Lichváři, stát a média

Lukáš Kraus

Stále vzrůstajícímu předlužení jednotlivců a domácností nevěnuje stát potřebnou pozornost. Lichvářské společnosti mohou také svobodně inzerovat v médiích a tu je prostor pro občanský postoj novinářů.

Neoliberální kapitalismus v České republice je rozpínavý a zasahuje mne dokonce i v emigraci v Norsku. Státem tolerovaná lichva je totiž všudypřítomná a reklama na ni zahlcuje internet. Když brouzdám po internetu a sleduji zprávy, bliká mi po lištách obrazovky, v rozích, nahoře, dole, záměrně čeká na mou chybu při ovládání myši, vyčkává.

Nedávno jsem na ni záměrně kliknul, abych se podíval, jak a kde to vlastně začíná s tou beznadějí širokých segmentů společnosti a na serveru Novinky.cz jsem se dočetl: „Dcera měla před časem narozeniny a z výplaty mi nevyšly peníze na dárek. Přála si panenku a mně zrovna chybělo 500 Kč na tu, kterou si vybrala. Stačilo vyplnit formulář a za 4 dny jsem měla ve schránce poštovní poukázku pro výběr. Děkuji iPůjčce.“

Je zjevné, že podobné reklamy mají být už dávno regulovány, či přímo zakázány zákonem, jelikož fungují jako mucholapky na lidi v bezvýchodné situaci. Tato norma obvyklá ve vyspělých kulturních státech v České republice hned tak v platnost nevstoupí. Příklad Norska, kde je takováto norma samozřejmě součástí právní úpravy, může být inspirativní i z hlediska celkového přístupu k dluhové problematice. Norský stát nenechá své občany nikdy padnout až na dno, na lichvářské dno, ale naopak předchází rizikům. Boj s lichvou může být úspěšný jen tehdy, když jsou opatření komplexní, lidé jsou informováni a vhodným způsobem i chráněni.

Co můžete udělat, abyste znovu získali kontrolu nad vaší finanční situací? •

Shromážděte všechny své účty a seřaďte je do splatnosti.

×