Obama: Z Iráku odejdeme do konce srpna, slib dodržím

Petr Jedlička

Americký prezident se vyslovil k pochybnostem, které vyvolává irácká vnitropolitická krize a zhoršující se bezpečnostní situace v oblasti. Palčivé nejasnosti ohledně počtu zabitých, podoby nové vlády i další politiky USA ale přetrvávají.

„Krátce po nástupu do funkce jsem oznámil změnu naší strategie v Iráku; změnu, jejímž cílem mělo být předání plné odpovědnosti Iráčanům. Řekl jsem jasně, že do 31. srpna 2010 skončíme americkou vojenskou misi v této zemi. A to je přesně to, co dnes dle avizovaného harmonogramu završujeme.“

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Tato slova zazněla v pondělním proslovu Baracka Obamy k válečným veteránům v Atlantě v Georgii. Americký prezident jimi rozptýlil pochybnosti ohledně možného posunut data stažení bojové části amerického kontingentu z Iráku — eventuality, o jejíž důvodnosti mluvil v minulém týdnu náčelník generálního štábu USA Michael Mullen.

Podle pozorovatelů stoupá význam Obamovy řeči s tím, že byla pronesena v kontextu nepříjemného sledu událostí. Za prvé došlo již na konci minulého měsíce k tomu, že irácké i americké úřady zveřejnily počty Iráčanů zabitých v červenci, přičemž se příslušná čísla značně rozcházejí. Dle Washingtonu zemřelo 222 lidí, dle Bagdádu 535. Podle Američanů byl tedy červenec z bezpečnostního hlediska jen nadprůměrný měsíc, podle Iráčanů však nejkrvavější za poslední dva roky. Obě strany přitom na svojí interpretaci trvají.

Za druhé v Iráku proběhlo během víkendu referendum, v němž měli lidé na výzvu radikálního šíitského klerika Muktady Sadra rozhodnout, zda chtějí za premiéra dále Núrího Málikího. Referendum bylo neoficiální, přesto však hojně navštívené a co do výsledku jednoznačné: Nechtějí. Protože blok Muktady Sadra hraje při vleklých jednáních o irácké vládě roli pomyslného jazýčku na vahách, znamená referendum zásadní zlom v iráckém povolebním vývoji a další prohloubení politické krize.

Dle agenturních komentářů Obama svým pondělním proslovem potvrdil, že svůj cíl nehodlá přehodnocovat pod vlivem jakýkoliv okolností. Zároveň však není stále jisté, kdy Američané odejdou z Iráku úplně. Dle Obamova plánu mají být totiž do 31. srpna staženy jen bojové jednotky, které dnes čítají pouze patnáct tisíc lidí. Se zbylými padesáti tisíci vojáky, kteří získali nebojový status, se v zemi počítá do konce roku 2011. Nejen BBC ale uvádí, že zhrošující se bezpečnostní podmínky a prohlubující politická krize mohou jejich budoucnost ještě ovlivnit.

Irák se do současné krize propadl po březnových parlamentních volbách. Po dvou měsících hádek, tahanic a zpochybňování volebních výsledků zahájili koaliční jednání dva největší šíitské bloky: Národní koalice za právní stát Núrího Málikího a Irácká národní aliance Ibrahíma Džaafarího. Dominantní součástí aliance je ovšem právě skupina Muktady Sadra, u níž se nyní očekává vyhrocení postoje a snad i přechod k podpoře Irakíji — spíše sekulární aliance a těsného vítěze voleb pod vedením Ajáda Alávího, se kterým se dosud jednalo pouze okrajově.

Další informace:

BBC News Obama to confirm plan for US troop withdrawal from Iraq

Reuters Iraq Civilian Death Toll Almost Doubles in July

PressTV.ir In Iraq, Sadrists conclude two-day referendum

The Guardian Iraqi prime minister Al-Maliki refused second term by Sadrists

    Diskuse
    August 2, 2010 v 18.25
    Poučení z Vietnamu?!
    August 3, 2010 v 1.33
    Poučení z Vietnamu?!
    Řekl bych, že Vietnam byl a je v mnoha ohledech docela jiný případ. Něco ale oba případy spojuje a to hlavní co je spojuje je zájem, a teď mi nezbývá než použít ten bolševiky zprofanovaný, ale velice trefný výraz, "vojenskoprůmyslového komplexu".
    August 3, 2010 v 3.50
    kterýžto
    výraz pochází od Dwight Eisenhowera.
    SH
    August 3, 2010 v 16.7
    Hlubinný důvod
    Že by se už Americkým ropným korporacím nevyplácelo financovat válku o zdroje v Iráku? Tak to budou mít kdesi jinde méně nákladné!).
    August 3, 2010 v 16.44
    těch zainteresovaných
    investorů je více: vedle zbrojařských firem také mj. USAID nebo žoldnéřské firmy. Podle Ralpha Nadera je např. jen v Afghánistánu stejný počet žoldáků (corporate contractors) jako vojáků - 100 tisíc.
    http://counterpunch.org/nader08022010.html