Írán bude v dohledné době čelit novým mezinárodním sankcím. Rada bezpečnosti OSN se jej na návrh Spojených států rozhodla potrestat  za nedodržování minulých rezolucí ohledně transparentnosti jaderného programu. Hlasování o nové, celkově čtvrté sadě postihů proti Islámské republice proběhne dle předsedy Rady Clauda Hellera ve středu odpoledne.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová označila nové sankce za „nejzávažnější v historii Íránu“. I přes to, že se Číně a Rusku podařilo prosadit zmírnění navrhované rezoluce, budou nové postihy íránského bankovního, energetického a dopravního sektoru přísnější než doposud. Sankce mají dopadnout zejména na instituce, jež kontrolují příslušníci revolučních gard a které jsou napojeny na jaderný program.

Návrh rezoluce dále obsahuje zákaz prodeje některých druhů těžkých zbraní, zvláště pak raket a vrtulníků, íránským ozbrojeným složkám; apel na všechny státy k provádění inspekcí íránských zásilek, které by mohly obsahovat zakázané předměty; výzvu všem státům OSN k zablokování finančních transakcí, případně neudělení licence íránským bankám, které budou podezřelé z napojení na íránský jaderný program; a konečně rozšíření výčtu konkrétních íránských občanů, kterým bude možno zmrazit účty a omezit pohyb.

Dle zpravodajky BBC Barbary Plettové je schválení nové rezoluce téměř jisté. Očekává se, že proti budou hlasovat pouze nestálí členové Rady: Libanon, Turecko a Brazílie. Právě Brazílie a Turecko s Íránem v květnu dojednaly dohodu, v níž se Islámská republika zavázala obohacovat svůj uran v zahraničí. Tento krok ale dle mezinárodního společenství přišel pozdě. Navíc Írán od podobné dohody již jednou na poslední chvíli odstoupil.

Rada bezpečnosti má patnáct členů, pětice stálých může rezoluci vetovat. Na rozdíl od usnesení Valného shromáždění OSN jsou rezoluce Rady pro všechny státy závazné.

Poslední pokus

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád snahu o prosazení dalších postihů pro jeho zemi tvrdě odsuzuje. V úterý prohlásil, že pokud bude nová rezoluce schválena, Írán ukončí veškerá jednání o svém jaderném programu a uran začne v potřebném množství obohacovat doma.

Ahmadínežád se také pokusil na Eurasijském summitu v Turecku na poslední chvíli přesvědčit Rusko, aby sankce nepodpořilo. Ruští představitelé ale vyjednávání odmítli s tím, že sankce jsou již dohodnuty se všemi státy, které mají v Radě bezpečnosti právo veta. Ruský premiér Vladimir Putin poté prohlásil, že opatření proti Íránu by neměla být přehnaná, ale jinou podporu Ahmadínežádovi neslíbil.

Íránský prezident kvůli zhoršení vztahů s Ruskem a Čínou odvolal svoji účast na jednání Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ta sdružuje Rusko, Čínu a středoasijské republiky a byla vytvořena jako protiváha severoatlantickému bloku. Írán patří společně s Indií, Pákistánem a Mongolskem mezi pozorovatelské země organizace, které čekají na plné členství.

Další informace:

BBC News Iran faces 'most significant UN nuclear sanctions'

AFP Ahmadinejad to 'snub' Shanghai group meeting

The Guardian Mahmoud Ahmadinejad: UN sanctions will mean no more Iran nuclear talks