Kapitalismus Michaela Moora s klidem ustál

Ivo Bystřičan

Premiéra filmu Michaela Moora O kapitalismu s láskou měla v USA ideální načasování k vlastenecky prožívané krizi. Do českých kin snímek přišel nyní. Na rozdíl od předchozích se ale není moc na co těšit, kapitalismus tentokrát zůstal bez škrábnutí.

Do kapitalismu tepal Michael Moore vlastně v každém svém předchozím filmu. Proslavil jej Roger a já, ve kterém se bezvýsledně snažil alespoň jednou setkat se šéfem automobilky stěhující se mimo USA, aby ušetřila na výrobních nákladech.

Dokumentárním megahitem se stal Bowling for Columbine, v němž na pozadí tragédie postřílených spolužáků na střední škole rozkrývá byznys plynoucí z mediální produkce neurčitého strachu.

Ve filmu Fahrenheit 9/11 si to vyřídil s tehdejším prezidentem G. W. Bushem v otázce americké invaze do Iráku a na jedné straně ekonomických profitů z války plynoucích pro spřátelené byznysmeny a na straně druhé vyčerpání veřejných rozpočtů.

A nakonec v Sicku se vydal napříč americkým zdravotním systémem, aby jeho fungování vystavil drtivé kritice za nehumánnost obrovských zisků na úkor nemocných.

Nový celovečerní Moorův dokument se nechce vypořádat jen s dalším aspektem či sférou moderní (americké) kapitalistické společnosti a tím zobecněním pak zpochybnit principy kapitalismu v jeho základech, tentokrát si vybral kapitalismus rovnou celý ve vší své obecnosti.

Porušil tak jednu z „Rad Alberta Cavalcantiho mladým dokumentaristům“, která zní: „Nezpracovávejte zevšeobecněné náměty. Můžete napsat článek o poštovní službě, ale film musíte natočit o jediném dopisu.“ Moore to v předchozích filmech důsledně dělal. Vybral si naprosto konkrétní problém, na konkrétním místě, týkající se konkrétních lidí. Odsud se spirálou vzdaloval při testování svých hypotéz o příčinách problému a dospíval až k zobecnění.

Tentokrát na to jde naopak a samotným zobecněním začíná. Přechod od obecného ke konkrétnímu se Moorovi však nedaří a téměř celý film zůstává kombinací disputací o kapitalismu ve zvuku a ilustrativních záběrů deklasovaných lidí a zbídačených prostředí. Na rozdíl od snímků Roger a já či Sicko může kapitalismus klidně spát.

Dvouhodinový sled řečí a zaměnitelných záběrů nijak nemůže přinutit k zamyšlení a přehodnocení vlastních názorů ty, kdo už se standardně neohánějí floskulemi o potřebě revoluce, změně systému a ukončení kapitalismu. Pokud někdo nespatřuje v kapitalismu problematické aspekty jeho fungování, Moorův film ho k tomu nepobídne. Jeho suchopárnost a nevěrohodnost tkví v tom, že mu chybí příběh a situace.

Přitom zajímavých momentů či paralel je ve filmu mnoho. Moore, který se dokázal obklopit týmem velice šikovných rešeršistů, objevuje nestoudnou praktiku zvanou „dead peasants“ — korporace si pojišťují životy svých zaměstnanců, aniž by o tom zaměstnanci věděli, a po jejich smrti za ně dostává korporace, nikoli rodina, peníze od pojišťovny.

V křesťanském kontextu kapitalistických Spojených států jsou podnětné rozhovory s faráři, kteří interpretují a kritizují kapitalismus z hlediska křesťanské nauky. Moore tak dokáže naznačit, že dva důležité pilíře Ameriky, současný kapitalismus a křesťanství, jsou v přímém rozporu.

Podobné momenty však působí spíše jako publicistické senzace, které sice překvapí a zarazí, ale protože jsou podány osamoceně, izolovaně a bez vazby na zbytek filmu, vzbuzují oprávněný dojem, že podobných novinářských objevů by se daly najít tisíce a film by tak mohl trvat klidně sto hodin. Absence příběhu, té kostry, která by maso, jehož zde tak jako tak není mnoho, držela pohromadě, vede k pocitu náhodnosti řazení materiálu.

Dojem tak nezlepšuje ani relativně častý humor. Chybějící silné situace a provokace, v nichž je Moore znám jako premiant, zde nahrazují pouhé neškodné scénky a gagy. Moore třeba objíždí náklaďákem banky a ochranky žádá o vrácení peněz americkému lidu. Nebo omotá kus Wall Street oranžovou policejní páskou. Míra krotkosti je tentokrát nepřímo úměrná velikosti tématu, které si Moore zvolil.

O kapitalismu s láskou (Capitalism: A Love Story). Režie Michael Moore. USA, 2009.

Internetové stránky: www.michaelmoore.com

    Diskuse
    December 11, 2009 v 15.14
    Já pro zajímavost připojuji odkaz na přednášku Thomase Woodse v rámci Ludwig von Mises Institute , která na kapitalismus pohlíží z opačné strany než Michal Moore: No, Capitalism Is Not Responsible for Child Labor, Low Wages, and the Rest of the Litany
    http://www.youtube.com/watch?v=m-LJ3wZjD4I
    December 12, 2009 v 16.42
    A na adrese http://www2.rozhlas.cz/stream/00874922.mp3 si lze poslechnout recenzi na poslední knihu Hardyho a Clarka, v níž usvědčují Michaela Moora z nejrůznějších manipulací, kterých se v jednotlivých dílech dopustil.

    Nahrávka má i asi půl hodiny a je plná přímých ukázek.