Možnosti a limity strany lidové

Vratislav Dostál

Prostor pro ryze křesťanskou stranu v české vypjatě ateistické společnosti není široký. Právě proto se jako stěžejní předpoklad udržení relevance KDU-ČSL v české politice jeví nutnost získat i voliče mimo křesťanské prostředí.

Podstata dilematu, před nímž dnes stojí KDU-ČSL, je tato: má-li si udržet hlasy aktivních katolíků, musí důsledně projevovat svoji křesťanskost, avšak současně musí pracovat s vědomím, že příliš důsledné zastávání této linie neuspokojí a nepřiláká liberálnější voliče. Liberálnější přístup přitom naopak zase může znamenat odliv tradičních katolických voličů.

„Pro udržení jejich relevance v české politice budou muset podstoupit riskantní krok směrem k městskému liberálnějšímu voliči. A to proto, že jejich tradiční členská a voličská základna se ztenčuje a především stárne,“ řekla Deníku Referendum politoložka Vladimíra Dvořáková.

Bez podstoupení tohoto rizika se lidovci nemají šanci stát opět stranou, jakou byli za Josefa Luxe: schopnou formulovat zásadní témata současnosti, jež klade důraz na sociální problematiku, je spojencem občanské společnosti a je schopná principiální kritiky neoliberálů. Vedení okolo Cyrila Svobody k tomu odvahu nemělo, což je jedním z důvodů odchodu lidovců mimo sněmovnu.

Příčiny neúspěchu KDU-ČSL

KDU-ČSL letos volilo 229 717 voličů. Při volební účasti necelých třiašedesáti procent občanů to znamenalo zisk 4,39 % hlasů. V roce 2006 volilo KDU-ČSL 386 706 voličů. Lidovci tak během čtyř let ztratili 156 989 voličů.

Kde hledat příčiny jejich odlivu? Podle politologa Lukáše Jelínka je evidentní, že KDU-ČSL neprohrál volby program, nýbrž způsob vedení předvolební kampaně. „Program mají lidovci kvalitní a není důvod jej měnit. Změnit je třeba techniky oslovování potenciálních voličů,“ myslí si Lukáš Jelínek.

Podle současné úřadující předsedkyně KDU-ČSL Michaely Šojdrové nebylo lidovecké vedení schopno rychle a kompetentně zareagovat především na vznik nových stran, na obavy občanů z ekonomické krize a na obecný zájem voličů především o řešení jejich ekonomických problémů. Další důležitý nedostatek volební kampaně KDU-ČSL pak Michaela Šojdrová spatřuje v nedostatečném využití moderních komunikačních kanálů včetně internetu.

I politolog Petr Fiala shledává dlouhodobý neúspěch lidovecké strategie v neschopnosti strany přizpůsobit metody oslovování voličů měnícím se podmínkám. „Zatímco v devadesátých letech stačilo pro dosažení přijatelného volebního výsledku mobilizovat rozsáhlou členskou základnu a její rodinné příslušníky, kteří dohromady tvořili rozhodující část voličů KDU-ČSL, ve 21. století je už tento typ politické práce nedostatečný a KDU-ČSL je nucena oslovovat voliče také méně osobními přístupy, především prostřednictvím médií,“ napsal před časem Petr Fiala.

Podle něho však strana není na tuto práci dobře připravena a i vlivem vnitrostranických střetů není schopna se dostatečně profilovat na srozumitelných politických tématech, která sama do veřejného prostoru přináší.

Obdobně uvažuje i Tomáš Halík v textu publikovaném na serveru Christnet. Podle něho navíc lidovci nejsou schopni myslet sociologicky.

„Spoléhali na ,moravský venkov' a nevzali na vědomí, že se pronikavě a nezvratitelně mění struktura a společensko-kulturní profil věřících lidí. Ať se to komu líbí či nelíbí, jako ve většině evropských zemí už i u nás přestali být věřící jednotnou socio-kulturní skupinou, která by mohla mít jedinou politickou reprezentaci,“ myslí si Tomáš Halík.

Lidovci si — tak jako sociální demokraté — musejí konečně uvědomit, že se pohybují v radikálně individualizované společnosti. Tato individualizace se podle Halíka dotýká i věcí náboženské víry. „Víra se individualizuje, entita věřících se názorově i sociálně pluralizuje, náboženství hraje úplně jinou roli v životě většiny dnešních věřících, než hraje třeba v islámu a než hrálo v premoderní společnosti,“ napsal Tomáš Halík.

Klíčové je pak to, že individualizovaná víra již logicky není nositelem skupinové identity, nýbrž odpovědí na osobní existenciální a spirituální otázky. Tuto proměnu náboženské sebeidentifikace občanů musí lidovci přijmout a přizpůsobit tomu svou politickou práci.

S tím totiž souvisí proměna vztahu věřících k instituci církve a hierarchii. „Názory hierarchie, zejména v oblasti světské, naprostá většina věřících nevnímá jako pro sebe závazné,“ napsal Tomáš Halík.

Jinak řečeno, lidovci musí vzít v potaz, že lidé, a to i věřící, se při volbách zajímají především o dopad politiky na jejich konkrétní situaci. „Světonázorové strany (to platí i o komunistech) vymírají s tou vrstvou, která se silně identifikovala s ideologiemi a institucemi, mladá generace smýšlí zcela jinak,“ uzavírá známý katolický teolog a prezident České křesťanské akademie.

Téma ekonomiky

Michaela Šojdrová vidí příčinu volebního neúspěchu lidovců především v nedostatečné artikulaci jejich ekonomického programu. „My jsme prostě vsadili na podporu rodin, boj s korupcí a hazardem. Chyběla nám prezentace našeho ekonomického programu, o tom jsem přesvědčená a vím, že to scházelo i řadě našich voličů,“ řekla Deníku Referendum úřadující předsedkyně lidovců.

×
Diskuse
July 11, 2010 v 13.13
KDU-ČSL
KDU-ČSL byla jasně prioritní stranou, kterou jsem volila asi 10 let po revoluci, s nadšením a zcela jednoznačně.

Kde vznikly pochybnosti o (ne)správnosti této volby a následný příklon k volbě české pravice ? Mnohé jsou uvedeny v článku:

1/ Nejasnost a neprůhlednost, s jakým směrem (či stranou) bude u KDU-ČSL po volbách priorita spolupráce.
Pověstné kolísání na všechny strany - tzv. "hadovitost" (jak byla tato strana vždy bohužel nazývána ostatními).

2/ Velmi nešťastná veřejná (až manipulativní) opakovaná doporučování církevních představitelů, koho kdy volit či nevolit . V demokracii je toto opravdu nešťastné a neplní u svobodně smýšlejících lidí účel, i když za toto přímo strana KDU-ČSL nemůže.

3/ Úzké členské základny bez dostatečné spolupráce s ostatním světem a zejména s moderními komunikačními kanály.

4/ Propad u mladých voličů - lhostejnost k nim - zastaralé formy oslovení atd. (Rozhodování a kádrování od starších - následný nezájem o toto u mladých - vítězí pak jiné modernější a demokratičtější strany).

5/ Další příčiny též perfektně vystihuje Tomáš Halík - zejména nedostatečná pluralita, nepřizpůsobivost moderní současné době.

6/ Ad extrémní "boj proti registrovanému partnerství a adopcím dětí homosexuálními páry":
Není toto právě spíš protihumánní a nelidský boj, s nadřazeným pohrdáním až vyloučením těchto skupin lidí? Je toto skutečně opravdu "křesťanský" postoj ke svým jinak vrozeně orientovaným bližním? (Dovoluji si říci, že NENÍ.)
July 12, 2010 v 7.55
" ... Nelze také nepostřehnout dlouhodobé Halíkovo oscilování mezi nadstranickými tezemi a nápadným příklonem k moderním liberálním projektům. Nehledím na výraz „liberální“ jako na nadávku. Velmi mi ale vadí mlžení, směšování různých rolí. Je Tomáš Halík na politice nezávislý kněz? Nebo se jako nestraník jen tváří, a ve skutečnosti je příznivcem tu ODA, onde US, SZ a nyní TOP 09? "
(Pavel Mareš)