Polské prezidentské volby zemi rozdělily

Petr Jedlička

V prvním kole polských prezidentských voleb zvítězil Bronislaw Komorowski, do kola druhého s ním postupuje Jaroslaw Kaczyński. Hlavním překvapením se nicméně stalo téměř symetrické rozdělení země podle politických preferencí.

Ani jeden z kandidátů nezískal v neděli v prvním kole polských prezidentských voleb nadpoloviční většinu hlasů. O vítězi tak rozhodne až kolo druhé, plánované na 4. června. Do něj postupují maršálek Sejmu a nominant vládní Občanské platformy Bronislaw Komorowski, jenž dostal 41,2 procenta odevzdaných hlasů, a předseda konzervativně-národnovecké strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, kterého podpořilo o 36,7 procenta voličů.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Volební účast v prvním kole nepřekročila pětapadesát procent. Podle agenturních komentářů mohou za relativně nízké číslo jednak nedávné povodně, které zasáhly podstatnou část země, a jednak vzrůstající nechuť k politice obecně, jíž si všímaly zejména sociologické agentury už od počátku předvolební kampaně.

Výsledek samotný byl více či méně předvídán. Podle Gazety Wyborczy i Polského rozhlasu ovšem překvapila relativně vysoké podpora třetího kandidáta — předsedy Svazu demokratické levice Grzegorze Napieralského, jenž získal 13,7 procenta hlasů, a polarizace polského voličstva. Zatímco lidé na západě země totiž hlasovali převážně pro Komorowského, Poláci na východě podpořili z většiny jeho konkurenta. Gazeta Wyborcza v této souvislosti píše přímo o Komorowského, resp. Kaczyńského Polsku.

Kandidáta liberální Občanské platformy dále podpořila většina obyvatel velkých měst. Kaczyński nalezl nejvíce stoupenců v obvodech při hranici s Ukrajinou.

Favoritem zůstává Komorowski

Dosavadní kampaň obou postupujících byla vedena v méně konfrontačním duchu než v letech minulých, přestože k rytířskému či gentlemanskému ideálu měla i tak daleko. Velmi ji rovněž ovlivnila smrt úřadujícího prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul 10. dubna při letecké havárii v ruském Smolensku.

Bronislaw Komorowski zůstává podle polského tisku favoritem i pro druhé kolo. Zásadní pro něj bude zisk dosavadních stoupenců Grzegorze Napieralského a uchování image otevřeného konzervativce, jenž brání Jaroslawovi Kaczyńskému v mobilizaci celého konzervativního elektorátu.

Polský prezident se volí přímo, na pětileté funkční období. Ve srovnání s českým má širší pravomoci, zejména v zahraniční politice a záležitostech obrany. Na všechny zákony může též uplatnit právo veta, k jehož přehlasování je třeba ústavní, tedy třípětinové většiny. K přehlasování veta českého prezidenta stačí většina prostá.

Další informace:

Volební speciál Gazety Wyborczy (v polštině)

Volební speciál Polského rozhlasu (v angličtině)

    Diskuse
    June 21, 2010 v 18.55
    překvapení? geograficky nikoliv
    Připadá mi, že mluví-li kdo o překvapení, pak asi nesledoval minulé volby. Nihil novi, že etnicky tradičně polské oblasti volí (ultra/národní)konzervativce, zatímco oblasti dosídlené zejména po r. 1945 (neo)liberály. Tedy víceméně: Rusko a Rakousko proti Prusku. Vizte následující palimpsestovou mapu, která ukazuje vztah mezi velkoněmeckou hranicí do r. 1918 a politickými preferencemi o 90 let později:
    http://strangemaps.wordpress.com/2008/12/15/348-an-imperial-palimpsest-on-polands-electoral-map/
    June 22, 2010 v 7.18
    Pane Špíno, díky za doplnění. Možná, že to "překvapení" na polské novináře dopadlo, jako na naše silničáře sníh pokaždé v půli listopadu. Možná, že jde o mediíální konstrukt... na každý pád se to odbjevilo, ve všech zdrojích, ze kterých sem čerpal. Dle mého čtení nepřekvapilo polské novináře samotné rozdělení na východ a západ, ale jeho letošní čistota.