↗

Ohňostroje vynalezli Číňané ve starověku — a do oné doby také tato zábava patří. Stejně jako už dnes neházíme jinověrce lvům, měli bychom si odpustit anachronickou ohňostrojovou zábavu. Foto Klaus Graf, WmC

Nebe nad Špilberkem rozzářila pestrobarevná ohňostrojová show věnovaná dvoustému výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela (1822—1884). Představení nazvané Mendelovy inspirace bylo zároveň epilogem 25. ročníku mezinárodní ohňostrojné soutěže.

Oslavujeme kulaté výročí Gregora Mendela, na kterého můžeme být právem hrdí jako Brňáci, jako Češi, jako Evropané a jako lidé. Je ale opravdu vhodné oslavovat jeho výročí ohňostrojem? Podle všeho trpěl Mendel neurózami a ze svého stresu a úzkosti nejednou v mládí onemocněl. Marek Orko Vácha soudí, že tento vážený vědec a opat byl introvert, zvyklý na samotu.

Jeho povaha byla natolik uzavřená, že nacházel málo radosti v blízkosti řeholních nebo kněžských spolubratří. Rád se uchyloval do klášterního ticha, kde se zabýval výsledky svých genetických a meteorologických pozorování. Zdá se proto, že oslavovat jeho výročí ohňostrojem je stejně vkusné, jako oslavovat narozeniny zapřisáhlého vegetariána zabijačkou.

Nadto je třeba zvážit, že se nedaleko našich hranic odehrává válečný konflikt a mezi námi pobývá nemalý počet těch, kdo před hrůzami války uprchli. Je skutečně nutné, aby tyto lidi — a zvláště děti — znepokojoval zvuk explozí, s nimiž mnozí mají tak traumatické zkušenosti?