Ani jeden z kandidátů nezískal v neděli v prvním kole polských prezidentských voleb nadpoloviční většinu hlasů. O vítězi tak rozhodne až kolo druhé, plánované na 4. června. Do něj postupují maršálek Sejmu a nominant vládní Občanské platformy Bronislaw Komorowski, jenž dostal 41,2 procenta odevzdaných hlasů, a předseda konzervativně-národnovecké strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, kterého podpořilo o 36,7 procenta voličů.

Volební účast v prvním kole nepřekročila pětapadesát procent. Podle agenturních komentářů mohou za relativně nízké číslo jednak nedávné povodně, které zasáhly podstatnou část země, a jednak vzrůstající nechuť k politice obecně, jíž si všímaly zejména sociologické agentury už od počátku předvolební kampaně.

Výsledek samotný byl více či méně předvídán. Podle Gazety Wyborczy i Polského rozhlasu ovšem překvapila relativně vysoké podpora třetího kandidáta — předsedy Svazu demokratické levice Grzegorze Napieralského, jenž získal 13,7 procenta hlasů, a polarizace polského voličstva. Zatímco lidé na západě země totiž hlasovali převážně pro Komorowského, Poláci na východě podpořili z většiny jeho konkurenta. Gazeta Wyborcza v této souvislosti píše přímo o Komorowského, resp. Kaczyńského Polsku.

Kandidáta liberální Občanské platformy dále podpořila většina obyvatel velkých měst. Kaczyński nalezl nejvíce stoupenců v obvodech při hranici s Ukrajinou.

Favoritem zůstává Komorowski

Dosavadní kampaň obou postupujících byla vedena v méně konfrontačním duchu než v letech minulých, přestože k rytířskému či gentlemanskému ideálu měla i tak daleko. Velmi ji rovněž ovlivnila smrt úřadujícího prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul 10. dubna při letecké havárii v ruském Smolensku.

Bronislaw Komorowski zůstává podle polského tisku favoritem i pro druhé kolo. Zásadní pro něj bude zisk dosavadních stoupenců Grzegorze Napieralského a uchování image otevřeného konzervativce, jenž brání Jaroslawovi Kaczyńskému v mobilizaci celého konzervativního elektorátu.

Polský prezident se volí přímo, na pětileté funkční období. Ve srovnání s českým má širší pravomoci, zejména v zahraniční politice a záležitostech obrany. Na všechny zákony může též uplatnit právo veta, k jehož přehlasování je třeba ústavní, tedy třípětinové většiny. K přehlasování veta českého prezidenta stačí většina prostá.

Další informace:

Volební speciál Gazety Wyborczy (v polštině)

Volební speciál Polského rozhlasu (v angličtině)