlo již na konci minulého měsíce k tomu, že irácké i americké úřady zveřejnily počty Iráčanů zabitých v červenci, přičemž se příslušná čísla značně rozcházejí. Dle Washingtonu zemřelo 222 lidí, dle Bagdádu 535. Podle Američanů byl tedy červenec z bezpečnostního hlediska jen nadprůměrný měsíc, podle Iráčanů však nejkrvavější za poslední dva roky. Obě strany přitom na svojí interpretaci trvají.