Vláda rozpočtové neodpovědnosti
Vratislav DostálVšechno je naopak, než vláda tvrdí. Omezování zákoníku práce říká zpružnění trhu práce, za referendum označuje plebiscit, který po sběru čtvrt milionu podpisů musí schválit ústavní většina poslanců, důchodovou reformu zahájí snížením odvodů do společné kasy.
Nejprve vezměme několik tvrzení, jimiž se čerstvě pravicová vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných sama odůvodňuje. Chce být dle vlastních slov koaliční vládou rozpočtové odpovědnosti, vládou práva a vládou boje proti korupci. Má ambici prosadit zásadní reformu veřejných financí s cílem zastavit zadlužování českých občanů, reformu důchodového systému a zdravotnictví. Chce důsledně realizovat zásadní opatření pro boj s korupcí a byrokracií. Za další priority pak koalice považuje podporu podnikatelského sektoru a zvýšení adresnosti sociálního systému tak, aby — jak je uvedeno v textu koaliční smlouvy — nedocházelo k jeho zneužívání a nedocházelo tak k plýtvání prostředků pro skutečně potřebné.
Ve většině aspektů a programových priorit navazuje, pokračuje, ba radikalizuje programové teze vlády Mirka Topolánka.
Podívejme se nyní detailněji do jednotlivých kapitol. Mnoho floskulí je totiž třeba přeložit z „reformního" jazyka do češtiny tak, jako to v úterý hned během jmenování vlády na Hradě za pomoci stroje Vilém udělali studenti z iniciativy Vzdělání není zboží!
Veřejné rozpočty, mandatorní výdaje, sociální a důchodový systém
Jak napovídá sebedefinice Nečasovy vlády jakožto vlády rozpočtové odpovědnosti, stěžejním a logicky prvním bodem koaliční smlouvy jsou témata veřejných rozpočtů, mandatorních výdajů a sociálního a důchodového systému.
Vláda slibuje prosadit ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti, tzv. finanční ústavu, jež má nastavit mantinely a brzdy dle dokumentu rozhazovačné rozpočtové politice. Kabinet chce za předpokladu ekonomického růstu o nejméně jedno procento zajistit do roku 2016 vyrovnané veřejné finance, přičemž do roku 2013 nemá deficit překročit tři procenta HDP.
Důchodová reforma Nečasovy vlády bude vycházet ze závěrů tzv. Bezděkovy komise. Nečasova vláda jinak řečeno chystá na začátek roku 2012 reformu, která lidem umožní převést si na soukromé penzijní účty 3—4 % z hrubé mzdy. O stejnou částku by pak měly klesnout povinné odvody na státní důchodové pojištění. Kabinet zároveň plánuje zdanit úroky ze stavebního spoření.
Vláda chce současně omezit státní příspěvek či zrušit daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, například stravenek. Nicméně na návrh Věcí veřejných kabinet zajistí, aby neklesly platy pedagogů v regionálním školství.
Vláda také plánuje značnou redukci ve vyplácení porodného, které bude podle koaliční smlouvy vypláceno pouze na první dítě a pouze u rodin, které budou mít příjem menší než 2,4 násobku životního minima. Miroslav Kalousek dokonce řekl, že chtěl tuto dávku úplně odstranit ze systému. Nakonec uzavřel kompromis na nátlak Věcí veřejných, které současně navrhují vyplácet část dávek v poukázkách, aby se zabránilo jejich zneužívání.
Zásadním a pravděpodobně nejkontroverznějším bodem koaliční smlouvy je pak chystaná komplexní reforma zákoníku práce, která se odůvodňuje nutností posílit „flexibilitu trhu práce". Jedním z jejích bodů bude například zkrácení výpovědní lhůty a odstupňování odstupného podle počtu odpracovaných let u zaměstnavatele. Vláda dále zvýhodní práci na dohodu, uvolní smlouvy na dobu určitou.
Výplata sociálních dávek pak bude striktně vázána na zajištění řádné docházky dětí do školy a podpora v nezaměstnanosti na aktivitu nezaměstnaného. Stejně tak výše dávek hmotné nouze bude odstupňována podle aktivity. Nečasův kabinet také sníží podporu pro nezaměstnané, kteří ukončí pracovní poměr z vlastní vůle.
Největší změnou v zákoníku práce bude uvolnění možnosti firem nabízet smlouvu na dobu určitou. Podle Vladimíra Špidly tato změna povede k výraznému oslabení pozice zaměstnance. „Považuji to za nespravedlivé, neboť řetězení pracovních smluv na dobu určitou povede k situaci, kdy zaměstnanci nebudou moci plánovat svou budoucnost,“ řekl Deníku Referendum bývalý předseda sociálních demokratů.
„Má hypotéza je, že v případě možnosti řetězení smluv na dobu určitou přestanou finanční ústavy poskytovat těmto lidem půjčky, úvěry a hypotéky,“ dodal pro Deník Referendum Vladimír Špidla. Podle jeho názoru je argumentace formující se vlády záminkou, neboť povede k jednoznačnému omezení pozic zaměstnanců.
„Pravice u nás si například neuvědomuje, že hledání nového zaměstnání je práce na plný úvazek, ke které ostatně potřebujete náklady,“ upozorňuje Vladimír Špidla na podstatnou okolnost života lidí hledajících si novou práci. „Za těmi návrhy lze spatřit dvě neblahé a přitom klíčové tendence: významně oslabit pozice zaměstnanců a současně oslabit systémy zabezpečení — důchodového a zdravotního systému,“ doplnil pro Deník Referendum svůj komentář k chystané reformě zákoníku práce.
Podle senátora Milana Štěcha je zřejmé, že řeči o vládě rozpočtové odpovědnosti jsou pouhou zástěrkou ke změnám, jež oslabí zaměstnance, navýší deficity veřejných rozpočtů a jdou na ruku některým ekonomickým skupinám, jejichž tlaku partaje formující se koalice neumí vzdorovat. „To v lepším případě. V tom horším jsou s nimi navrhované úpravy zákoníku práce koordinovány,“ myslí si Milan Štěch.
Zdravotnictví
Koalice podle svých slov považuje zdravotnictví za jednu ze svých hlavních programových priorit. Kabinet Petra Nečase chce pokračovat ve veřejné diskusi o reformě českého zdravotnictví na půdě expertní komise, ke které budou údajně přizvány i ostatní parlamentní politické strany.
Vláda plánuje definovat rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a to v rozsahu jeho možností. Pacienti tak budou hradit nadstandard zdravotní péče, jinak řečeno tu její část, která nebude hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
I v oblasti zdravotnictví musely ze svého programu ustoupit především Věci veřejné. Před volbami slibovaly svým voličům zrušení zdravotnických poplatků. Koaliční kompromis je nicméně takový, že lidé již nebudou platit za každou položku na receptu, nýbrž jednotnou sazbu třiceti korun za recept.
„Regulační poplatek za položku na recept bude zrušen a nahrazen poplatkem za recept a současně budou vyřazeny levné léky z úhrad veřejného pojištění, tedy zjednodušeně řečeno acylpyriny a paraleny,“ prohlásil premiér Petr Nečas. Dále se lídři koalice dohodli například na tom, že za pobyt v nemocnici budou pacienti platit minimálně za den sto korun. Výše poplatku za pobyt v nemocnici bude odvozena například podle počtu osob na pokoji.
Podle stínové ministryně zdravotnictví KSČM Soni Markové se nicméně nejedná o nikterak velkou změnu, která pacientům finančně uleví.
„Jde o to, že na receptu mohou být maximálně dvě položky, nikoli třeba pět či osm. Tudíž pacienti nezaplatí dosavadních maximálních 60 korun za recept, nýbrž 30 Kč. Připočteme-li k tomu ten fakt, že nejužívanější — byť nejlevnější — léky pojišťovny již hradit nebudou, je evidentní, že lidé nebudou za léky platit méně než doposud,“ řekla pro Deník Referendum Soňa Marková.
V oblasti zdravotnictví se podle sociálních demokratů jeví jako nejproblematičtější avizované definice zdravotnických standardů a nadstandardů. Koalice chce totiž do konce roku 2011 definovat standardní péči, na kterou bude mít pacient ze zákona nárok. Cokoli navíc si pak jako nadstandard bude muset hradit sám.
„Od roku 1990 se v českém zdravotnictví například na operaci umělého kloubu nikdy a nic nepřiplácelo. Každý pacient dostal takový kloub, jaký potřeboval vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku a mobilitě,“ řekl sociálnědemokratický senátor a lékař Miloš Janeček. Podle něj záleželo vždy na lékaři samotném a zdravotní pojišťovny zákroky vždy následně proplácely.
Návrh reforem v oblasti zdravotnictví kriticky zhodnotil i Ludvík Hovorka, další z kritiků reforem bývalého ministra Tomáše Julínka: „Návrh obsahuje podporu prevence a motivaci pojišťoven na preventivní péči. Bohužel neobsahuje zlepšení primární prevence, tj. předcházení vzniku onemocnění, což je základním předpokladem úspor ve zdravotním systému," upozorňuje na svém blogu exposlanec KDU-ČSL.
Zahraniční politika, obrana, Evropská unie
Koaliční strany se chtějí zasazovat o ratifikaci protokolu č. 30 (tzv. česká výjimka) při ratifikaci nejbližší přístupové dohody. Současně slibují, že v případě zásadních institucionálních změn Evropské unie vyžadujících úpravu primárního práva bude přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem.
Došlo tak ke spojení odporu ODS k evropské integraci a nadšení Věcí veřejných pro přímou demokracii. Výsledkem je, že zatímco v domácích otázkách bude třeba sebrat pod žádost o vypsání referenda čtvrt milionu podpisů a ještě jej bude muset schválit ústavní většina poslanců, v otázkách EU se budou plebiscity konat automaticky.
Podle Ivana Bartoše z České pirátské strany se o tomto bodu nedá mluvit jinak než jako o podvodu na voliče. „Sehnat toto množství podpisů považujeme za prakticky nemožné,“ řekl Deníku Referendum předseda pirátů.
Proti tomuto bodu koaličního vyjednávání vystupoval předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, jehož postoj k integraci Evropské unie byl vždy pozitivní. Nakonec ustoupil. Tento moment koaličních vyjednávání naznačuje posunutí těžiště v zahraničněpolitickém směřování České republiky blíže k euroskeptické pozici.
V obranné politice pak vláda zdůrazňuje jako základní pilíř naší bezpečnostní politiky členství České republiky v Severoatlantické alianci. Koalice dle své koaliční smlouvy nedopustí sebemenší oslabení naší vůle dostát spojeneckým závazkům, zejména s ohledem na účast ČR v operacích Severoatlantické aliance. Současně se ale Nečasův kabinet chystá v roce 2011 snížit rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany o 2,1 miliardy korun - jako důsledek tlaku Věcí veřejných.
Celkové vyznění této kapitoly naznačuje preferování našich spojeneckých závazků k NATO před prohlubováním spolupráce České republiky s Evropskou unií, a to aniž by zahraničněpolitické směřování České republiky bylo předmětem předvolebních slibů kterékoli ze stran koalice.
Právo, spravedlnost, veřejná správa, byrokracie a korupce
Tak jako snad každá dosavadní vláda posledního dvacetiletí i Nečasův kabinet slibuje důsledný boj s korupcí. Vláda plánuje rozšířit testy spolehlivosti, které absolvují policisté, i na úředníky státní správy. Bude zaveden takzvaný institut korunního svědka a finanční tresty pro politiky za nezákonná rozhodnutí a následné škody, zřízeno bude protikorupční státní zastupitelství a zvláštní soudy nebo soudní senáty.
Vláda chce taktéž připravit uzákonění přímé volby prezidenta a prosadit přímou volbu starostů v obcích do patnácti set obyvatel v roce 2014 či zavést klouzavý mandát pro poslance, kteří jsou zároveň ministry. Na dobu výkonu funkce by je tak měl vystřídat náhradník. Dále Nečasův kabinet plánuje vyzkoušet možnost voleb po internetu či prosadit návrh ústavního zákona omezujícího poslaneckou a senátorskou imunitu.
„Pokud budou mít politici vliv na obsazování nově vytvořených orgánů, nepovede to k vyřešení korupce, nýbrž naopak. Jsem pro co největší nezávislost soudů, avšak pochybuji, že například navrhované protikorupční senáty si nezávislost udrží. Opak bude pravdou,“ upozorňuje Jeroným Tejc na možnou provázanost politiků a protikorupčních senátů.
Bez zajímavosti není, že Radek John prosadil do koaliční smlouvy uzákonění institutu agenta provokatéra. Podle představ bude testovat politiky a úředníky tak, že by je přímo naváděl k trestným činům, například jim bude nabízet úplatky. Takto provokovat by za určitých podmínek mohli nejen tajní policisté, ale dokonce i státem najatí civilisté.
Proti institutu provokatéra totiž doposud zásadně vystupovali politici občanských demokratů i TOP 09. Například občanskodemokratický poslanec Marek Benda řekl Deníku Referendum, že idea institutu agenta provokatéra je protiústavní a podle jeho slov není v souladu s našimi mezinárodními závazky.
„Stát nesmí nabádat k protizákonnému jednání,“ řekl Marek Benda Deníku Referendum. I Miroslav Kalousek před volbami Deníku Referendum řekl, že stát nemůže a nesmí nabádat k trestné činnosti. „Nabádání k trestné činnosti je trestný čin,“ odůvodnil tehdy svůj nesouhlas současný ministr financí.
Školství, věda, výzkum, kultura
Vláda plánuje navýšit rozpočet ministerstva školství na rok 2011 o 2,1 miliardy korun, přičemž v roce 2012 plánuje kabinet Petra Nečase posílit objem platových prostředků o další čtyři miliardy korun. Poté toto navýšení zachová a zmrazí až do r. 2015 v návaznosti na celkovou veřejnou správu, kdy platy zmrazí na tři roky.
Tímto krokem bude údajně částečně vyrovnán diskriminační poměr mezi platy pedagogických pracovníků a jinými profesemi v rozpočtové sféře.
Vláda chce do začátku školního roku 2010/2011 rozhodnout, zda se v tomto školním roce uskuteční společná část maturitní zkoušky. Následující postup vyhodnotí vláda na základě provedení generální zkoušky.
„Ten model je už zastaralý a poté, co byl z mnoha pozic zesměšněn a kdy jej nechtějí učitelé ani žáci, se jeví v současné podobě nepotřebným,“ myslí si europoslanec a stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel, který by dnes upřednostnil zavedení průběžných standardizovaných zkoušek tvořících vstupenky k maturitě.
Hojně diskutovaný je plán koalice zavést školné na vysokých školách a půjčky pro studenty. Lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se navzdory TOP 09, jež prosazovala školné v přímé podobě, nakonec shodli na zavedení plateb za vysokoškolské vzdělání, které připomínají odložené školné. Školy budou dostávat peníze hned, ale z půjček. Úvěry budou studenti splácet až poté, co dosáhnou průměrného platu.
Přímá úměra mezi zpoplatněním studia a zvýšením jeho kvality je ale sporná. „Zavedení školného nemusí nutně zvýšit kvalitu vzdělávání. Pokud by to bylo takto jednoduché, tak by všechny soukromé školy poskytovaly kvalitnější vzdělávání než školy veřejné, což není pravda," argumentuje například Marcel Chládek, senátor ČSSD.
V oblasti kultury chce Nečasův kabinet do roku 2012 přijmout nový památkový zákon. Vláda dále dle koaliční smlouvy plánuje předložit nový zákon o audiovizi či podporu kinematografie. V otázce vztahů mezi státem a církvemi a majetkového vyrovnání nepřijaly koaliční strany žádné konkrétní stanovisko, nicméně se shodly na potřebě vyřešit tento problém co nejdříve.
Životní prostředí, zemědělství a venkov
Kabinet sice slibuje zachovat těžební limity hnědého uhlí a zohlednit je v nové energetické koncepci, současně nechce vyvlastňovat soukromý majetek v zájmu těžby. Na druhé straně plánuje podporu využívání jaderné energie a bude prosazovat dostavbu dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín a modernizaci Dukovanské jaderné elektrárny. Podle Jana Rovenského z Greenpeace zvýší výstavba dalšího bloku v Temelíně českou energetickou závislost.
„Nejpodstatnějším argumentem proti budování dalších jaderných bloků je však celková energetická koncepce České republiky: pokud budeme budovat další dva bloky Jaderné elektrárny Temelín, utopíme miliardy korun, které nám budou chybět v podpoře energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Naše energetická koncepce by měla být bez jádra i bez uhlí,“ nepochybuje Jan Rovenský.
Podrobněji se kapitole energetiky a ochrany krajiny v koaliční smlouvě budeme věnovat zvlášť.
Podnikání a jeho podpora, rozvoj infrastruktury
Je příznačné, že vláda zatím odmítá stanovit termín zavedení eura. Kabinet Petra Nečase chce usnadnit činnost podnikatelům například zjednodušením propouštění zaměstnanců či podporou tvorby nových pracovních míst zvýhodněním práce na dohodu. V neposlední řadě chce vláda Petra Nečase usnadnit ukončení živnosti.
Tato opatření souvisí s výše popsanou reformou zákoníku práce. Například možnost firem zaměstnávat lidi, kteří v ní dělají pouze příležitostně, aby mohli pracovat bez placení zdravotního a sociálního pojištění až tři sta hodin ročně, otevírá podle Vladimíra Špidly prostor pro daňové manipulace.
„Je proto téměř jisté, že pro veřejné rozpočty toto opatření bude znamenat daleko větší ztráty, než by napovídal mechanický kalkul,“ myslí si Vladimír Špidla. Podle jeho mínění tak bude pravicová vláda principiálně snižovat příjmy státu do nejdůležitějších ochranných systémů, tj. do systému zdravotnického a důchodového.
Jak chce koalice spolupracovat
Koaliční smlouva obsahuje ve svém závěru poměrně podrobný návod principů koaliční spolupráce. Politické strany se tu například zavazují k jednotnému postupu po celé volební období. Za koaličně dohodnutý vládní návrh pak vládní partaje považují pouze takový, který podpoří alespoň polovina přítomných ministrů z každé koaliční strany.
ODS, TOP 09 a VV se také zavazují, že ústavní zákony a vládní návrhy zákonů o státním rozpočtu, o daních a poplatcích, týkající se ochrany vlastnictví či zákony s výrazným dopadem na veřejné rozpočty, budou výlučně předloženy jako koaličně dohodnuté a současně s jejich schvalováním kabinet spojí proceduru vyslovení důvěry vládě.
Vše tak nasvědčuje tomu, že pravicová vláda má sílu radikálně změnit podobu českého společensko-politického systému. A to vskutku v nebývalém rozsahu, což dokládá právě znění koaliční smlouvy.