Lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se shodli na zavedení plateb za vysokoškolské vzdělání, které připomínají odložené školné. Školy budou dostávat peníze hned, ale z půjček. Úvěry budou studenti splácet až poté, co dosáhnou průměrného platu.

Novinářům to po dnešním jednání špiček rodící se středopravé koalice řekl lídr ODS Petr Nečas. Představitelé tří stran se také shodli na snížení počtu orgánů ve Sněmovně, podrobnosti ale chtějí oznámit až po dalším jednání ve čtvrtek. Do konce týdne chtějí strany uzavřít až dvě programové kapitoly.

Lídři se dnes dohodli i na tom, že dokončí výběrové řízení na odstranění ekologických škod v objemu asi 115 miliard korun. Neznamená to ale, že musí mít vítěze. Tímto postupem se chce případná budoucí vláda vyhnout možným arbitrážím.

Půjčka na školné bude mít podle Nečase charakter takzvaného odloženého školného. „To znamená, že absolvent vysoké školy začne půjčku na školné splácet až v okamžiku, kdy dosáhne minimálně výše průměrného platu," řekl Nečas. Za studenty, kteří by takového výdělku nedosáhli, by podle něho úvěr splatil stát.

Řada absolventů totiž skutečně na průměrný plat dosáhne až po několika letech, někteří pak nikdy. Problémy budou nesporně mít především mladí učitelé nebo lékaři. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg připustil, že jejich platy „jsou prachmizerné“, za současného stavu financí jim ale podle něj nikdo nemůže slibovat jejich navýšení. „Nejprve musíme dát do pořádku státní finance, pak teprve přidat těm, kteří to potřebují," uvedl Karel Schwarzenberg pro ČT24.

Školné se bude týkat pouze studentů, kteří nastoupí na vysoké školy až v době platnosti zákona, nikoli tedy zpětně. Z předchozího jednání stranických expertů vyplynulo, že školné by se mohlo začít platit v roce 2012 nebo 2013.

Výši školného si budou vysoké školy určovat samy. Bude jejich příjmem, část by měla podle Nečase směřovat na stipendia pro vynikající studenty. Stát stanoví horní limit školného na 10 000 korun za semestr. Jeho zavedení by podle Nečase měly předcházet programy grantů, půjček a spoření, které studentům umožní „ekonomickou samostatnost“. Podle předsedy VV Radka Johna je návrh školného inspirován australským modelem.

ODS a Věci veřejné prosazovaly v koaličních jednáních klasické odložené školné, stavěla se proti němu ale TOP 09. Podle ní by bylo lepší zavést přímé školné, mimo jiné proto, že stát bude mít s rozjezdem odloženého školného velké náklady. Studenti ho totiž začnou splácet až po skončení školy. „Koaliční jednání je kompromisní jednání. Nikdo neprosadí všechny své představy stoprocentně. Důležité pro nás je, že školné bude," řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Proti jakékoliv podobě školného na veřejných školách jsou sociální demokraté. Jejich člen Výboru Senátu pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Marcel Chládek si myslí, že neexistuje přímá úměra mezi výší školného a kvalitou vzdělávání.

„To znamená, že zavedení školného nemusí nutně zvýšit kvalitu vzdělávání. Pokud by to bylo takto jednoduché, tak by všechny soukromé školy poskytovaly kvalitnější vzdělávání než školy veřejné, což není pravda," řekl sociálnědemokratický senátor Chládek a upozornil na fakt, že zavedení školného přispěje k otevírání nůžek mezi bohatší a chudší částí společnosti.